Uapaca

Jak číst taxoboxUapaca
Uapaca kirkiana
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďsmuteňovité (Phyllanthaceae)
RodUapaca
Baill.,1858
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uapaca je rod rostlin z čeledi smuteňovité (Phyllanthaceae). Jsou to dvoudomé dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy v hlávkovitých květenstvích podepřených listeny. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 25 druhů a je rozšířen v subsaharské Africe a na Madagaskaru. Řada druhů má jedlé plody, některé jsou vyhledávány jako zdroj dřeva nebo v domorodé medicíně. Ve střední Africe je významným zdrojem lokálně využívaného ovoce zejména Uapaca kirkiana.

Popis

Zástupci rodu Uapaca jsou dvoudomé stromy a keře, ronící při poranění pryskyřičnatý, na vzduchu tuhnoucí a tmavnoucí exudát. Často mají chůdovité kořeny. Listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné, řapíkaté nebo přisedlé, se zpeřenou žilnatinou, obvykle obvejčitého tvaru a nahloučené na koncích tlustých větví. Palisty jsou opadavé nebo chybějí. Květy jsou drobné, málo nápadné, bezkorunné, přisedlé, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních hlávkách podepřených listeny funkčně nahrazujícími okvětí. Někdy květenství vyrůstají přímo ze starších větví. Kalich je pětičetný, s lístky na bázi srostlými. Samčí květy obsahují 4 až 6 tyčinek a poměrně velký zakrnělý semeník (pistillodium). Jsou uspořádané ve svazečcích po 5 až 10. Samičí květy jsou v rámci květenství jednotlivé. Semeník je svrchní, synkarpní, srostlý obvykle ze 3 (2 až 4) plodolistů. Plodem je peckovice obsahující 3 pecičky a houbovitou dužninu.[1][2][3]

Rozšíření

Rod Uapaca zahrnuje asi 25[4] druhů (v minulosti bylo uváděno až okolo 50[1]) a je rozšířen v subsaharské Africe s výjimkou její jižní části a Afrického rohu a na Madagaskaru. Centrum druhové diverzity je v oblasti Konžské pánve. Celkem 8 druhů jsou endemity Madagaskaru. Zástupci rodu rostou v tropických deštných, poloopadavých až sklerofylních lesích v nadmořských výškách do 2000 m.[4][1]

Ekologické interakce

Květy rostlin rodu Uapaca jsou opylovány hmyzem. Květy Uapaca kirkiana navštěvuje zejména včela medonosná a různé druhy brouků.[5] Plody vyhledává jako potravu široká škála různých obratlovců. Semena afrického druhu Uapaca mole (syn. Uapaca paludosa) šíří s trusem zejména opice, veverky a sloni.[6] Neporušená semena některých druhů bývají nacházena i v trusu ryb.[7] Na listech dřevin rodu Uapaca se živí housenky různých martináčů (mezi jinými Argema mittrei, Imbrasia rubra, Pseudantheraea discrepans), baboček Charaxes nichetes a Cymothoe caenis, ostruháčka Deudorix magda a některých drobnějších druhů můr.[8]

Taxonomie a etymologie

Rod Uapaca je v rámci čeledi Phyllanthaceae řazen do podčeledi Antidesmatoideae a monogenerického tribu Uapaceae. V minulosti byl stejně jako ostatní rody čeledi Phyllanthaceae součástí čeledi Euphorbiaceae nebo byl na základě morfologických odlišností (květy bez disku, uspořádané v hlávkách podepřených listeny) řazen do samostatné čeledi Uapacaceae.[1] Rodový název pochází z místního madagaskarského jména rostliny.[9]

Plody Uapaca kirkiana

Význam

Řada afrických i madagaskarských druhů má jedlé plody, mezi jinými Uapaca esculenta, U. guineensis, U. heudelotii a U. kirkiana.[10] Jako ovoce má význam zejména Uapaca kirkiana, rozšířená v oblasti středojižní Afriky. Plody jsou sladké a chutné a patří k lokálně vyhledávanému ovoci. Jsou známy též jako divoký lokvát. Zpravidla se sbírají z divoce rostoucích stromů a bývají ve velkém množství prodávány na lokálních trzích.[11]

