Uhličitan stříbrný

Uhličitan stříbrný
Krystalová struktura

Krystalová struktura

Vzorek mikrokrystalického uhličitanu stříbrného

Vzorek mikrokrystalického uhličitanu stříbrného

Obecné
Systematický názevUhličitan stříbrný
Anglický názevSilver carbonate
Německý názevSilbercarbonat
Sumární vzorecAg2CO3
Vzhledsvětle žluté krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES[Ag]OC(=O)O[Ag]
InChI1S/CH2O3.2Ag/c2-1(3)4;;/h(H2,2,3,4);;/q;2*+1/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost275,745 g/mol
Teplota tání218 °C (491 K)
Hustota6,077 g/cm3
Rozpustnost ve voděprakticky nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
nerozpustný v ethanolu, kapalném amoniaku, acetonu a octanech
Součin rozpustnosti8,46×10−12
Struktura
Krystalová strukturaJednoklonná (295 K)
Klencová (453 K)
Šesterečná (476 K)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−505,8 kJ/mol
Standardní molární entropie S°167,4 J⋅K−1⋅mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−436,8 kJ/mol
Měrné teplo112,3 J⋅K−1⋅mol−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH315, H319, H335
P-větyP261, P305, P338, P351
R-větyR36, R37, R38
S-větyS26, S36
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhličitan stříbrný je chemická sloučenina se vzorcem Ag2CO3. Uhličitan stříbrný je žlutý, ale typické vzorky jsou šedavé vzhledem k přítomnosti elementárního stříbra. Je špatně rozpustný ve vodě, jako většina uhličitanů přechodných kovů.

Příprava

Uhličitan stříbrný lze snadno připravit smícháním vodných roztoků uhličitanu sodného s nedostatkem dusičnanu stříbrného.[2] Čerstvě připravený uhličitan stříbrný je bezbarvý, ale jako pevná látka rychle mění barvu na žlutou.[3] Reaguje s amoniakem za vzniku fulminátu stříbrného. Při reakci s kyselinou fluorovodíkovou vzniká fluorid stříbrný.

Použití

Hlavní využití uhličitanu stříbrného je v mikroelektronice pro výrobu stříbrného prášku. Je redukován formaldehydem, přičemž se vytváří stříbro bez alkalických kovů.[3]

Ag2CO3 + CH2O → 2 Ag + 2 CO2 + H2

Používá se jako činidlo v organické syntéze jako součást Koenigsovy–Knorrovy reakce.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silver carbonate na anglické Wikipedii.

  1. a b Silver carbonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b MCCLOSKEY C. M.; COLEMAN, G. H. β-d-Glucose-2,3,4,6-Tetraacetate. Org. Synth.. 1955. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 434. (anglicky) 
  3. a b Andreas Brumby et al.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Silver carbonate.jpg
Author: Val Patterson Source: www.SaltLakeMetals.com/Silver_Carbonate.htm I took this picture myself in March 2007, I authorize anyone to use this picture freely
Ag2CO3-bas.png
Silver(I) carbonate with the unit cell at 295 K, monoclinic, P21/m, 2 molecules in the cell. According to "Decomposition of Silver Carbonate; the Crystal Structure of Two High-Temperature Modifications of Ag2CO3" by ACS.