U oběšeného

U oběšeného
Kuželovitý vrch U oběšeného leží na katastrálním území obce Svratouch, na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj (pohled od severozápadu)
Kuželovitý vrch U oběšeného leží na katastrálním území obce Svratouch, na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj (pohled od severozápadu)
Vrchol738 m n. m.
Prominence37 m ↓ sedlo SV od Svratouchu
Izolace2,9 km → Karlštejn
SeznamyHory Železných hor #1
Poznámkanejvyšší vrchol Železných hor
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříŽelezné hory / Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina
Souřadnice49°43′59″ s. š., 16°1′10″ v. d.
U oběšeného
U oběšeného
Horninasvor, amfibolit, rula
PovodíChrudimka, Krounka, Svratka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U oběšeného je kopec s nadmořskou výškou 738[1] m a nejvyšší vrchol Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) na území Česka.[2] Kopec leží severozápadně nad obcí Svratouch a je pomístně jmenován (anoikonymum) Na Panenkách.[3]

Vrch (kopec) kuželovitého tvaru tvoří hornina dvojslídný svor svrateckého krystalinika[2](Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum).[4] Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. V rozsahu celé plochy je kopec zvláště chráněným územím, součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na severovýchodě Českomoravské vrchoviny.[5]

Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a nivelací určenou nadmořskou výšku 737,38 m, žulový terénní patník (geodetický bod) se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin.[6]

Vrchol s výškovým bodem leží z hlediska administrativně správního na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice.[1]

Geografie

Kopec nad Svratouchem, místně uváděný Na Panenkách (pohled od jihovýchodu)

Vrchol kopce se nachází na rozlehlé louce nad obcí Svratouch, přibližně ve vzdálenosti 1 160 m v severozápadním směru (310°) od kaple sv. Jana Nepomuckého v obci a 625 m jihozápadně (252°) od silnice II/354 (úsek Krouna – Svratouch), s odbočkou do Čachnova na vrcholu sedla v nadmořské výšce 708 m v horní části obce Svratouch.[7]

Sedlo odděluje dva vrcholy s názvy U oběšeného (738 m n. m.) a Otava (735 m n. m.) a také krajinné oblasti (přírodní regiony) Železných hor a Hornosvratecké vrchoviny.[8]

Lokalitu s loukami místní obyvatelé tradičně nazývají kopec Na Panenkách,[9] velká část pozemků ve vrcholové části od března 2018 náleží obci,[10] na svahu vybudován vodojem. Pod vrcholovou částí na vlhkých loukách prameniště vodních toků, řeky Chrudimky a Krounky, potoka Chlumětínského a Svratouchu (též s názvem Řivnáč).

Zeměpisný název

Zeměpisný název v písemné podobě U oběšeného je standardizované vlastní jméno geografického objektu typu kopce a jeho vrcholu, publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.[1]

Geomorfologie a přírodní poměry

Geomorfologické rozhraní, výškové body, orografická rozvodnice (situační popisky)

Vrchol U oběšeného je nejvyšším bodem na zemského povrchu současně tří řádově odlišných geomorfologických jednotek. V rámci regionálního členění reliéfu zemského povrchu (georeliéfu) systémově provedeného pro celé území Česka je kuželovitý kopec součástí Kameničské vrchoviny, řádově nejnižší geomorfologické jednotky. Horopisně nejvyšší geomorfologický okrsek tvoří spolu s dalšími třemi, Skutečskou pahorkatinou, Stružineckou pahorkatinou a Podhradskou kotlinou, skladebnou část geomorfologického podcelku s názvem Sečská vrchovina v jihovýchodní části geomorfologického celku Železné hory.[8]

Po hřbetnici ve vrcholové části, na loukách a částečně i zemědělsky obdělávaných polích, probíhá rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, dělící úmoří náležející Severnímu moři a Černému moři.[7] Svahy vrchu na jihovýchodě (k obci Svratouch) až jihozápadě poměrně prudce klesají do údolí (ve směru k řece Svratce). Ve vrcholové části v západním až severním směru jsou strmější, níže jen pozvolnější na rozsáhlých vlhkých loukách s několika prameništi vodních toků (Chrudimka, Krounka, potoky Chlumětínský a Svratouch / Řivnáč).

Od vrcholu zhruba na východo-severovýchod se nachází v horní části Svratouchu podélné sedlo v nadmořské výšce kolem 708 m, oddělující kopec U oběšeného od zhruba 1 km vzdáleného vrchu Otava (735 m n. m.). Vrchol sedla tvoří současně rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Železné hory (U oběšeného) a Hornosvratecká vrchovina (Otava). Hranice mezi geomorfologickými celky (ve směru sever – jih) pokračuje od vrcholu sedla v linii údolnic. Severním směrem zhruba podél koryta řeky Krounky až na úroveň okraje lesa nad Krounou, odkud směřuje velkým obloukem k Čachnovu. V jižním směru, přibližně nad korytem potoka Svratouch (Řivnáč), klesá do údolí k řece Svratce.[8]

Geologie

Geologické podloží tvoří ve vrcholové části dvojslídný svor, ostrůvky amfibolitu a biotitické ruly drobně zrnité granoblastické, v nižších polohách na severozápadě a jihovýchodě dvojslídný migmatit až ortorula.[4] Severovýchodně od vrcholu se nachází skarn na území s významnou geologickou lokalitou,[11] kde v minulosti probíhala těžba horniny na železnou rudu a v 50. letech 20. století byla také předmětem geologického průzkumu na uranovou rudu.

