U 82

Základní údaje
Typponorka
TřídaVIIC
Jméno podleU 82
Objednána25. leden 1939 loděnici Vegesacker Werft (Bremer Vulkan) v Brémách-Vegesacku pod výrobním číslem 10
Zahájení stavby15. května 1940
Spuštěna na vodu15. března 1941
Uvedena do služby15. května 1941
Osudtorpedována 6. února 1942
Takticko-technická data
Výtlak769 t (na hladině)
871 t (pod hladinou)
Délka67,1 m vnitřní plášť
50,50 m vnější plášť
Šířka6,20 m vnější plášť
4,70 m vnitřní plášť
Ponor4,74 m
Pohondiesel – elektrický
2x 6 válcový dieselový motor MAN
2x elektrický motor Brown, Boveri & Cie GG UB 720/8
2 800–3 200 hp (2 100–2 400 kW) diesel
750 hp (550 kW) elektrický
Rychlost17,7 uzlů (na hladině)
7,6 uzlů (pod hladinou)
Dosah8 500 nm (15 700 km) při 10 uzlech (19 km/h
80 nm (150 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka45 až 52 důstojníků a mužstvo
Výzbroj1x 88mm kanón C/35
1x 20mm kanón C/30
5x 533mm torpédomet
14 torpéd nebo 26 námořních min TMA
Ostatníponor do hloubky max 230 m

U 82 byla německá ponorka typu VIIC postavena v průběhu druhé světové války pro německé válečné námořnictvo.

Konstrukce

Typ VIIC byla delší a těžší než předchozí ponorky typu VIIB. Na hladině měla výtlak 769 t, při ponoření 871 t. Ponor byl 4,7 m, výška 9,6 m. Pohon tvořily dva šesti válcové dieselové motory MAN M 6 V 40/46 o celkovém výkonu 2 800–3 200 hp (2 100–2 400 kW) k pohonu na hladině a dobíjení baterií (2 × 62 o celkové hmotnosti 61,996 t). K plavbě pod vodu sloužily dva elektromotory Brown, Boveri & Cie GG UB 720/8 o celkovém výkonu 750 hp (550 kW).[1] Dvě lodní hřídele poháněly ponorku pomocí lodních šroubů o průměru 1,23 m. Mohla se potopit a plout v hloubce 100 m (konstrukční hloubka), případně v hloubce 165 m, maximálně až do 230 m pod hladinu moře. Rychlost ponoru byla 25–30 sekund. Její maximální rychlost byla 18,2 uzlů (33,7 km/h) na hladině a 7,3 uzlů (13,5 km/h) pod hladinou. Dosah byl 8 500 nm (15 700 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h), pod vodou při rychlosti 4 uzly (7,4 km/h) urazila 80 nm (150 km).[2]

Historie služby

Ponorka U 82 byla objednána 25. ledna 1939 v loděnicích Vegesacker Werft (Bremer Vulkan) v Bremen-Vegesack pod výrobním číslem 10. Výroba byla zahájená položením kýlu 15. května 1940. Na vodu byla spuštěna 15. března 1941. Do služby byla zařazena 14. května 1941 po velením námořního poručíka Siegfrieda Rollmanna. Ponorka měla na věži znak patronátního města Coburg.[3] V roce 1934 byl původní znak města změněn za meč s hákovým křížem v hlavici uprostřed polceného štítu černou a zlatou barvou.[4]

Od 14. května do 31. srpna 1941 patřila 3. ponorkové flotile v Kielu jako cvičný člun.[1] Od 1. září 1941 až do svého zničení 6. února 1942 jako bojový člun patřila k 3. ponorkové flotile v La Pallice/ La Rochelle.

Bojové plavby

Ponorka U 82 během své služby absolvovala tři bojové plavby a potopila 9 lodí o celkové tonáži 53 049 BRT a poškodila jednu jednu loď o tonáži 1 980 BRT.

