U Volbrechtů

U Volbrechtů
V roce 1906
V roce 1906
Základní informace
Slohsecese
ArchitektJosef Pfeffermann
Výstavba1905
Přestavba1970–1975
Materiálzděný
Poloha
AdresaKněžská 348/35, České Budějovice 1, ČeskoČesko Česko
UliceNa Mlýnské stoce a Kněžská
Souřadnice48°58′35″ s. š., 14°28′37″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U Volbrechtů byla kavárna a restaurace v Českých Budějovicích, jedno z center českého kulturního a společenského života ve městě.

Historie

V místě přiléhajícím ke Kněžské ulici mezi současnými ulicemi Hradební a Na Mlýnské stoce se původně rozkládal hradební parkán, ve kterém ve 14. a 15. století fungoval židovský hřbitov.[1] Snad v šestnáctém století zde vznikla vysoká hradební věž Rauscher s pro České Budějovice nezvyklým kruhovým půdorysem. Po jejím odstranění roku 1825 sloužila parcela podniku Restauration Bad, lázním s restaurací, který fungoval do roku 1889. Na jeho místě byla v letech 1904–1905 postavena kavárna a restaurace U Volbrechtů v letech 1970–1975 přestavěná na Dům politické výchovy (VUML).[1]

Architektura

Budovu v letech 1904–1905 realizovala stavební firma Jaroslava Teslíka podle návrhu Josefa Pfeffermanna. Secesní jednopatrová stavba nesla bohatou figurální freskovou výzdobu na průčelí i bočních fasádách.[1]

Podnik

Podnik provozoval Václav Volbrecht. Zkušenosti získal původně jako vrchní číšník v nádražní restauraci bratra Ludvíka, později ve vlastní kavárně v ulici U Černé věže. Po něm restauraci U Volbrechtů převzal Václav Vaněk a poté Leopold Novák.[2] Spolky a výbory fungovaly v patře, kde měly k dispozici klubovny, stolní společnosti v přízemí, někdy i v lokále.[3] Zařízení fungovalo do roku 1948.[2] Točilo se plzeňské pivo.[4]

Kulturní, umělecký a politický život

Pamětní deska vzniku Československa

Od otevření navštěvovala zařízení převážně česká klientela. 19. října 1912 byl založen Klub přátel města.[3] 25. října 1918 vznikl v lovecké salónku komitet zástupců šesti politických stran, který se 28. října 1918 v 17 hodin prohlásil Národním výborem. V meziválečné době restauraci využívaly různé umělecké, kulturní a politické spolky.[1] 10. prosince 1919 došlo k ustanovení Klubu šachistů, 28. září 1924 následoval Radioklub (třetí v zemi po Praze a Brnu, ještě téhož roku přijímal vysílání z New Yorku).[3] 24. října 1925 zde bylo založeno Sdružení jihočeských výtvarníků‎[5] a kancelář odboru Klubu československých turistů.[3] Rovněž U Volbrechtů vzniklá stolní společnost J. D. T. („Jen Do Toho“) v haškovském stylu kritizovala politiku a politiky.[3]

Z dalších klubů, spolků, společností a organizací zde byly založeny nebo v objektu sídlily: klub Za staré Budějovice, Klub šachistů, Český ski klub, Jednota jihočeských fotografů, Taneční klub, ČLTK - odbor ping-pongu, Rotary klub, tajně zednáři, Svaz občanů bez vyznání, sekretariát Sportovního klubu (SK, později Dynamo, hřiště měl klub u plynárny), Karetní společnost bulkařů.[2]

Podnik navštěvovali ministři ČSR, operní pěvkyně Ema Destinnová, spisovatel Jaroslav Hašek[6] a kibic Vilda Rámus, který vybíral příspěvky na dobročinné účely (mj. na zchudlého loutkoherce Jindřicha Kopeckého žijícího v budějovickém chudobinci).[2]

Pamětní deska

Poslanec Alois Kříž navrhl, aby místo, kde byl ustanoven Národní výbor u příležitosti založení Československa, připomínala pamětní deska.[7] Tento návrh byl jednohlasně schválen. Desku připravil architekt Karel Chochola a k odhalení došlo 20. května 1929.[7] Byla odstraněna za okupace 1939–1945 a znovu v roce 1948. Podle senátora Jiřího Pospíšila se deska našla ve sklepě budovy,[7] k opětovnému umístění na fasádu došlo buďto 1990 (podle Kováře)[8] nebo 28. října. 1995 (podle Pletzera).[1] Roku 2005 ovšem byla bronzová deska odcizena a 24. října 2008 došlo k náhradě za kopii z patinované pryskyřice, kterou podle fotografií originálu připravil sochař Michal Trpák.[7]

Přestavba a novodobá historie

Po roce 1948 byla restaurace přeměněna na Poradnu a studovnu marxismu leninismu, čemuž v letech 1970–1975 následovala přestavba podle návrhu Ludvíka Sýkory a Bohdana Sovy na Dům politické výchovy. Krátce po revoluci, v letech 1989–1990, zde sídlilo Občanské fórum a po roce 1991 sloužila budova Jihočeské univerzitě.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - U Volbrechtů [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d SCHINKO, Jan. U Volbrechtů bylo založeno několik významných spolků a klubů Budějc. Budějcká drbna [online]. 2015-04-30 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e SCHINKO, Jan. U Černého koníčka fungoval biograf. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2015-06-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ SCHINKO, Jan. Jet na kole na pivo. Budějcká tradice, která vznikla na Lineckém předměstí. Budějcká drbna [online]. 2015-05-14 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ KRUBNEROVÁ, Hana. Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků. Olomouc, 2012 [cit. 2020-07-12]. 137 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  6. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Jaroslav Hašek si v hospodách dobíral hosty. Léčil tam i bolesti žaludku. Budějcká drbna [online]. 2019-04-18 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d OTTA, Edwin. Stvátek připomněla znovu osazená pamětní deska. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2008-10-25 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - pomníky, pamětní desky [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pamětní deska vzniku Československa, České Budějovice 01.jpg
Autor: Xth-Floor, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska vzniku Československa, Kněžská 35
U Volbrechtů 1906.jpg
Kavárna a restaurace U Volbrechtů v roce 1906