Uhelná Příbram
| Uhelná Příbram | |
|---|---|
 Náves v Uhelné Příbrami | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Chotěboř |
| Obec s rozšířenou působností | Chotěboř (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′5″ s. š., 15°35′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 512 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,81 km²[2] |
| Nadmořská výška | 485 m n. m. |
| PSČ | 582 45, 582 82, 583 01 |
| Počet domů | 255 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Uhelná Příbram 15 582 45 Uhelná Příbram mestys@uhelnapribram.cz |
| Starosta | Václav Jarolím |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Uhelná Příbram | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569640 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uhelná Příbram (německy Kohl Pribrams) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 512[1] obyvatel. Západně od obce se nachází přírodní památka Pod Kazbalem.
Historie
Příbram Uhlířská pod Hochšteinem vznikla nejspíše ve 13. století během kolonizační vlny na Českomoravské Vysočině jako uhlířská osada pro potřeby dolů, hutí a mincovny v Kutné Hoře. První písemná zmínka ní pochází z roku 1352. O poptávce po dřevěném uhlí a vytěžení zásob v okolí Kutné Hory svědčí i to, že se vyplácelo dovážet uhlí z místa vzdáleného vzdušnou čarou 30 km.
V padesátých letech 14. století byla Uhelná Příbram poddaným městečkem na panství Lichtenburků na Žlebech. V roce 1356 koupil žlebské panství císař Karel IV., panství však ponechal v užívání vdově po původním majiteli Hynkovi ze Žleb, Anežce. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem panství Markvart z Vartemberka, roku 1388 mu však byly statky králem Václavem IV. za účast na odboji odňaty. Královským zbožím však bylo žlebské panství jen krátce, již roku 1396 bylo panství žlebské připsáno královskému hejtmanovi vratislavskému Štěpánovi z Opočna. Roku 1406 panství koupil kutnohorský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína. Ke konci vlády Václava IV. přešlo žlebské panství opět do královských rukou, správa byla svěřena purkrabímu na hradě Lichnice. Po husitských bouřích se dostává žlebské panství roku 1434 do rukou Jiříka z Dubé.
Roku 1629 koupil panství Jan Trčka z Lípy, tomu byl však majetek zkonfiskován a žlebské panství a tím i Uhelnou Příbram získal hrabě Leonard Helfried z Meggau. V letech 1662-1723 patřilo panství českému místodržiteli svobodnému pánu z Kaiserštejna. Poté přešla Uhelná Příbram do rukou hraběte Bredy, po něm společně s blízkým Úhrovem svobodnému pánu Dubskému a od roku 1745 hraběti Bernesovi. Od roku 1752 až do roku 1887 náležela Uhelná Příbram, již jako součást úhrovského panství, rodu Dobřenských z Dobřenic. Roku 1887 prodal Václav Dobřenský panství, jehož větší část koupila Innsbrucká pojišťovna. V roce 1889 zakoupili panství vídeňští stavitelé Hanuš a Lang, ale již roku 1892 bylo opět prodáno, tentokráte v exekuční dražbě, uherským židům Jakubu Dentschovi a Ludvíku Haasovi. Ti panství v roce 1898 prodali poslednímu majiteli Albertu Dubovi, který pak panství rozprodal po jednotlivých dvorech a pozemcích.
Roku 1795 obdržela Uhelná Příbram majestát na trhy, nikdy jej však nevyužívala. Škola byla v Uhelné Příbrami založena kolem roku 1690, výuka však probíhala po jednotlivých staveních, kde zrovna byla volná větší místnost. Výstavba nové školy začala v roce 15. dubna 1878, otevřena byla 28. dubna 1879. Budova školy slouží dodnes svému účelu.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení vlajky obce.[5]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 411 | 1 405 | 1 304 | 1 165 | 1 260 | 1 200 | 1 078 | 874 | 860 | 784 | 692 | 613 | 519 | 525 | 504 | 498 |
Místní části
- Uhelná Příbram
- Jarošov
- Petrovice u Uhelné Příbramě
- Přísečno
- Pukšice
Školství
- Základní škola a mateřská škola Uhelná Příbram
Pamětihodnosti
Kostel Archanděla Michaela
Kostel Archanděla Michaela tvoří dominantu obce. Obklopen hřbitovem stojí na vrcholku Strážného vrchu. Jedná se o původně gotický kostel pocházející z první poloviny 14. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1352. Ve druhé polovině 18. století byl barokně upraven. Vedle kostela se nachází barokní fara z roku 1760.
Fotogalerie
Kostel Archanděla Michaela v Uhelné Příbrami
Barokní fara od severovýchodu
Památkově chráněný dům čp. 110
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
Externí odkazy
Galerie Uhelná Příbram na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhelná Příbram na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Příbram v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Uhelná Příbram v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka městysu Uhelná Příbram, okres Havlíčkův Brod
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Náves v obci Uhelná Příbram, district Havlíčkův Brod autor: Prazak
date: 15. 12. 2006
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: