Udinese Calcio
Udinese Calcio | |||
---|---|---|---|
Název | Udinese Calcio | ||
Přezdívka | „Friulani“ „Bianconeri“ „Udin“ „Zebrette“ | ||
Země | Itálie | ||
Město | Udine | ||
Založen | 30. listopadu 1896 (Società Udinese di Ginnastica e Scherma) | ||
Asociace | FIGC | ||
Barvy | bílá a černá | ||
Soutěž | Serie A | ||
2023/24 | 15. místo | ||
Stadion | Stadio Friuli Udine | ||
Kapacita | 25 144 diváků | ||
Vedení | |||
Vlastník | Giampaolo Pozzo | ||
Předseda | Franco Soldati | ||
Trenér | Kosta Runjaić | ||
Oficiální webová stránka | |||
Největší úspěchy | |||
Ligové tituly | 3× Serie B 3× Serie C | ||
Mezinárodní trofeje | 1× Středoevropský pohár 1× Pohár Intertoto | ||
Serie A 2024/2025 | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Udinese Calcio, zkráceně jen Udinese je italský fotbalový klub hrající v sezóně 2024/25 v 1. italské fotbalové lize sídlící ve městě Udine v regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Klub byl založen 30. listopadu roku 1896 jako Società Udinese di Ginnastica e Scherma a je druhým nejstarším klubem v Serii A (za Janovem CFC). Federace klub registrovala v roce 1911. Již v sezoně 1913/14 klub hraje nejvyšší soutěž. Hraje ji až do sezony 1922/23 když sestoupí do druhé ligy. V sezoně 1950/51 hrají zase nejvyšší soutěž. Velký úspěch, ale pak neúspěch byl v sezoně 1954/55. Klub se v tabulce umístil na 2. místě, jenže po skončení sezony se přišlo na korupci kterou klub konal v sezoně 1952/53 při sestupových zápasů. Byl nakonec přeřazen do druhé ligy. Špatné období klub zažívá od sezony 1963/64 když začínají hrát třetí ligu, hrají ji do sezony 1977/78 když se již klub přejmenuje na Udinese Calcio. Zpět do nejvyšší ligy se dostávají na sezonu 1979/80. V sezoně vyhrávají i Středoevropský pohár.
Evropské poháry hrál klub celkem 15 sezon (prvně 1997/98 a naposled 2013/14). Ligu mistrů hrál 3 sezony (2005/06, 2011/12, 2012/13). Největší úspěch je čtvrtfinále ze sezony 2008/09.
Serii A klub hraje již 54 sezonu (nepřetržitě od sezony 1995/96). Nejlepší umístění bylo 2. místo v sezoně 1954/55 (sestoupil za korupci). V Italském poháru je největší úspěch finále v sezoně 1922.
Ve druhé lize klub odehrál 23 sezon a vyhrál ji 3×.
Jejich typickými barvami jsou bílá a černá,[1] proto se jim přezdívá Bianconeri nebo Zebrette.
Změny názvu klubu
- 1897 – 1910/11 – Società Udinese di GS (Società Udinese di Ginnastica e Scherma)
- 1911/12 – 1918/19 – AC Udine (Associazione del Calcio Udine)
- 1919/20 – 1924/25 – AS Udinese (Associazione Sportiva Udinese)
- 1925/26 – 1977/78 – AC Udinese (Associazione Calcio Udinese)
- 1978/79 – Udinese Calcio (Udinese Calcio)
Získané trofeje
Vyhrané domácí soutěže
- 2. italská liga (3×)
- 1924/25, 1955/56, 1978/79
- 3. italská liga (3×)
Vyhrané mezinárodní soutěže
- Středoevropský pohár (1×)
- 1979/80
- Pohár Intertoto (1×)
Medailové umístění
Medaile umístění | Sezona |
---|---|
Serie A | 1954/55 |
Serie A | 1997/98, 2011/12 |
Italský pohár | 1922 |
Soupiska
- Aktuální k 1. 9. 2024
|
|
Kronika
Kronika klubu | ||||
---|---|---|---|---|
|
|
|
Účast v ligách
Úroveň soutěže | Název soutěže (nynější název) | První hraná sezona | Poslední hraná sezona | celkem odehraných sezon |
---|---|---|---|---|
1 | Serie A | 1913/14 | 2024/25 | 59 |
2 | Serie B | 1923/24 | 1994/95 | 23 |
3 | Serie C | 1928/29 | 1977/78 | 24 |
Historická tabulka Serie A od sezony 1929/30 do 2023/24.