Ze základny v Kielu vyplula 21. června 1941 a doplula 3. července 1941 do Trondheimu v Norsku.[3]

První bojová plavba

Ponorka U 82 vyplula 11. srpna 1941 na první bojovou plavbu z Trondheimu a 18. září 1941 doplula na ponorkovou základnu v Lorient. Během třiceti devíti denní bojové plavby v operačním prostoru v severní části Atlantského oceánu a na jižně od pobřeží Islandu napadla konvoj SC-42 a potopila čtyři lodě o celkové tonáži 24 362 BRT a poškodila jednu loď o výtlaku 1 980 BRT.[5]

Britský parník Empire Hudson byl poškozen torpédem ponorky U 81 o potopen torpédem ponorky U 82. Převážel 9562 t pšenice z Halifaxu přes Sydney do Liverpoolu. Zahynuly čtyři osoby, 63 osob přežilo. Britský tanker Bulysses byl potopen jedním torpédem. Převážel 9300 t lehké ropy z New Yorku přes Sydney (Nové Skotsko) do Stanlow. Zahynul jeden člověk, 59 osob přežilo. Britský parník Gypsum Queen byl potopen jedním torpédem. Převážel 5500 t sulfátu z New Orleans přes Sydney (Nové Skotsko) do Glasgow. Zahynulo deset osob, 26 osob přežilo. Britský parník Empire Crossbill byl potopen jedním torpédem. Převážel 6668 t oceli a čtyři tuny humanitární pomoci z Filadelfie přes Sydney (Nové Skotsko) do Hullu. Zahynula celá posádka 49 osob. Švédský parník Scania byl poškozen jedním torpédem a téhož dne byl potopen ponorkou U 202.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
10. září 1941Empire HudsonVB7 465SC-42torpédována[6]
11. září 1941BullyssesVB7 519SC-42torpédována
11. září 1941Gypsum QueenVB3 915SC-42torpédována
11. září 1941Empire CrossbillVB5 462SC-42torpedována
11. září 1941ScaniaŠvédsko1 980SC-42poškozena

Druhá bojová plavba

Na druhou plavbu ponorka U 82 vyplula 15. října 1941 z ponorkové základny v Lorientu a 19. listopadu 1941 se vrátila zpět. Během třiceti šesti denní plavby v operačním prostoru v severním Atlantiku a západně od pobřeží Islandu se účastnila dvou vlčích smeček. Napadla konvoj SL-89 a potopila dvě lodi o celkové tonáži 9 380 BRT.

Britský parník Serbino byl potopen jedním torpédem. Převážel 3 500 t nákladu a 1355 t sisalových vláken z Mombasy přes Freetown do Liverpoolu. Zahynulo 14 osob, přežilo 51 osob. Britský parník Treverbyn byl potopen jedním torpédem. Převážel 6900 t železné rudy z Pepel (Siera Leone) přes Freetown do Cardiffu. Zahynula celá posádka 46 osob.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
21. říjen 1941SerbinoVB4099SL-89torpédována[6]
21. říjen 1941TreverbynVB5281SL-89torpédována

Třetí bojová plavba

Na třetí bojovou plavbu ponorka U 82 vyplula 11. ledna 1942 z ponorkové základny v La Pallice a 6. února byla potopena.[7] Během dvaceti šesti denní plavby v operačním prostoru v západním Atlantiku mezi Grand Banks of Newfoundland a Cape Sable Island u pobřeží Nového Skotska potopila dvě lodě s celkovou tonáží 18 117 BRT a torpédoborec s 1 190 BRT.