Vegetace

Kvetoucí vlhké louky pod vrcholem v červnu, vpravo křoviny v prameništi řeky Krounky

Vrcholovou část pokrývají rozsáhlé louky, níže pod vrcholem vlhké, na jihozápadě, severozápadě až severovýchodě s mokřady. Na severních a jižních svazích na menších plochách zemědělsky obdělávaná pole a také louky, částečně využívané jako pastviny. Na severozápadě až severovýchodě pod vrcholovou částí rozsáhlý lesní komplex s lesní lokalitou Humperky a polesím Stará Obora.

Na dvou lokalitách, u okraje polesí Stará Obora, přírodní biotopy s vrchovištním rašeliništěm a mechovým slatiništěm zvláště chráněného území přírodní památky U Tučkovy hájenky. V severovýchodní části lesního prostoru se nachází společenstva smrkových bučin s chráněnými druhy ptáků na zvláště chráněném území přírodní památky Bučina – Spálený kopec.

Vodstvo

Rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj, procházející vrcholovou částí, pokračuje po hřbetnici zhruba východo-severovýchodním směrem k vrcholu sedla v horní části Svratouchu, od něho k vrchu Otava, též Otavův kopec (734,5 m n. m.) a dále geomorfologickým okrskem Borovský les (Žďárské vrchy). V jižním směru od vrcholu pokračuje Kameničskou vrchovinou na Peškův vrch (716,8 m n. m.) a od něho na jihozápad k obci Herálec.[7]

Lokalita prameniště Chlumětínského potoka pod vrcholem U oběšeného (uprostřed záběru), pohled z polí nad Chlumětínem od západu

Na svazích vrcholové části pramení dvě významné řeky. Přibližně 750 m severozápadně od vrcholu vyvěrá Filipovský pramen na okraji lesní lokality Humperky v nadmořské výšce 705 m, nejvýše položený a také nejvydatnější z pramenů Chrudimky, nejvýznamnější řeky oblasti. Pramenná zdrojnice řeky stéká po úbočí k Filipovu (od něho název pramene), části obce Kameničky. Na sever až severo-severovýchod od vrcholu se nachází rozsáhlé prameniště řeky Krounky na vlhkých až podmáčených loukách. Vodoteč stéká po prudkém svahu v lesním prostoru Stará Obora v meandrujícím korytu směrem k obci Krouna (od ní název řeky).[12]

Ve vrcholové části také prameniště dvou potoků. Na jihozápad od vrcholu rozsahem větší prameniště Chlumětínského potoka, levostranného přítoku řeky Chrudimky. Potok napájí rybník Krejcar, ležící mezi Krejcarem (část obce Chlumětín) a obcí Kameničky, částečně také rybník Groš, průtočný řekou Chrudimkou v Kameničkách. Od vrcholu na jihovýchod pramení potok s názvem Svratouch (též Řivnáč) mezi zástavbou obce Svratouch. Potok stéká po úbočí do údolí s řekou Svratkou, je jejím levostranným přítokem na území města Svratky.

Vrchol tvoří bod rozhraní mezi orografickými rozvodnicemi dílčího povodí Chrudimky, řeky Krounky a Chlumětínského potoka v povodí evropské řeky Labe a potoka Brodek v dílčím povodí řeky Svratky a evropské řeky Dunaj. Je také nejvyšším bodem prameniště a orografické rozvodnice dílčího povodí řeky Chrudimky.[13]

Prameniště vodních toků v lokalitách kopce je od roku 1978 součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) s názvem Žďárské vrchy, s více prameny. CHOPAV je ve smyslu nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vymezeno shodně s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.[14]

Výstup na vrchol

Loukami, přes vrcholovou část, směřuje do Svratouchu polní cesta od Filipovského pramene řeky Chrudimky

Turistická značená trasa není na vrchol vedena. Vrcholová část s loukami je dostupná polní cestou spojující obce Svratouch a Chlumětín (v části Paseky), z obou směrů stoupá k vrcholu a ve vrcholové části míjí asi 50 m vzdálený výškový trigonometrický bod ve volném terénu na sezónně sečené louce. S využitím místních komunikací a polních cest je vrcholová část s loukami dostupná také z obce Chlumětín. Přístup k vrcholové části:

Vrchol uveden na turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48, měřítko 1:50 000) vydané v edici Klubu českých turistů.[7]