Celkové místo | Odehraných sezon | Celkem bodů | Celkem zápasů | Celkem výher | Celkem remíz | Celkem proher | Celkové skore |
---|---|---|---|---|---|---|---|
12 | 52 | 2044 | 1790 | 571 | 530 | 689 | 2246:2524 |
Trenéři
Chronologický seznam trenérů
Trenéři klubu | ||||
---|---|---|---|---|
|
|
|
Fotbalisté
Tabulky
Podle oficiálních zápasů
Počet utkání | Počet branek | |||||
Pořadí | Jméno | Počet | Pořadí | Jméno | Počet | |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Antonio Di Natale | 446 | 1. | Antonio Di Natale | 227 | |
2. | Valerio Bertotto | 404 | 2. | Walter D'Odorico | 109 | |
3. | Giampiero Pinzi | 355 | 3. | Vincenzo Iaquinta | 69 | |
4. | Danilo Larangeira | 282 | 4. | Lorenzo Bettini | 67 | |
5. | Dino Galparoli | 280 | 5. | Abel Balbo | 65 |
Rekordní přestupy
Nákup | Prodej | |||||||||
Pořadí | Jméno | sezona | klub | částka | Pořadí | Jméno | sezona | klub | částka | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Rolando Mandragora | 2018/2019 | Juventus | 20 mil. Euro | 1. | Rodrigo de Paul | 2021/2022 | Atlético Madrid | 35 mil. Euro | |
2. | Hassane Kamara | 2022/2023 | Watford | 19 mil. Euro | 2. | Márcio Amoroso | 1999/2000 | Parma | 28 mil. Euro | |
3. | Gerard Deulofeu | 2020/2021 | Watford | 17 mil. Euro | 3. | Alex Meret | 2019/2020 | Neapol | 26 mil. Euro | |
4. | Beto Betuncal | 2022/2023 | Portimonense | 15 mil. Euro | 4. | Alexis Sánchez | 2011/2012 | Barcelona | 26 mil. Euro | |
5. | Brenner | 2023/2024 | Cincinnati | 10 mil. Euro | 5. | Beto Betuncal | 2023/2024 | Everton | 25 mil. Euro | |
6. | Rodrigo de Paul | 2016/2017 | Valencia | 10 mil. Euro | 6. | Stefano Fiore | 2001/2002 | Lazio | 25 mil. Euro | |
7. | Roberto Muzzi | 1999/2000 | Cagliari | 10 mil. Euro | 7. | Juan Musso | 2021/2022 | Atalanta | 20,5 mil. Euro | |
8. | Stefano Fiore | 1999/2000 | Parma | 9,7 mil. Euro | 8. | Nahuel Molina | 2022/2023 | Atlético Madrid | 20 mil. Euro | |
9. | Ignacio Pussetto | 2018/2019 | Huracán | 8 mil. Euro | 9. | Juan Cuadrado | 2013/2014 | Fiorentina | 20 mil. Euro | |
10. | Davide Faraoni | 2012/2013 | Inter | 8 mil. Euro | 10. | Destiny Udogie | 2022/2023 | Tottenham | 18 mil. Euro |
Nejlepší střelci v soutěžích
Nejlepší střelci v 1. lize (4 prvenství) | Nejlepší střelci v 2. lize (1) | Nejlepší střelci v pohárech (2) |
---|---|---|
Oliver Bierhoff (1997/98) 27 branek | Abel Balbo (1990/91) 22 branek[2] | Antonio Di Natale (2014/15) 4 branky[3] |
Márcio Amoroso (1998/99) 22 branek | Maxi López (2017/18) 4 branky[4] | |
Antonio Di Natale (2009/10) 29 branek | ||
Antonio Di Natale (2010/11) 28 branek |
Na velkých turnajích
Vítězové Mistrovství světa
Účastníci Mistrovství světa
- Edinho (MS 1986)
- Abel Balbo (MS 1990)
- Néstor Sensini (MS 1990)
- Thomas Helveg (MS 1998)
- Martin Jørgensen (MS 1998)
- Oliver Bierhoff (MS 1998)
- Martin Jørgensen (MS 2002)
- Siyabonga Nomvethe (MS 2002)
- Winston Parks (MS 2002)
- Asamoah Gyan (MS 2006)
- Sulley Muntari (MS 2006)
- Samir Handanović (MS 2010)
- Kwadwo Asamoah (MS 2010)
- Aleksandar Luković (MS 2010)
- Mauricio Isla (MS 2010)
- Alexis Sánchez (MS 2010)
- Gökhan Inler (MS 2010)
- Simone Pepe (MS 2010)
- Antonio Di Natale (MS 2010)
- Emmanuel Agyemang-Badu (MS 2014)
- Hassan Yebda (MS 2014)
- Jens Stryger Larsen (MS 2018)
- Emil Hallfreðsson (MS 2018)
- Valon Behrami (MS 2018)
- Enzo Ebosse (MS 2022)
Vítěz Mistrovství Evropy
Účastníci Mistrovství Evropy
- Igor Šalimov (ME 1996)
- Thomas Helveg (ME 1996)
- Fabio Rossitto (ME 1996)
- Stefano Fiore (ME 2000)
- Martin Jørgensen (ME 2000)
- Morten Bisgaard (ME 2000)
- Martin Jørgensen (ME 2004)
- Per Krøldrup (ME 2004)
- Marek Jankulovski (ME 2004)
- Gökhan Inler (ME 2008)
- Antonio Di Natale (ME 2008)
