Udabnopithecus garedziensis

Udabnopithecus garedziensis Stratigrafický výskyt: pozdní miocén (před 8,5 - 9 miliony let)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	primáti (Primates)
Oddělení	úzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleď	hominoidi (Hominoidea)
Čeleď	hominidé (Hominidae)
Rod	Udabnopithecus Burčak-Abramovič – Gabašvili, 1945
Binomické jméno
Udabnopithecus garedziensis Burčak-Abramovič – Gabašvili, 1945
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Udabnopithecus garedziensis je druh vyhynulých hominidů, žijících v pozdním miocénu (před 8,5 - 9 miliony let) na území dnešní Gruzie. V rodu Udabnopithecus je pouze jediný druh. Doložen je dosud jen zlomkem horní čelisti a dvěma silně opotřebenými zuby, které byly zachyceny již před polovinou 20. století na lokalitě Udabno.

Vzhledem k malému množství nálezů i jejich fragmentárnosti je velmi obtížné určit taxonomickou a fylogenetickou pozici rodu Udabnopithecus. Podle morfologie zubů má velmi blízko k rodu Dryopithecus a často se dokonce předpokládá, že je s některým druhem rodu Dryopithecus totožný (nejvíce je zmiňován druh Dryopithecus brancoi). Bez kvalitnějích nálezů to ovšem nelze jednoznačně potvrdit či vyvrátit.

Nález z lokality Udabno je významný zejména tím, že se jedná o jeden z posledních dokladů přítomnosti hominidů v Eurasii. Pochází z období, kdy hominidé v Evropě i Asii postupně vymírali, když se nedokázali přizpůsobit změnám podnebí. Udabnopithecus zároveň významně rozšiřuje areál výskytu podčeledi Dryopithecinae.

Literatura

• BEGUN, D. R. European hominoids. In: HARTWIG, W. C. The primate fossil record. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. Kapitola 20, s. 339–368.
• BEGUN, D. R. Miocene hominids and the origins of the African apes and humans. Annual Review of Anthropology. 2010, roč. 39, s. 67–84. 
• BERNOR, R. L. New apes fill the gap. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2007, roč. 104, s. 19 661 – 19 662. 
• CASANOVAS-VILAR, I., ALBA, D. M., GARCÉS, M., ROBLES, J. M., MOYÀ-SOLÀ, S. Updated chronology for the Miocene hominoid radiation in Western Eurasia. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2011, roč. 108, s. 5554–5559. 
• GABUNIA, L., GABASHVILI, E., VEKUA, A., LORDKIPANIDZE, D. The late Miocene hominoid from Georgia. In: BONIS, L.; KOUFOS, G.; ANDREWS, P. Hominoid evolution and environmental change in the neogene of Europe 2. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. S. 316–325.
• KOUFOS, G. D. Potential hominoid ancestors for Hominidae. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 3. Berlín: Springer, 2007. S. 1347–1377.
• KOUFOS, G. D. Palaeoenvironment of the eastern Mediterranean Miocene hominoids. Επιστημονική Επετηρίδα του Τμήματος Γεωλογίας. 2010, roč. 39, s. 207–208. 
• RICHMOND, B. G. Eurasian Hominoid Evolution. Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews. 1999, roč. 7, s. 194–196.