Britský tanker z konvoje ON-56 byl potopen jedním torpédem. Byl zatížen balastem a plul z Cardiffu na Arubu. Zahynuly čtyři osoby a 46 přežilo. Norský tanker z konvoje ON-56 byl potopen jedním torpédem. Byl zatížen balastem a plul z Manchesteru do Baton Rouge. Britský torpédoborec HMS Belmont byl potopen jedním torpédem. zahynulo 138 osob.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
22. leden 1942AthelcrownVB11 999ON-56torpédována[6]
23. leden 1942LeistenNorsko6118ON-56torpédována
31. leden 1942HMS BelmontVB1190NA-2torpédována

Zánik

Ponorka U 82 byla potopena 6. února 1941 hlubinnými pumami, které odpálila britská dělová šalupa HMS Rochester a britská korveta HMS Tamarisk severně od Azorských ostrovů. Zahynulo všech 45 členů posádky.[8]

Velitelé

Seznam velitelů ponorky U 82
velenívelitelpoznámka
oddo
14. května 19416. února 1942Oblt. Siegfried Rollmann
Zdroj:[9]
Kptlt. – Kapitanleutnant (námořní kapitán), Oblt – Oberleutnant zur See (námořní poručík), Lt – Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt – Korvettenkapitän (korvetní kapitán)

Vlčí smečky

Ponorka U 82 se zúčastnila tří vlčích smeček:

  • Grönland (11. srpna 1941 – 27. srpna 1941)[10]
  • Markgraf (27. srpna 1941 – 16. září 1941)[11]
  • Schlagetot (20. října 1941 – 1. listopadu 1941)[12]
  • Raubritter (1. listopad 1941 – 14. listopadu 1941)[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků German submarine U-82 (1941) na anglické Wikipedii, U 82 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii a Unterseeboot 82 (1941) na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b KEMP, Paul. U-boats destroyed : German submarine losses in the World Wars. London: Arms & Armour, 1997. 288 s. Dostupné online. ISBN 1-85409-515-3, ISBN 978-1-85409-515-2. OCLC 43972253 S. 163. 
  2. ↑ GRÖNER, Erich; JUNG, Dieter; MAASS, Martin. German warships 1815-1945.. Londýn: Conway Maritime, 1991. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-85177-593-4, ISBN 978-0-85177-593-7. OCLC 24695694 
  3. ↑ a b HELGASON, Guðmundur. The Type VIIC U-boat U-82 - German U-boats of WWII. www.uboat.net [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Besondere Kennzeichen: Neger. Schwarze im NS-Staat. www.museenkoeln.de [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOFMANN, Markus. U 82. www.u-boot-archiv.de [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Ships hit by U-82. www.uboat.net [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ NIESTLÉ, Axel. German U-boat losses during World War II : details of destruction. London: Greenhill, 1998. viii, 305 s. Dostupné online. ISBN 1-85367-352-8, ISBN 978-1-85367-352-8. OCLC 40461346 S. 44. 
  8. ↑ KEMP, Paul. U-boats destroyed : German submarine losses in the World Wars. London: Arms & Armour, 1999. 288 s. Dostupné online. ISBN 1-85409-515-3, ISBN 978-1-85409-515-2. OCLC 43972253 
  9. ↑ The Type VIIC U-boat U-81. www.uboat.net [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ HELGASON, Guðmundur. Wolfpack Grönland. uboat.net [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Wolfpack Markgraf. www.uboat.net [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Wolfpack Schlagetot - Wolfpacks - German U-boat Operations - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Wolfpacks Raubritter. www.uboat.net [online]. [cit. 2023-05-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. German U-boat commanders of World War II : a biographical dictionary.. [s.l.]: [s.n.], 1999. ISBN 1-55750-186-6. 
  • BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. Der U-Boot-Krieg 1939–1945. Hamburg: E. S. Mittler und Sohn, 1997. ISBN 3-8132-0512-6. 
  • GRÖNER, Erich; DIETER, Jung; MAASS, Martin. U-boats and Mine Warfare Vessels. German Warships 1815–1945. Londýn: [s.n.], 1991. ISBN 0-85177-593-4. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

War ensign of Germany (1938-1945).svg
War Ensign of Germany 1938-1945. See Flags Of The World.