- Fabio Quagliarella (ME 2008)
- Antonio Di Natale (ME 2012)
- Emil Hallfreðsson (ME 2016)
- Jens Stryger Larsen (ME 2020)
- Jaka Bijol (ME 2024)
- Sandi Lovrić (ME 2024)
- Lazar Samardžić (ME 2024)
Vítězové Copa América
- Márcio Amoroso (CA 1999)
- Rodrigo de Paul (CA 2021)
- Juan Musso (CA 2021)
- Nahuel Molina (CA 2021)
Účastníci Copa América
- Mauricio Pineda (CA 1997)
- David Pizarro (CA 1999)
- Alexis Sánchez (CA 2011)
- Mauricio Isla (CA 2011)
- Juan Cuadrado (CA 2011)
- Pablo Armero (CA 2011)
- Cristián Zapata (CA 2011)
- Iván Piris (CA 2015)
- Iván Piris (CA 2016)
- Rodrigo de Paul (CA 2019)
- Juan Musso (CA 2019)
Vítěz Afrického poháru národů
- Hazem Emam (APN 1998)
Účastníci Afrického poháru národů
- Mohammed Gargo (APN 1998)
- Stephen Appiah (APN 2000)
- Mohammed Gargo (APN 2000)
- Siyabonga Nomvethe (APN 2002)
- Siyabonga Nomvethe (APN 2004)
- Christian Obodo (APN 2006)
- Asamoah Gyan (APN 2008)
- Kwadwo Asamoah (APN 2010)
- Kwadwo Asamoah (APN 2012)
- Emmanuel Agyemang-Badu (APN 2012)
- Mahdí Benatía (APN 2012)
- Emmanuel Agyemang-Badu (APN 2013)
- Mahdí Benatía (APN 2013)
- Molla Wague (APN 2015)
- Emmanuel Agyemang-Badu (APN 2015)
- Molla Wague (APN 2017)
- Emmanuel Agyemang-Badu (APN 2017)
- William Troost-Ekong (APN 2019)
Účastníci Olympijských her
- Amos Mariani (OH 1952)
- Tarcisio Burgnich (OH 1960)
- Stefano Rossini (OH 1992)
- Raffaele Ametrano (OH 1996)
- Morgan De Sanctis (OH 2000)
- Massimo Margiotta (OH 2000)
- David Pizarro (OH 2000)
- Giampiero Pinzi (OH 2004)
- Asamoah Gyan (OH 2004)
- Marco Motta (OH 2008)
- Andrea Coda (OH 2008)
- Bruno Fernandes (OH 2016)
- Ali Adnan Kadhim (OH 2016)
Další slavní hráči
Česká stopa
- Marek Jankulovski (2002–2005)[5]
- Tomáš Sivok (2007/08) [1]
- Tomáš Zápotočný (2007/08)[1]
- Zdeněk Zlámal (2008) neodehrál žádný zápas [6]
- Matěj Vydra (2010/11)[7]
- Jakub Jankto (2016–2018)[8]
- Antonín Barák (2017–2020) [9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Udinese Calcio na italské Wikipedii.
- ↑ a b c Jablonec vyzve Betis Sevilla, Liberec půjde na Udine, kde hraje Vydra, iDNES.cz, cit. 9. 8. 2013
- ↑ Spolu s 2. hráči.
- ↑ Spolu s Mario Gómezem.
- ↑ Spolu s Albertem Cerrim a Mattem Di Piazzaom
- ↑ Marek Jankulovski, iDNES.cz, citováno 16. 7. 2013
- ↑ https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/brankar-zlamal-podepise-s-udine-petiletou-smlouvu/5bdf99470d663b6fe8089c21
- ↑ Matěj Vydra, iDNES.cz, cit. 9. 8. 2013
- ↑ http://www.sport.cz/fotbal/synot-liga/clanek/591490-slavii-opousti-velky-talent-osmnactilety-jankto-miri-do-udine-jako-kdysi-sanchez-ci-jankulovski.html#section-artcl
- ↑ https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/udinese-slavii-presvedcilo-za-baraka-zaplati-80-milionu-presun-se-uskutecni-v-lete/5bd84a210d663b6fe875783a
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Udinese Calcio na Wikimedia Commons
- Profil na transfermarkt.de (německy)
Média použitá na této stránce
Football kit template socks
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka Angoly
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857–1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910). Color shades matching the RGB values officially reccomended here. (PMS values should be used for direct ink or textile; CMYK for 4-color offset printing on paper; this is an image for screen display, RGB should be used.)
Coppa Ali della Vittoria
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Association football kit sleeves
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MacMoreno na projektu Wikipedie v jazyce italština, Licence: CC BY-SA 4.0
Central European Cup - Mitropa Cup
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Association football kit sleeves