U snědeného krámu

U snědeného krámu
plakát k filmu
plakát k filmu
Základní informace
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka91 minut
Žánryfilmové drama
historický film
PředlohaIgnát Herrmann
(román U snědeného krámu)
ScénářVáclav Wasserman
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleFrantišek Smolík
Vlasta Burian
Antonie Nedošinská
Ella Nollová
Čeněk Šlégl
… více na Wikidatech
ProdukceVladimír Kabelík
HudbaKarel Hašler
Miloš Smatek
KameraVáclav Vích
KostýmyJosef Matěj Gottlieb
StřihMartin Frič
ZvukJosef Zora
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 1. listopadu 1933
Produkční společnostLudvík Kantůrek
DistribuceMoldavia
U snědeného krámu na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U snědeného krámu je český film z roku 1933 natočený podle románu Ignáta Herrmanna. Scénáře Václava Wassermana se režisérsky ujal Martin Frič, v němž hlavní roli rytmistra Kyllijána ztvárnil Vlasta Burian. Jedná se o jeden z mála filmů, v němž Vlasta Burian hrál zápornou postavu.

Děj

Důvěřivý kupec Martin Žemla (František Smolík) si konečně otevře svůj vysněný krámek. Po nějakém čase si získá plno přátel. Hlavně bývalého rytmistra Kyllijána (Vlasta Burian), který k němu chodí na dluh pít slivovici a sedávat na pytel s hrachem, kde mluví samé nesmysly. Jeho dluh se začíná pěkně zvětšovat. Později se důvěřivec ožení se zlou Pavlínou Šustrovou (Ela Poznerová). Ta si přivede i svou vypočítavou matku, vdovu Kateřinu Šustrovou (Antonie Nedošinská). Ty dvě společně s Kyllijánem Žemlu využívají, ale navenek se k němu chovají přátelsky. Později, když Žemla nachytá svoji ženu při nevěře, když se má stát otcem cizího dítěte a také když zjistí, že krám je na mizině a úplně vyjedený, otráví se. A největší přítel Žemlův rytmistr Kylliján si spokojeně dluh za vypité slivovice smaže.

Pozn.: Vlasta Burian hraje v druhé vážné roli (a v osmnáctém filmu), která se mu povedla. Scenárista Wasserman při přepisu románu do podoby filmového scénáře nechal beze změny děj, ale přeskupil těžiště některých románových postav ve snaze vyzdvihnout postavu rytmistra Kyllijána, kterého hrál Vlasta Burian. Na rozdíl od scenáristy Wassermana, režie Martina Friče kladla důraz především na postavu kupce Žemly v podání Františka Smolíka. Aby film nebyl stále stejný, kameraman snímal herce z nejrůznějších úhlů, včetně žabí perspektivy a také byla zajímavá střihová technika. Architekt Kopecký postavil podle dobových fotografií věrnou kopii Václavské ulice, zahradní restaurace Na Slovanech i Žemlova krámku.

Technické údaje

  • Rok výroby: 1933
  • Zvuk: zvukový
  • Barva: černobílý

Obsazení

František Smolíkkupec Martin Žemla
Vlasta Burianrytmistr ve výslužbě Kyllian
Antonie Nedošinskávdova Kateřina Šustrová
Ela PoznerováPavlína, dcera Šustrové, později Žemlova žena
Alexander Třebovskýloterijní kancelista na penzi Madras, Pavlínin poručník
Ella NollováRandová, posluhovačka u Žemly
Čeněk Šléglbývalý důstojník Ernst Plagowitz, Pavlínin milenec
Gustav Hilmarstrážník
Vladimír Smíchovskýstrážník
Kamila Rosenkranzovásousedka Píšková
Milka Balek-Brodskásousedka
Karolína Vávrovásousedka
Béďa Pražskýmládenec na svatbě
Darja Hajskádružička na svatbě
Vláša Rozmarováčíšnice-kelnerka
Terezie Třebovskádomovnice
Josef Oliaksoused
Karel Schleichertsoused
Josef Sládeksoused
Karel Českýsoused
Jindřich Adolfhost v hostinci
Bajo triozpěvačky v hostinci

Ocenění

Režisér Martin Frič obdržel Zlatou medaili odborného týdeníku Prager Film-Kurier, který U snědeného krámu vyhlásil nejlepším českým filmem za rok 1933.[1][2]

Za svůj výkon ve filmu obdržel Vlasta Burian Bílou stuhu časopisu Český filmový zpravodaj za rok 1933.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zlatá medaile týdeníku "Prager Film-Kurier" Mac Fričovi a G. W. Pabstovi. Pressa. Praha: František Vodička, 1933, roč. 5, čís. 157, s. 1. ISSN 1801-6944. 
  2. ↑ a b Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. ISBN 80-7004-090-4. S. 394. 

Literatura

Monografie
  • ČÁSLAVSKÝ, Karel. Filmový Vlasta Burian. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997. 160 s. ISBN 80-7200-159-0. 
  • Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
Články v periodikách
  • Anon. Nový film Vlasty Buriana. České slovo. Praha: Melantrich, 3. listopad 1933, roč. 25, čís. 258, s. 12. ISSN 2694-7129. 
  • Anon. Nové filmy. Lidové noviny. Brno: Pavel Váša, 3. listopad 1933, roč. 41, čís. 550, s. 11. ISSN 1802-6265. 
  • BROŽ, Jaroslav. U snědeného krámu. Národní osvobození. Praha: Pokrok, 4. listopad 1933, roč. 10, čís. 258, s. 5–6. ISSN 1804-9168. 
  • BROUSIL, Antonín Martin. U snědeného krámu. Venkov. Praha: Novina - tiskařské a vydavatelské podniky v Praze, 5. listopad 1933, roč. 28, čís. 259, s. 8. ISSN 1805-0905. 
  • ŠTORCH-MARIEN, Otakar. U snědeného krámu. Rozpravy Aventina. Praha: Otakar Štorch-Marien, 9. listopad 1933, roč. 9, čís. 4, s. 42. ISSN 1802-1972. 
  • RÁDL, Bedřich. U snědeného krámu. Filmové listy. Praha: František Boubín, 22. listopad 1933, roč. 5, čís. 19–20, s. 6. ISSN 1801-3341. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
U snědeného krámu poster CS.jpg
český plakát k českému filmu U snědeného krámu (1933)