Dřevo stromů rodu Uapaca je středně dobře až dobře opracovatelné a více či méně odolné vůči povětrnostním vlivům. Jádrové dřevo bývá načervenalé, hnědočervené až čokoládově hnědé, běl světlejší a jen nezřetelně odlišená. Používá se zejména jako dobré palivo a k výrobě kvalitního dřevěného uhlí, na lehké stavby, podlahy a ke stavbě lodí.[12] Tvrdé a trvanlivé dřevo Uapaca kirkiana je odolné i vůči termitům. Používá se v truhlářství i tesařství.[11] Dřevo Uapaca guineensis je používáno jako náhrada mahagonu.[10] Na listech Uapaca bojeri žijí na Madagaskaru housenky můry Borocera madagascariensis,[8] jejichž kokony jsou zdrojem hedvábí.

Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně zejména jako tonikum a emetikum. Mezi šířeji využívané druhy náleží zejména Uapaca guineensis, U. heudelotii, U. kirkiana a Uapaca paludosa.[13]

Odkazy

Reference

  1. a b c d KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky) 
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Angiosperms. Uapacaceae (Muell. Arg.) Airy Shaw [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky) 
  4. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MZOMA R., Ngulube; HALL, John B.; MAGHEMBE, J. A. Reproductive Ecology of Uapaca kirkiana (Euphorbiaceae) in Malawi, Southern Africa. Journal of Tropical Ecology. Nov. 1998, čís. 14(6). 
  6. GAUTIER-HION, A. et al. Fruit characters as a basis of fruit choice and seed dispersal in a tropical forest vertebrate community. Oecologia. 1985, čís. 65. 
  7. BEAUNE, David et al. Seed dispersal strategies and the threat of defaunation in a Congo forest. Biodiversity and Conservation. Dec. 2012, čís. 22(1). 
  8. a b HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  9. GLEDHILL, David. The names of plants. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-521-81863-6. (anglicky) 
  10. a b BIRCHER, Alfred G.; BIRCHER, Warda H. Encyclopedia of fruit trees and edible flowering plants in Egypt and the subtropics. [s.l.]: Cairo Press, 2000. ISBN 977-424-592-X. (anglicky) 
  11. a b FERN, Ken. Uapaca kirkiana [online]. Useful Tropical Plants. Dostupné online. (anglicky) 
  12. CHUDNOFF, Martin. Tropical timbers of the world. [s.l.]: USDA, 1980. (anglicky) 
  13. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Common white glider (Cymothoe caenis) female.jpg
Autor: Charles J Sharp , Licence: CC BY-SA 4.0
Common white glider (Cymothoe caenis), female, Kibale Forest, Uganda
Pseudantheraea discrepans caterpillar.png
Autor: Lautenschläger et al., Licence: CC BY 4.0
Pseudantheraea discrepans, caterpillar
Argema mittrei adulte mâle.jpg
Autor: Nuadda, Licence: CC BY-SA 4.0
Papillon mâle fraîchement éclos. © Olivier Bouteleux
Mazhanje or Sugar Fruit.jpg
Autor: KuraMyasoFarsh, Licence: CC BY-SA 4.0
This is an image of food from
Uapaca kirkiana 1.jpg
Autor: Steven Haw, Licence: CC BY 2.0
Uapaca kirkiana
Uapaca kirkiana (4732308006).jpg
(c) Ton Rulkens, CC BY-SA 2.0
Female tree of Uapaca kirkiana (Phyllanthaceae) with its edible fruits
Uapaca bojeri 105706601.jpg
Autor: bat (Maria Vorontsova), Licence: CC0
tapia (Uapaca bojeri)