Udo Quellmalz
Udo Quellmalz | |
---|---|
Datum narození | 8. března 1967 (56 let) |
Místo narození | Lipsko, ![]() |
Stát | Německo |
Přezdívka | „Quelle“ |
Sportovní informace | |
Klub / Dojo | KJS Leipzig (zač.) SC Leipzig (vrch. do 90) TSV Abensberg (bund.) MTV Ingolstadt (bund.) |
Trenéři | Norbert Littkopf (SCL) Helmut Howiller (SCL) Karl-Heinz Deblitz (osob.) Harald Heinke (osob.) |
Kategorie | lehká váha |
Úchop | levý |
Oblíbená technika | ko-uči-gari(gake), tai-otoši, de-aši-harai, shime-waza, kansecu-waza |
Účast na LOH | 1988, 1992, 1996 |
Údaje v infoboxu aktuální k březnu 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | LOH 1996 | pololehká váha |
bronz | LOH 1992 | pololehká váha |
Mistrovství světa v judu | ||
zlato | MS 1991 | pololehká váha |
zlato | MS 1995 | pololehká váha |
stříbro | MS 1989 | pololehká váha |
bronz | MS 1993 | pololehká váha |
Mistrovství Evropy v judu | ||
stříbro | ME 1990 | pololehká váha |
bronz | ME 1993 | pololehká váha |
bronz | ME 1988 | pololehká váha |
Udo Quellmalz (* 8. března 1967 Lipsko) je bývalý německý zápasník–judista, olympijský vítěz z rok 1996.
Sportovní kariéra
S judem začínal v 7 letech v rodném Lipsku. Vrcholově se připravoval v klubu SC Leipzig pod vedením Norberta Littkopfa a Helmuta Howillera. Po znovusjednocení Německa v roce 1990 se přesunul do Bavorska, kde zápasil za bundesligové kluby TSV Abensberg a MTV Ingolstadt. Jeho osobním trenérem byl Karl-Heinz Deblitz a později Harald Heinke. Ve východoněmecké reprezentaci se pohyboval od roku 1987 v pololehké váze do 66 kg. V roce 1988 se kvalifikoval na olympijské hry v Soulu, kde nestačil ve druhém kole na Japonce Jósuke Jamamota. V roce 1992 startoval na olympijských hrách v Barceloně jako úřadující mistr světa. V semifinále ho zaskočil svým levým o-soto-gari neznámý Brazilec Rogério Sampaio a v boji o třetí místo porazil na praporky tzv. haintei Belgičana Philipa Laatse a získal bronzovou olympijskou medaili.
Od roku 1994 přešel do lehké váhy do 73 kg, ale po nevýrazných výsledcích šel do olympijské kvalifikace opět v pololehké váze. V roce 1996 startoval na olympijských hrách v Atlantě stejně jako před čtyřmi roky jako úřadující mistr světa. Do finále s Japoncem Jukimasou Nakamurou postoupil bez sebemenšího zaváhání, ale samotný finálový zápas nebyl z pohledu diváka atraktivní. V polovině zápase měl s Japoncem dvě napomenutí (šida) za pasivitu a tento pasivní styl boje vydržel u obou do poslední minuty. V poslední minutě se mu povedlo nachytat soupeře technikou ko-uči-gari. Za techniku sice nedostal body, ale při hantei (praporky) v poměru 2:1 hrál tento výpad důležitou roli v zisku zlaté olympijské medaile. Po olympijských hrách startoval v lehké váze, ale po nevýrazných výsledcích ukončil v roce 1998 sportovní kariéru. Věnuje se trenérské práci. Vedl britskou či rakouskou judistickou reprezentaci. Jeho nejznámějším svěřencem byl olympijský medailista Ludwig Paischer.
Udo Quellmalz byl levoruký, dynamický judista, jehož úspěch byl založen na precizním boji o úchop. Osobní technika ko-uči-gari a tai-otoši. Prakticky neporazitelný byl v boji na zemi, kde převládaly submisivní techniky škrcení.
Výsledky
Turnaj | ![]() | ![]() | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
pololehká váha | ||||||||||||||
Olympijské hry | — | úč. | 3. | 1. | ||||||||||
Mistrovství světa | — | — | 2. | 1. | 3. | 1. | úč. | |||||||
Mistrovství Evropy | — | — | — | — | 3. | — | 2. | — | — | 3. | — | — | — | — |
MS juniorů | — | |||||||||||||
ME juniorů | 1. | 7. | 3. | ? |
Odkazy
Související články
- Sport v Německu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Udo Quellmalz na Wikimedia Commons
- Udo Quellmalz v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Udo Quellmalze na judoinside.com
- [1]
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg/200px-Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg.png)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg/200px-Flag_the_USSR_schema_Sbornik_zakonov_1938-1956.svg.png)
Flag of South Korea from 21 February 1984 to 15 October 1997, when the exact colors were specified into their shades.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.