Zeměpisné souvislosti

Nejvyšší vrchol Železných hor / Sečské vrchoviny / Kameničské vrchoviny veřejně prezentován v roce 2006 v Zeměpisném lexikonu České republiky – Hory a nížiny vydaném Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (po upřesnění hranic geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky).[2] V roce 1987 v Zeměpisném lexikonu ČSR – Hory a nížiny, vydaném bývalým Geografickým ústavem Československé akademie věd, uvedena za nejvyšší vrchol Pešava (697 m n. m.) nad Jeníkovem.[16]

V zimním období je výstup na vrchol možný na lyžích, pohled k jihozápadu při západu slunce

V krajinné oblasti Českomoravské vrchoviny mají zeměpisné jméno ve stejném znění dva vrcholy, avšak v písemné podobě názvu za předložkou s rozdílným počátečním písmenem u přídavného jména (adjektivum). Základní mapa České republiky, publikovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, uvádí v písemné podobě název U oběšeného (738 m n. m.)[1] vrchol v Kameničské vrchovině na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji a v písemné podobě U Oběšeného (369 m n. m.) název vrcholu v Mohelenské vrchovině na katastrálním území obce Nová Ves u Oslavan v Jihomoravském kraji.[17]

Na starých mapách tzv. stabilního katastru, pořízených v 1. polovině 19. století, lokalita s vrcholem uváděna pod názvem „U Obetsenyho" a na vojenských mapách při tzv. 3. vojenském mapování, v době Rakouska-Uherska, nebylo jméno u výškové kóty 737 m n. m. vůbec uvedeno. Sousední vrchol s nivelací 734 m n. m. označili kartografové názvem „Otawa" (současné zeměpisné jméno Otava, v turistických mapách též Otavův kopec).[18]

Ve vrcholové části Otavova kopce byla vybudována meteorologická stanice provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, doplněná později webovou kamerou monitorující počasí v oblasti Svratouchu (údaje z kamery dostupné on-line). V záběru kamery částečně viditelné i svahy vrcholu U oběšeného.[19]

Nejvyšším bodem (spojeným se zemí) v Železných horách / Sečské vrchovině / Kameničské vrchovině je pravděpodobně vrchol radiokomunikační věže televizního vysílače Krásné v nadmořské výšce 796 m, samotná konstrukce je 182 m vysoká a její pata se nachází v nadmořské výšce 614 m ve vrcholové části kopce Krásný (616 m n. m.)[20] na katastrálním území Krásné.

Rozhledová místa

Vrcholová část je rozhledovým místem do všech světových stran, v turistické mapě vyznačeno topografickou značkou.[7] Rozhled je mírně omezen výškou lesního porostu v polesí Humperky a Stará Obora pod vrcholem v severním směru (Orlické hory) a částečně vysázeným pásmem smrčin na jih od vrcholu (Žďárské vrchy). Při zvláště dobré viditelnosti jsou na severu zřetelné vyšší partie Orlických hor, na severovýchodě Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, v západním směru také Vestec, nejvyšší vrchol v CHKO Železné hory.

Geografické objekty jsou z různých míst ve vrcholové části kopce alespoň částečně viditelné pouze za určitých podmínek (počasí nebo pomocí dalekohledu), u některých výškových bodů v dohledu pouze část stavby ve vrcholové části, například špička radiokomunikační věže Spálený kopec nad lesním masivem (Borovský les) nebo věž vysílače Krásné, postavená v nadmořské výšce 614 m na ploché vrcholové části vyvýšeniny Krásný (616 m), vrchol v terénu mimo dohled.

Geografické objekty ve výhledu

Jižní svah pod vrcholem s rozvodím evropských řek Labe a Dunaj nad rozhraním Kameničské vrchoviny a Borovského lesa, nad obcí Svratouch vrchol Karlštejn (784 m), nad dolní částí obce Louckého kopec (700 m)

Lokality v nejbližším okolí leží na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v dálce viditelný vrchol Vestec v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Nivelace některých výškových bodů je vztažena na skalní útvary na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů, vrchol skaliska nemusí být v terénu pozorovatelný. U vrcholů bez uvedené nadmořské výšky je příslušný údaj zmíněný v přehledu níže.

Přibližně ve směru jednotlivých světových stran:

Sever (v rozsahu SZ – SV)

Východ (v rozsahu SV – JV)

  • Borovský les – velká část obce Svratouch, lokalita prameniště potoka Svratouch (Řivnáč), nad obcí rozsáhlý zalesněný masiv protáhlého hřbetu, ve svahu s vyvýšeninou Borovina (723 m), nad lesem vrcholek radiokomunikační věže (nejvyšší bod spojený se zemí) na Spáleném kopci, Karlštejn (784 m, nejvyšší vrchol) se sídelní lokalitou stejného jména (část obce Svratouch), v dálce na okraji hřbetu lokalita Čtyřpaličaté černé skály[21] (vrcholy Děvín a Čtyři palice v přírodní rezervaci Čtyřpaličaté skály)
  • Pohledeckoskalská vrchovina – na jihovýchodě zalesněné vrcholy Vysoký kopec a Buchtův kopec (na vrcholu radiolokační věž s typickým opláštěním ve tvaru koule), v dálce vrchol Bohdalec
  • Milovská kotlina – na jihovýchodě zřetelná sníženina mezi geomorfologickými okrsky Borovský les a Devítiskalská vrchovina, částečně viditelná oblast severovýchodně nad Křižánkami
Pohled z jižního svahu na Devět skal (836 m n. m.), nejvyšší vrchol Hornosvratecké vrchoviny / Žďárských vrchů / Devítiskalské vrchoviny (na obzoru uprostřed)

