Uche Henry Agbo
| Uche Agbo | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celé jméno | Uche Henry Agbo | ||||||||||||||||||||||||
| Datum narození | 4. prosince 1995 (28 let)[1] | ||||||||||||||||||||||||
| Místo narození |  Kano[1], Nigérie | ||||||||||||||||||||||||
| Výška | 1,86 m | ||||||||||||||||||||||||
| Hmotnost | 77 kg | ||||||||||||||||||||||||
| Klubové informace | |||||||||||||||||||||||||
| Současný klub |  FK Aktobe | ||||||||||||||||||||||||
| Číslo dresu | 4 | ||||||||||||||||||||||||
| Pozice | záložník | ||||||||||||||||||||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Profesionální kluby* | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Reprezentace** | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Úspěchy | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 18. dubnu 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 7. září 2021 | |||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||||||||
Uche Henry Agbo [uče henry agbo] (* 4. prosince 1995, Kano) je nigerijský fotbalový záložník a bývalý mládežnický i seniorský reprezentant, od února 2024 hráč mužstva FK Aktobe z Kazachstánu. Mimo Nigérii působil na klubové úrovni v Itálii, Španělsku, Belgii, Portugalsku, ve Velké Británii (Anglii) a na Slovensku. Jedná se o středního záložníka.[2]
Klubová kariéra
Svou fotbalovou kariéru začal v týmu Bai Boys a v průběhu mládeže ještě působil v družstvách Taraba F.C., JUTH F.C. a Enyimba F.C. Na podzim 2013 zamířil po úspěšných testech do Evropy, konkrétně do Itálie, a upsal se Udinese Calcio, kde již byl součástí A-mužstva. V Udinese se však neprosadil, a proto odešel na hostování do španělského klubu Granada CF.[2] Zpočátku nastupoval za rezervu, avšak později se prosadil do "áčka", v jehož dresu hrál nejvyšší španělskou Primeru División. Před sezonou 2016/17 se upsal anglickému týmu Watford FC, odkud obratem zamířil na hostování zpět do Granady. V létě 2017 přestoupil do Belgie do mužstva Standard Lutych, se kterým ve stejném ročníku triumfoval v Belgickém poháru[3], a stal se s ním vicemistrem ligy.[2] V průběhu podzimní části následující sezony se Standardem nepostoupil přes třetí předkolo nemistrovské části Ligy mistrů UEFA 2018/19 přes slavný nizozemský klub AFC Ajax z Amsterdamu (remíza 2:2 doma a prohra 0:3 venku) a byl se svým zaměstnavatelem nalosován do základní skupiny J Evropské ligy UEFA 2018/19, kde s Liègeem skončil v konfrontaci s týmy Sevilla FC (Španělsko), Akhisar Belediyespor (Turecko) a FK Krasnodar (Rusko) s deseti body na třetím místě tabulky a do jarní vyřazovací části s ním nepostoupil. Na jaře 2019 opět okusil španělskou nejvyšší soutěž, když hostoval v mužstvu Rayo Vallecano.[2] V září 2019 odešel na další hostování, tentokrát do Portugalska, do klubu SC Braga. V jeho dresu si připsal pouze jeden ligový start. Představil se s ním však v základní skupině K Evropské ligy UEFA 2019/20, kde s Bragou ve skupinové fázi s týmy Beşiktaş JK (Turecko), ŠK Slovan Bratislava (Slovensko) a Wolverhampton Wanderers FC (Anglie)[4] skončil na prvním místě tabulky, avšak v jarním play-off se s ní kvůli odchodu nepředstavil. Braga na jaře 2020 získala Portugalský ligový pohár a Agbo se na tomto úspěchu částečně podílel.[3] V lednu 2020 zamířil opět do Španělska do Deportiva de La Coruña, kde nejprve půl roku hostoval, a následně do něj přestoupil. V tomto celku zažil sestup z druhé nejvyšší soutěže.[2]
ŠK Slovan Bratislava
Sezóna 2021/22
