Ugartov

Ugartov
Novorenesanční vila v Palackého třídě
Novorenesanční vila v Palackého třídě
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-Královo Pole
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíKrálovo Pole
PSČ612 00, pošta Brno-Královo Pole
Ugartov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ugartov (v místním nářečí Hogartov, německy Ugartsdorf) je bývalá vesnice v Brně, jejíž zástavba dnes tvoří součást městské části Brno-Královo Pole.

Historie

Po zrušení královopolského kláštera v roce 1783 byly jeho pozemky rozparcelovány. V rámci raabizace na nich vznikla podél nové císařské silnice z Brna do Svitav, severozápadně od Králova Pole, ulicovitá vesnice Ugartov, která svůj název získala podle pozdějšího moravského zemského hejtmana, hraběte Aloise Ugarteho.[1] Ves byla tvořena 24 familiantskými usedlostmi, které oproti většině ostatních raabizačních vesnic nesousedily přímo se sebou.[2] V roce 1790 zde žilo 107 obyvatel. Ves zahrnovala úsek dnešní Palackého třídy mezi ulicemi Metodějovou a Tylovou a od počátku byla součástí blízkého Králova Pole.[1]

V dalších letech se ves nijak nerozrůstala, navíc byly některé usedlosti postupně přestavovány na předměstské vily obklopené okrasnými zahradami (v roce 1826 byly takto upraveny již tři domy).[2] Počet obyvatel však přesto narůstal, až v roce 1880 dosáhl 205 osob žijících ve 22 domech. V 80. letech 19. století začala být hlavní ulice Ugartova upravována na velkoměstskou třídu, částečně s městskou zástavbou, která nahradila některé původní usedlosti. Tehdy také začal prudký růst vsi a začaly vznikat zárodky ulic kolmých na císařskou silnici (dnešní ulice Riegrova, Boženy Němcové, Tylova). Během deseti let se počet domů i obyvatel zdvojnásobil. Urbanizace pokračovala i dále, takže roku 1900 žilo v Ugartově ve 107 domech již celkem 1016 osob.[1]

Na jižním okraji vsi vznikl již v první polovině 19. století zájezdní hostinec Semilasso,[3] poblíž kterého byl na přelomu 19. a 20. století vybudován stejnojmenný kulturní dům ve stylu historizující eklektické architektury.[4] Právě u Semilassa končila od roku 1869 trať koněspřežné tramvaje z Brna,[5] která s přestávkou v letech 1874–1876 fungovala do roku 1880. V roce 1884 ji nahradila trať parní tramvaje,[6] která byla v roce 1900 elektrifikována. Zároveň byla nedaleko Semilassa postavena tramvajová vozovna.[7] Trať byla v roce 1926 prodloužena skrz celý Ugartov do Řečkovic.[8] V roce 1952 byla postavena odbočka tramvajové tratě od Semilassa ke královopolskému nádraží.[9]

Pravděpodobně v roce 1910 ztratil Ugartov status osady a byl formálně začleněn do Králova Pole, se kterým se roku 1919 stal součástí Brna.[1] Jihovýchodně od Ugartova probíhala v první polovině 20. století rozsáhlá výstavba moderní královopolské čtvrti, takže se bývalá ves stala plně integrovanou součástí městské zástavby.[10] Místní název Ugartov vymizel, přesto až do roku 1942 nesla hlavní ugartovská ulice jméno Ugartova třída (dnes součást Palackého třídy).[11] Původní zástavba vsi podél této třídy byla ale postupně většinou zlikvidována. Část západní strany ulice byla ve 30. letech 20. století zastavěna bytovými domy, na východní straně byly bytovky postaveny v 60. letech. Většinu severní části vsi nahradila v 70. letech výstavba panelového sídliště Královo Pole.[12]

Zbytky zástavby Ugartova nejsou rozsáhlé. Zachovány zůstaly dvě novorenesanční vily s antikizujícím průčelím postavené před rokem 1850 (Palackého 101/Riegrova 2 a Palackého 121), několik dalších budov převážně městského charakteru (Palackého 93, 95, 95a, 95b, 119), kulturní dům Semilasso[1] a bývalá vozovna sloužící Dopravnímu podniku města Brna od roku 1954 jako měnírna.[13]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[14]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
1882054041 016

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d e KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 569. Dále jen Kuča. 
  2. a b FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 700–701. 
  3. FLODROVÁ, Milena. Semilasso [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-09-10 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  4. Rekonstrukce kulturního centra Semilasso [online]. Archiweb.cz [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  5. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 6. Dále jen Nesiba. 
  6. Nesiba, s. 9.
  7. Nesiba, s. 91.
  8. Nesiba, s. 97.
  9. Nesiba, s. 106.
  10. Kuča, s. 419–420.
  11. FLODROVÁ, Milena. Brněnská + Ugartova, též Ugartov (Brünner Gasse + Ugartestrasse) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-03-23 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  12. Kuča, s. 421.
  13. Nesiba, s. 107.
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Riegrova 2, Palackého 101, Brno.JPG
Autor: Henta, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Brno, Semilasso, 2016 (3).jpg
Autor: Marek Blahuš, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova kulturního centra Semilasso v Brně-Králově Poli v roce 2016
Brno, Královo Pole, Palackého, bývalá vozovna (3).jpg
Autor: User:Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá tramvajová vozovna Královo Pole v Brně, nyní využívaná jako měnírna