Jih (v rozsahu JV – JZ)

Západ (v rozsahu JZ – SZ)

  • Devítiskalská vrchovina – na jihozápadě zalesněný Vortovský vrch
  • Kameničská vrchovina – v zářezu terénu pod vrcholem část prameniště Chlumětínského potoka, plošina s rozsáhlými vlhkými loukami, Paseky (část obce Chlumětín), v dálce nad Studnicemi vrcholy Hradiště (682,3 m) a Přední Hradiště (693,0 m), nad Slavíkovem také Vestec (668,0 m), nejvyšší vrchol v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a na severozápadě vrcholová část Pešavy s radiokomunikační věží nad Jeníkovem

Vzdálenost a orientace některých míst od vrcholu

Jižní svah kopce U oběšeného, situační pohled východním směrem k vrchu Otava, nad rozhraním krajinných oblastí, Kameničská vrchovina a Borovský les

Geografické objekty typu vrcholu, kopce nebo hory s nadmořskou výškou dle základní mapy České republiky (příslušný odkaz zahrnuje u některých vrcholů též zvláště chráněné území téhož názvu). Nejvyšší vrchol nebo významný bod se vztahuje ke zmíněnému geomorfologickému okrsku, vrchol Vestec k území vymezeném hranicemi Chráněné krajinné oblasti Železné hory a orientační bod ke konkrétnímu trigonometrickému bodu v rámci České státní trigonometrické sítě.

Nejvyšším bodem se rozumí vrchní plocha objektu nebo vrcholová část stavby – věže. U vybraných výškových bodů vzdálenost v kilometrech a jejich orientace (azimut) od trigonometrického bodu U oběšeného je přibližná a některé údaje souvisejí s uvedeným trigonometrickým bodem.

Z vrcholové části, za příznivého počasí a případně dalekohledem, viditelné geografické objekty (řazeno abecedně):

Galerie

  • Trigonometrický bod U oběšeného, s nivelací 737,38 m n. m. severozápadně nad Svratouchem, po východu slunce, inverze

    Trigonometrický bod U oběšeného, s nivelací 737,38 m n. m. severozápadně nad Svratouchem, po východu slunce, inverze

  • Žďárské vrchy z vrcholu, zleva Karlštejn (784 m), v dálce Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) a Buchtův kopec (813 m), inverze

    Žďárské vrchy z vrcholu, zleva Karlštejn (784 m), v dálce Čtyřpaličaté černé skály (až 733 m) a Buchtův kopec (813 m), inverze

  • Žďárské vrchy z vrcholu, na obzoru zleva Drátenická skála (776 m), Malinská skála (813 m), Křovina (830 m), Devět skal (836 m), inverze

    Žďárské vrchy z vrcholu, na obzoru zleva Drátenická skála (776 m), Malinská skála (813 m), Křovina (830 m), Devět skal (836 m), inverze

  • Kameničská vrchovina z vrcholu, kopce Hradiště a Přední Hradiště nad Studnicemi, v zářezu prameniště Chlumětínského potoka

    Kameničská vrchovina z vrcholu, kopce Hradiště a Přední Hradiště nad Studnicemi, v zářezu prameniště Chlumětínského potoka

  • Kameničská vrchovina z vrcholu, Pešava (697 m) nad Jeníkovem, ve vrcholové části stožár mobilního operátora (maximální přiblížení)

    Kameničská vrchovina z vrcholu, Pešava (697 m) nad Jeníkovem, ve vrcholové části stožár mobilního operátora (maximální přiblížení)

  • Pod vrcholem rozsáhlé vlhké louky a prameniště vodních toků v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod

    Pod vrcholem rozsáhlé vlhké louky a prameniště vodních toků v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod

  • Rozsáhlé vlhké louky severně pod vrcholem brzy na jaře, s nejvýše položenou částí prameniště řeky Krounky (křoviny v záběru vpravo)

    Rozsáhlé vlhké louky severně pod vrcholem brzy na jaře, s nejvýše položenou částí prameniště řeky Krounky (křoviny v záběru vpravo)

  • Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, vegetace brzy na jaře

    Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, vegetace brzy na jaře

  • Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, louky sezónně sečené

    Přírodní památka U Tučkovy hájenky, západní lokalita severně pod vrcholem, louky sezónně sečené

  • Svratouch z lokality místně uváděné Na Panenkách, část obce s vrcholem Karlštejn (784 m), níže vpravo věž evangelického kostela

