Ucháč svazčitý

Ucháč svazčitý
Ucháč svazčitý (Gyromitra fastigiata)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Pododdělení	Pezizomycotina
Třída	terčoplodé (Pezizomycetes)
Podtřída	Pezizomycetidae
Řád	kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď	desticovité (Discinaceae)
Rod	ucháč (Discina)
Binomické jméno
Discina fastigiata (Krombh.) Svrček & J. Moravec 1972
Synonyma
Gyromitra fastigiata (Krombh.) Rehm 1896 Neogyromitra fastigiata (Krombh.) McKnight1968 Helvella fastigiata Krombh. 1834 Gyromitra Krombholzii Bezděk Ucháč Krombholzův[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ucháč svazčitý (Discina fastigiata (Krombh.) Svrček & J. Moravec,^[2] syn.: Gyromitra fastigiata (Krombh.) Rehm) je vzácná a ohrožená nejedlá vřeckovýtrusná houba s nepravidelně laločnatým kloboukem, vyrůstající zjara v teplých listnatých lesích.

Plodnice, apothecium, je poměrně statná, vysoká až 15 cm^[3], dělená na theciem svrchu pokrytou kloboukovitou část a třeň. Celá je komůrkatě dutá.

Klobouk dorůstá velikosti až 12 cm^[4]. Je nepravidelně tvarovaný, někdy sedlovitý, zpravidla rozesedající se ve 2-4 velké, zploštělé cípy. Jeho povrch je výrazně žilnatě vrásčitý, červenohnědý.

Třeň je dlouhý 4–8 cm^[5], nepravidelný, podélně široce zvrásněný, na bázi většinou rozšířený, bílý.

Dužnina je v celé plodnici poměrně tenká a chrupavčitě křehká, s příjemnou vůní a chutí.

Výtrusy, tvořící se po osmi ve vřeckách, jsou elipsoidní, na konci opatřeny bradavkami; jejich rozměry jsou 24–32 × 11-15 μm.^[4]

Roste dosti vzácně v dubnu a květnu v doubravách, habřinách apod., někdy na zbytcích dřeva. Nalézán bývá v teplých oblastech, zvláště ve středních Čechách a na jižní Moravě.^[3] Náleží mezi ohrožené druhy (EN) dle Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky.^[6] Na Slovensku je chráněn zákonem.^[7]

Ucháč svazčitý je sice jedlý a chutný,^[3] je-li před další úpravou spařen ve vařící vodě (syrové ucháče mohou být podezřelé ze zdravotní škodlivosti), budiž však pamatováno na to, že jde především o druh ohrožený a proto ochrany hodný.^[8][9]

• Tento druh byl popsán v 1. pol. 19. stol. pražským lékařem a mykologem von Krombholzem na základě sběrů z okolí Prahy.^[3][9]

• Ucháč obrovský (Discina gigas) je dosti podobný, avšak jeho klobouk je okrově hnědý, oble laločnatý a nebývá rozdělen v ostré cípy.
• Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je drobnější jedovatý druh s výrazně mozkovitě zprohýbaným a obvykle kaštanově hnědým kloboukem. Roste zejm. v jehličnatých lesích.
• Ucháč čepcovitý (Gyromitra infula) rostě na rozdíl od ostatních ucháčů na podzim, a to ze zbytků dřeva hlavně v jehličnatých lesích. Má užší, válcovitý třeň narůžovělé barvy a hladší povrch klobouku.

• 
  Ucháč obrovský (Discina gigas)
• 
  Ucháč obecný (Gyromitra esculenta)
• 
  Ucháč čepcovitý (Gyromitra infula)

• PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 2. Praha: SPN, 1987. 
• BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. 
• HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
• KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s. 
• MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. 
• HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2015-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. 
• ERHARTOVI, Josef a Marie. Houbařský atlas. Vimperk: Tina, 1994. ISBN 80-85618-31-1. 
• HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ucháč svazčitý na Wikimedia Commons