V průběhu ročníku 2021/22 se upsal na tři roky slovenskému mužstvu ŠK Slovan Bratislava, úřadující mistr ligy měl o jeho služby zájem již v minulosti.[2][5] Se Slovanem se krátce po svém příchodu představil v základní skupině F Evropské konferenční ligy UEFA 2021/22, kde v konfrontaci se soupeři: FC Kodaň (Dánsko) - (prohry doma 1:3 a venku 0:2), PAOK Soluň (Řecko) - (remízy venku 1:1 a doma 0:0) a stejně jako v kvalifikaci s Lincolnem Red Imps FC (Gibraltar) - (výhry doma 2:0 a venku 4:1)[6] skončili se spoluhráči na třetím místě tabulky, což na postup do jarní vyřazovací fáze nestačilo. Agbo ve skupinové fázi nastoupil ke všem šesti zápasům. Ligový debut v dresu bratislavského mužstva absolvoval v osmém kole hraném 19. září 2021 v souboji s klubem MŠK Žilina (remíza 2:2), když na hrací ploše v 69. minutě nahradil Joeriho De Kampse.[7] V sezoně 2021/22 pomohl svému zaměstnavateli již ke čtvrtému titulu v řadě, což Slovan dokázal jako první v historii slovenského fotbalu.[8]
Sezóna 2022/23
V prvním předkole Ligy mistrů UEFA 2022/23 nehrál, jehož zaměstnavatel postoupil po domácí remíze 0:0 a venkovním vítězství 2:1 po prodloužení přes Dinamo Batumi z Gruzie do druhého předkola, v tom už Agbo nastoupil, v němž však se spoluhráči nestačili po výhře 2:1 venku a prohře 1:4 doma na maďarský celek Ferencvárosi TC z hlavního města Budapešti. Následně nepřešli ani po přesunu do třetího předkola Evropské ligy UEFA 2022/23 přes Olympiakos Pireus z Řecka (remíza 1:1 venku a prohra 2:3 doma po penaltovém rozstřelu), avšak se spoluhráči hráli ještě ve čtvrtém předkole - play-off Evropské konferenční ligy UEFA 2022/23 proti bosenskému týmu HŠK Zrinjski Mostar, kde po venkovní prohře 0:1 a výhře 3:1 po rozstřelu z pokutových kopů vybojovali postup do skupinové fáze této soutěže. Se Slovanem Bratislava byli zařazeni do základní skupiny H, kde v konfrontaci se soupeři: FC Basilej (Švýcarsko) - (výhra 2:0 venku a remíza 3:3 doma), FK Žalgiris (Litva) - (remíza 0:0 doma a výhra 2:1 venku) a FC Pjunik Jerevan (Arménie) - (prohra 0:2 venku a výhra 2:1 doma)[9] s ním postoupili se ziskem 11 bodů jako vítěz skupiny poprvé v novodobé historii Slovanu do jarní vyřazovací fáze některé evropské pohárové soutěže. V ní ale se Slovanem vypadl po penaltovém rozstřelu v osmifinále s Basilejí. Agbo v tomto ročníku pohárové Evropy odehrál 10 utkání.
Svůj první ligový gól v sezoně si připsal 30. 7. 2022 proti Zemplínu Michalovce. V 84. minutě dával na 3:2, společně se svými spoluhráči nakonec porazili soupeře na domácím trávníku v poměru 4:2.[10] V průběhu podzimní části sezony byl kvůli neuspokojivým výkonům původně do konce podzimu stejně jako jeho tehdejší spoluhráči Richard Križan a Ivan Šaponjić přeřazen do juniorky tedy rezervy tehdy hrající druhou slovenskou ligu. Na konci ročníku získal se Slovanem Bratislava titul, který byl pro mužstvo již historicky pátý v řadě.[11]
Sezóna 2023/24
Na podzim 2023 za áčko (kromě všech třech střetnutích v domácím poháru) ani juniorku prakticky nehrál. V únoru 2024 se vedení Slovanu dohodlo s Agbem na předčasném ukončení smlouvy[12], o kterém se mluvilo již v předchozích přestupových obdobích. V jarní části sezony 2023/2024 získal Slovan Bratislava svůj šestý ligový titul v řadě a celkově jubilejní 30. v historii klubu, na jehož zisku se Agbo částečně podílel.[13][14]
FK Aktobe
Jen tři dny po konci angažmá ve Slovanu Bratislava odešel jako volný hráč (zadarmo) do Kazachstánu, konkrétně do týmu FK Aktobe.