    Svratouch z lokality místně uváděné Na Panenkách, část obce s vrcholem Karlštejn (784 m), níže vpravo věž evangelického kostela

  • Panoráma z vrcholu JZ–Z: na obzoru zleva Žákova hora (810 m), Šindelný vrch (806 m), Kamenný vrch (803 m)

    Panoráma z vrcholu JZ–Z: na obzoru zleva Žákova hora (810 m), Šindelný vrch (806 m), Kamenný vrch (803 m)

  • Panoráma z vrcholu SZ–SV: zleva lokalita Humperky (Filipovský pramen Chrudimky), prameniště Krounky a PP U Tučkovy hájenky

    Panoráma z vrcholu SZ–SV: zleva lokalita Humperky (Filipovský pramen Chrudimky), prameniště Krounky a PP U Tučkovy hájenky

Pohled z vrcholu (východ – jih), obec Svratouch a Žďárské vrchy, zcela vlevo Otava s budovou ČHMÚ (průběh evropského rozvodí řek Labe a Dunaj), uprostřed Karlštejn (vrchol a sídelní lokalita), vpravo oblast Devítiskalské vrchoviny

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s., 1 mapa, fotografie, 1 CD, vložená errata. ISBN 80-86064-99-9. S. 211, 394, 528. Železné hory - viz vložená errata. 
  3. ↑ Obec Svratouch [online]. [cit. 2016-09-30]. Pomístní název lokality. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
  4. ↑ a b Česká geologická služba. Geovědní mapy: kompozice Svratouch [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: Českomoravská vrchovina [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Prohlížecí služba WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Je nutné kliknout na modré kolečko označující bod. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h Klub českých turistů. Turistická mapa: Žďárské vrchy. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapový list č. 48, měřítko 1:50 000. 
  8. ↑ a b c Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry [online]. [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Obec Svratouch: Fotografie ze Svratoušské drakiády 27.9.2015 (kopec Na Panenkách) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
  10. ↑ Katastrální mapa: Svratouch [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Česká geologická služba. Geologické lokality [online]. [cit. 2016-09-30]. Svratouch - ID 2810. Dostupné online. 
  12. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: vrchol U oběšeného a prameny řek (Chrudimka a Krounka) [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vodstvo v Geoprohlížeči ZÚ: kompozice mapy s vrcholem U oběšeného (737 m) [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa: Svratouch a okolí [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Geografický ústav Československé akademie věd, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 1987. 584 s. Heslo Železné hory, s. 580, 581. 
  17. ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: mapování [online]. [cit. 2016-10-15]. Archiválie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18. 
  19. ↑ Český hydrometeorologický ústav. Český hydrometeorologický ústav [online]. [cit. 2016-10-16]. AMS Svratouch: počasí on-line. Dostupné online. 
  20. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: vrchol Krásný (616,0 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Čtyřpaličaté černé skály [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Herálec – jihovýchod [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: kompozice Herálec – jihozápad [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Hradiště (682 m) a Přední Hradiště (693 m, TB 26) [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Karlštejn (783,4 m n. m.), TB 57, TL 2420 [online]. [cit. 2018-04-16]. Zeměměřičský úřad – Česká státní trigonometrická síť. Dostupné online. 
  26. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Krásný (616 m), k. ú. Krásné [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Louckého kopec (700 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Peškův vrch (717 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Spálený kopec (766 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: U osla (709 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Vortovský vrch (704,4 m n. m.) [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  32. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: Bodová pole – trigonometrický bod V krku s nivelací 699,8 m n. m. [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  33. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřičský úřad: Historicky významné trigonometrické body [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Svratouch, CZ171015-003.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na kopec v obci Svratouch s tradičním místním pojmenováním Na panenkách. Název vznikl pravděpodobně od označení zemědělsky neobdělávaných pozemků ve vrcholové části kopce, ve věcném významu původních, tzv. panenských luk, pouze sezónně sečených. Pod označením Na panenkách (Na Panenkách) není v katastrální mapě lokalita uvedena ani název geografického objektu ve státním mapovém díle. Standardizovaný zeměpisný název kopce a vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m je U oběšeného a označuje geografický objekt publikovaný ve státním mapovém díle a informačních databázích Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Česká státní trigonometrická síť uvádí stejnojmenný trigonometrický bod s nivelací 737,38 m n. m. na žulovém terénním patníku na katastrálním území Svratouch. V rámci regionálního členění georeliéfu Česka, publikovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, je podle mapy nejvyšším vrcholem současně tří geomorfologických jednotek, geomorfologického celku Železné hory, podcelku Sečská vrchovina a okrsku Kameničská vrchovina. Leží v jihovýchodním okraji pohoří Železných hor a na východním úbočí kopce se nachází rozhraní s geomorfologickými jednotkami, Hornosvrateckou vrchovinou / Žďárskými vrchy / Borovským lesem. Hranice geomorfologických jednotek vede od vrcholu sedla (708 m n. m.), mezi kopcem U oběšeného a vrchem Otava v horní části obce Svratouch, přibližně jižním směrem do údolí řeky Svratky. Na fotografii kopec od východu, ze svahu vrchu Otava (734,5 m n. m.). Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, svahy vrchu Otava (256°).
