Uhličitan stříbrný
| Uhličitan stříbrný | |
|---|---|
 Krystalová struktura | |
 Vzorek mikrokrystalického uhličitanu stříbrného | |
| Obecné | |
| Systematický název | Uhličitan stříbrný |
| Anglický název | Silver carbonate |
| Německý název | Silbercarbonat |
| Sumární vzorec | Ag2CO3 |
| Vzhled | světle žluté krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 534-16-7 |
| PubChem | 92796 |
| SMILES | [Ag]OC(=O)O[Ag] |
| InChI | 1S/CH2O3.2Ag/c2-1(3)4;;/h(H2,2,3,4);;/q;2*+1/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 275,745 g/mol |
| Teplota tání | 218 °C (491 K) |
| Hustota | 6,077 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | prakticky nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | nerozpustný v ethanolu, kapalném amoniaku, acetonu a octanech |
| Součin rozpustnosti | 8,46×10−12 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Jednoklonná (295 K) Klencová (453 K) Šesterečná (476 K) |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −505,8 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 167,4 J⋅K−1⋅mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −436,8 kJ/mol |
| Měrné teplo | 112,3 J⋅K−1⋅mol−1 |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H315, H319, H335 |
| P-věty | P261, P305, P338, P351 |
| R-věty | R36, R37, R38 |
| S-věty | S26, S36 |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uhličitan stříbrný je chemická sloučenina se vzorcem Ag2CO3. Uhličitan stříbrný je žlutý, ale typické vzorky jsou šedavé vzhledem k přítomnosti elementárního stříbra. Je špatně rozpustný ve vodě, jako většina uhličitanů přechodných kovů.
Příprava
Uhličitan stříbrný lze snadno připravit smícháním vodných roztoků uhličitanu sodného s nedostatkem dusičnanu stříbrného.[2] Čerstvě připravený uhličitan stříbrný je bezbarvý, ale jako pevná látka rychle mění barvu na žlutou.[3] Reaguje s amoniakem za vzniku fulminátu stříbrného. Při reakci s kyselinou fluorovodíkovou vzniká fluorid stříbrný.
Použití
Hlavní využití uhličitanu stříbrného je v mikroelektronice pro výrobu stříbrného prášku. Je redukován formaldehydem, přičemž se vytváří stříbro bez alkalických kovů.[3]
- Ag2CO3 + CH2O → 2 Ag + 2 CO2 + H2
Používá se jako činidlo v organické syntéze jako součást Koenigsovy–Knorrovy reakce.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silver carbonate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Silver carbonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MCCLOSKEY C. M.; COLEMAN, G. H. β-d-Glucose-2,3,4,6-Tetraacetate. Org. Synth.. 1955. Dostupné online. (anglicky); Coll. Vol.. S. 434. (anglicky)
- ↑ a b Andreas Brumby et al.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan stříbrný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Author: Val Patterson Source: www.SaltLakeMetals.com/Silver_Carbonate.htm I took this picture myself in March 2007, I authorize anyone to use this picture freely
Silver(I) carbonate with the unit cell at 295 K, monoclinic, P21/m, 2 molecules in the cell. According to "Decomposition of Silver Carbonate; the Crystal Structure of Two High-Temperature Modifications of Ag2CO3" by ACS.