Klubové statistiky
| Sezona | Klub | Soutěž | Zápasy | Góly |
|---|---|---|---|---|
| 2013/2014 |  Udinese Calcio | Serie A | 0 | 0 |
 Granada CF B (host.) | Segunda División B | 4 | 0 | |
| 2014/2015 | Granada CF (host.) | Primera División | 1 | 0 |
| 2015/2016 | Granada CF (host.) | Primera División | 6 | 0 |
| 2016/2017 | Granada CF (host.) | Primera División | 31 | 0 |
| 2017/2018 |  Standard Liège | Jupiler PL | 35 | 1 |
| 2018/2019 | Standard Liège | Jupiler PL | 10 | 0 |
| Rayo Vallecano (host.) | Primera División | 6 | 0 | |
| 2019/2020 | Standard Liège | Jupiler PL | 0 | 0 |
 SC Braga (host.) | Primeira Liga | 1 | 0 | |
| Deportivo de La Coruña (host.) | Segunda División | 9 | 0 | |
| 2020/2021 | Deportivo de La Coruña | Segunda División B | 18 | 0 |
| 2021/2022 |  ŠK Slovan Bratislava | Fortuna liga | 20 | 0 |
| 2022/2023 | ŠK Slovan Bratislava | Fortuna liga | 16 | 1 |
| 2023/2024 | ŠK Slovan Bratislava | Niké liga | 4 | 0 |
| 2024 | FK Aktobe | Premjer Ligasy |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Profil hráče, skslovan.com (slovensky)
- ↑ a b c d e f Prichádza posila so skúsenosťami z La Ligy, skslovan.com, cit. 2. 9. 2021 (slovensky)
- ↑ a b Profil hráče, transfermarkt.com (anglicky)
- ↑ Belasí spoznali súperov v skupinovej fáze Európskej ligy + PROGRAM, skslovan.com, cit. 30. 8. 2019 (slovensky)
- ↑ Slovan Bratislava získal posilu so skúsenosťami zo španielskej La Ligy, sport.aktuality.sk, cit. 2. 9. 2021 (slovensky)
- ↑ Belasí v F-skupine, repríza súboja s PAOK i Lincolnom, skslovan.com, cit. 27. 8. 2021 (slovensky)
- ↑ Belasí po gólovo bohatom šlágri opäť prví, skslovan.com, cit. 19. 9. 2021 (slovensky)
- ↑ M4JSTRI!, skslovan.com, cit. 15. 4. 2022 (slovensky)
- ↑ Belasí v H-skupine s Bazilejom, Žalgirisom a Pjunikom + OHLASY, skslovan.com, cit. 26. 8. 2022 (slovensky)
- ↑ Štvorgólový obrat belasých, skslovan.com, cit. 30. 7. 2022 (slovensky)
- ↑ MAJ5TRI!!!, skslovan.com, cit. 20. 5. 2023 (slovensky)
- ↑ V jarnej časti už bez Ucheho Agba, skslovan.com, cit. 7. 2. 2024 (slovensky)
- ↑ MAJSTRI!, skslovan.com, cit. 13. 4. 2024 (slovensky)
- ↑ Šiesty titul v rade a jubilejný tridsiaty v histórii, skslovan.com, cit. 13. 4. 2024 (slovensky)
Externí odkazy
- Profil hráče na skslovan.com (slovensky)
- Profil hráče na nikeliga.sk (slovensky)
- Profil hráče na soccerway.com (anglicky)
- Profil hráče na transfermarkt.com (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
An icon that represents a gold medal