Přírodní památka U Tučkovy hájenky, CZ180407-019.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled ze severního svahu vrcholu U oběšeného s nivelací 737,38 m n. m., na fotografii je lokalita přírodní památky U Tučkovy hájenky nad obcí Svratouch. Lokalita brzy na jaře v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a také v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Krajina s prameništěm řeky Krounky se nachází na okraji Železných hor, v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, severní svah vrcholu U oběšeného. (35°).
Zdroj informací:
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 05.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Část panoramatu na sever od vrcholu, pohled z vrcholu U oběšeného. U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (0°).
Faktografie:
Zcela vlevo lesní lokalita Humperky s Filipovským pramenem řeky Chrudimky, uprostřed část prameniště řeky Krounky, vpravo na dvou samostatných lokalitách přírodní památka U Tučkovy hájenky.
U oběšeného, CZ180422-056.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Jarní louky pod vrcholem kopce s názvem U oběšeného, pohled ze severozápadu (vzdálenost k vrcholu asi 420 m). Kopec se zeměpisným názvem U oběšeného a s nadmořskou výškou 737,4 m je nejvyšší vrchol Železných hor, v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu na území Česka. Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a geodetickým označníkem s nivelací 737,38 m n. m., žulový terénní patník se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin (OT zhruba uprostřed záběru). Vrchol s výškovým bodem se v rámci administrativně správním nachází na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje v České republice. Kopec leží severozápadně nad obcí Svratouch a je obyvateli místně jmenován Na panenkách, pravděpodobně podle zemědělsky neobdělávaných pozemků s původními, tzv. panenskými loukami, pouze sezónně sečenými. Kopec někdy uváděn v písemné podobě Na Panenkách nebo U Oběšeného, standardizované jméno publikované ve státním mapovém díle Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním je v písemné podobě U oběšeného. Vrch kuželovitého tvaru (nejvíce výrazného od východu až jihovýchodu) tvoří hornina dvojslídný svor svrateckého krystalinika (Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum). Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj a orografická rozvodnice dílčích povodí vodních toků, pramenících na vlhkých loukách pod vrcholem, řeky Chrudimka, Krounka a Chlumětínský potok (v povodí Labe) a potok Svratouch, též nazývaný Řivnáč, v povodí Dunaje. V rozsahu celé plochy je kopec zvláště chráněným územím, od roku 1970 součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a od roku 1978 také chráněné oblasti přirozené akumulace vod na severovýchodě Českomoravské vrchoviny. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, louka pod vrcholem (133°).
Kameničská vrchovina - vrchol U oběšeného (Na panenkách), CZ160922.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (135°).
Zdroj informací:
Faktografie:
Vrchol kopce se nachází severozápadně nad obcí Svratouch, v krajinné oblasti Českomoravské vrchoviny. Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a geodetickým označníkem s nivelací 737,38 m n. m., žulový terénní patník se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin, ohraničen betonovou skruží. Lokalita je místně nazývaná „Na panenkách“, název vznikl podle původních, tzv. penenských lučin na svazích vrcholové části, s převážně vlhkými loukami a částečně obdělávanými poli. Lokalita s vrcholem je od roku 1970 součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Z vrcholu široký výhled. Směrem na sever je rozhled do nižších poloh omezen vzrostlým lesním porostem v polesí Humperky a Stará Obora, u okraje lesa přírodní památka U Tučkovy hájenky. Při dobré viditelnosti nad vrcholky stromů hřebeny Orlických hor, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Jihovýchodně pod vrcholem z velké části viditelná zástavba v obci Svratouch, včetně části Karlštejn, částečně město Svratka a směrem na jihozápad okolí obce Herálec. Z jižní strany zasahuje místy do výhledu stromořadí jehličnanů, nebrání výhledu do centrální části Žďárských vrchů s jejich nejvyšším vrcholem Devět skal. Viditelné také vrcholy Karlštejn, Buchtův kopec, Louckého kopec, Malínská skála, Žákova hora, Kamenný vrch a další. Polní cesta (v záběru) směřuje k horní části Svratouchu, do vrcholu sedla mezi vrchy U oběšeného a Otava (734,5 m n. m., již Hornosvratecká vrchovina). Polní cesta na svahu obloukem míjí poměrně rozsáhlý mokřad (dřeviny v záběru vlevo) v nejvýše položené části prameniště řeky Krounky. Jihozápadně od vrcholu leží prameniště Chlumětínského potoka a cca 700 m na severozápad Filipovský pramen řeky Chrudimky. Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj, dělící úmoří Černého a Severního moře).
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (135°).
Zdroj informací:
Faktografie:
Pohled jihovýchodním směrem (135°), v záběru označení trigonometrického bodu, zleva vrchol Karlštejn (783,4 m n. m.) nad Svratouchem, na obzoru uprostřed Buchtův kopec (812,9 m n. m.), od něho vpravo Drátník (775,9 m n. m.) a Malinská skála (811,1 m n.m.). Inverzní ráz počasí.
Svratouch, CZ180407-054.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na trigonometrický bod U oběšeného s nivelací 737,38 m n. m. a vzdálený vrch Otava (734,5 m n. m.) nad obcí Svratouch. Nad zalesněným hřbetem geomorfologického okrsku Borovský les je horní část radiokomunikační věže na vrcholu Spálený kopec (765,5 m n. m.). Zeměpisný název (oronymum) v písemné podobě U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu typu kopce. Nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Na fotografii orientační popisky výškových bodů (oranžová). Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, jižní svah vrcholu U oběšeného. (80°).
Zdroje informací:
Svratouch, CZ180329-001.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
U oběšeného je kopec na okraji pohoří Železných hor, pohled k vrcholu od severu. Pod vrcholem na vlhkých loukách část prameniště řeky Krounky (viz keře na fotografii). V polohách níže přírodní stanoviště s rašeliništěm a slatiništěm (také v přírodní památce U Tučkovy hájenky). Louky brzy na jaře. Lokalita Kameničské vrchoviny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na území České republiky. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (180°).

Faktografie:

U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu Česka leží nejvyšší vrchol Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina.
Svratouch, CZ180321-030.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z jižního úbočí kopce U oběšeného, na obzoru zhruba uprostřed záběru Devět skal (836 m n. m.), nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Devítiskalská vrchovina. V popředí snímku pod lesem polní cesta Svratouch – Chlumětín, nad cestou vpravo zčásti zalesněná lokalita Dlouhá leč (706 m n. m.). Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (175°).
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 03.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Uprostřed fotografie vrchol Devět skal (836,3 m n. m.), pohled z vrcholu U oběšeného. U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (180°).
Faktografie:
Vzdálenost k vrcholu Devět skal (836,3 m) přibližně 7 km, níže pastviny nad Svratouchem, inverzní ráz počasí.
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 04.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z vrcholu U oběšeného, část panoráma na západ od vrcholu. U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (225°).
Faktografie:
Zleva na obzoru vrcholy se zeměpisnými názvy Žákova hora (809,8 m n. m.) nad Herálcem, Šindelný vrch (805,7 m n. m.), Kamenný vrch (802,5 m n. m.), zcela vpravo Hradiště (682,0 m n. m.) a Přední Hradiště (693,0 m n. m.) nad Studnicemi, uprostřed záběru prameniště Chlumětínského potoku na vlhkých loukách pod vrcholem U oběšeného.
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 02.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vlevo vrchol Karlštejn (784 m n. m.), pohled z vrcholu U oběšeného. U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (135°).
Faktografie:
Výškový bod Karlštejn (783,4 m) nad Svratouchem, od něho vpravo Čtyřpaličaté skály - Děvín (732,0 m) a Čtyři palice (733,2 m) nad obcí Křižánky (vzdálenost cca 7,4 km) a Buchtův kopec (812,9 m, na vrcholu radiokomunikační věž), inverze.
U oběšeného, CZ180228-009.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Zasněžené louky pod vrcholem se zeměpisným názvem U oběšeného na katastrálním území Svratouch. Je-li dostatek sněhu, svahy kopce se využívají pro klasické lyžování. V zářezu terénu jsou stromy a keře v části prameniště Chlumetínského potoku. Pohled z vrcholu přibližně na jihozápad při západu slunce, ve směru obce Chlumětín. Lokalita Kameničské vrchoviny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na území České republiky. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (255°).
Svratouch, CZ180409-078.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z bezejmenné svahové kupy (748,9 m n. m.) na vrchol U oběšeného s nadmořskou výškou 737,4 m (uprostřed záběru) nad obcí Svratouch. Zeměpisný název (oronymum) v písemné podobě U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu typu kopce. Nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, bezejmenná svahová kupa (748,9 m), cca 100 m zhušťovací bod Karlštejn (748,5 m), louka (304°).

Zdroj informací:

Svratouch - Na panenkách, CZ160922 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z vrcholu U oběšeného (jihovýchodní směr). U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (121°).
Faktografie:
Pohled na střední část obce Svratouch, nad zástavbou částečně zalesněné severozápadní úbočí vrchu Karlštejn (783,4 m n. m.) se stejnojmennou sídelní lokalitou, částí obce Svratouch (v záběru uprostřed, 3,95 km vzdálenost). Písemná podoba zeměpisného názvu U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
U oběšeného, CZ170818-029.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vrchol kopce U oběšeného (737,4 m n. m.), pohled od západu, z polí nad obcí Chlumětín (kopec uprostřed fotografie). Pod vrcholovou částí prameniště Chlumětínského potoku, lokalita Kameničské vrchoviny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. V rámci regionálního členění georeliéfu Česka je nejvyšším vrcholem Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Kopec se nachází na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. Foto-lokace: Česko, Kraj Vysočina, obec Chlumětín (90°).
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 06.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z vrcholu U oběšeného (západo-severozápadní směr). U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (273°).
Faktografie:
Pohled k vrcholům Hradiště (682,3 m) a Předního Hradiště (693,0 m) nad Studnicemi (vzdálenost cca 9,2 km). V zářezu terénu (v popředí záběru) část prameniště Chlumětínského potoku, za ním pole Na Myškově kopci (715,2 m). Písemná podoba zeměpisného názvu U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Kameničská vrchovina - vrchol U Oběšeného, CZ160420 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Kopec U oběšeného. Zeměpisný název (oronymum) v písemné podobě U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu typu kopce, jeho vrchol v nadmořské výšce 737,4 m se nachází na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim, náleží do Pardubického kraje v České republice. Nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, louka pod vrcholem (130°), ve vzdálenosti cca 400 m k trigonometrickému bodu U oběšeného.
Zdroj informací:
Svratouch, CZ180409-077.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Svratouch, pohled ze svahové kupy (748,9 m) pod vrchem Karlštejn (784 m) v Hornosvratecké vrchovině k vrcholu U oběšeného (737,4 m) v Železných horách (vrchol uprostřed záběru). Zeměpisný název vrcholu (oronymum) v písemné podobě U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu typu kopce. Nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Na fotografii orientační popisky výškových bodů (oranžová), orografické rozvodnice povodí evropských řek Labe a Dunaj (modrá), geomorfologických celků (zelená), název obce (žlutá) a zhruba sever (červená). Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, svahy vrchu Karlštejn (784 m), vrchol svahové kupy (748,9 m – ve vzdálenosti cca 100 m zhušťovací bod Karlštejn (748,53 m), louka na svahu vrchu Karlštejn (304°).

Zdroje informací:

Přírodní památka U Tučkovy hájenky, CZ170907-062.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled ze severního svahu vrcholu U oběšeného s nivelací 737,38 m n. m., na fotografii je lokalita přírodní památky U Tučkovy hájenky nad obcí Svratouch. Přírodní památka se nachází na dvou lokalitách, malá část leží v katastrálním území Krouna. Na fotografii jsou louky pod vrcholem na konci léta v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a také v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Krajina s prameništěm řeky Krounky se nachází na okraji Železných hor, v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, severní svah vrcholu U oběšeného. (35°).
Zdroj informací:
U oběšeného, CZ170611-011.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
U oběšeného je zeměpisný název kopce s nadmořskou výškou 737,4 m na okraji pohoří Železných hor. Pohled k vrcholu od severu. Pod vrcholem na vlhkých loukách část prameniště řeky Krounky (viz keře na fotografii). V polohách níže přírodní stanoviště s rašeliništěm a slatiništěm (také v přírodní památce U Tučkovy hájenky). Kvetoucí louky počátkem léta. Lokalita Kameničské vrchoviny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. V rámci regionálního členění georeliéfu Česka leží nejvyšší vrchol Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Kopec se nachází na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (180°).
Svratouch - Na panenkách, CZ161007 - 07.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z vrcholu U oběšeného (severozápadní směr). U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (295°).
Faktografie:
Pohled k vrcholu Pešava (697,0 m), ve vrcholové části stožár mobilního operátora nad Jeníkovem (vzdálenost 4,8 km). Písemná podoba zeměpisného názvu U oběšeného je standardizované jméno geografického objektu publikované ve státním mapovém díle a databázích Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Svratouch, CZ180407-035.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z vrcholu U oběšeného, část panoráma na jihovýchod od vrcholu. U oběšeného je zeměpisné jméno (oronymum) kopce a jeho vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice. V rámci regionálního členění georeliéfu nejvyšší vrchol Železných hor leží v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Poznámka: mezi kopci s názvy U oběšeného a Otava (na fotografii vlevo) orografická rozvodnice evropských řek Labe a Dunaj. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (120°)

Faktografie:

Zleva vyvýšeniny se zeměpisnými názvy Otava (734,5 m), Borovina (723,1 m) a Karlštejn (784 m) nad Svratouchem, od středu fotografie v dálce Buchtův kopec (812,9 m) a zalesněné pásmo vrcholů Drátník, Malinská skála, Křovina a Devět skal, zcela vpravo nad Svratouchem zalesněný Peškův vrch (716,8 m).
Svratouch, CZ180407-055.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z vrcholu U oběšeného, na jihovýchod od vrcholu. Pod svahy zástavba obce Svratouch, vlevo nad ní sídelní lokalita Karlštejn na kopci stejného jména (vrchol 784 m). Uprostřed záběru věž evangelického kostela v obci, vpravo Louckého kopec (700,5 m) nad dolní částí obce. Lokalita v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Poznámka: svahy kopce U oběšeného rozdělují hlavní povodí evropských řek Labe a Dunaj, stejně jako geomorfologické jednotky (celky) s názvem Železné hory a Hornosvratecká vrchovina. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch (133°)