Ukončování využívání fosilních paliv

Investice: V roce 2020 investovaly společnosti, vlády a domácnosti 501,3 miliardy dolarů do dekarbonizace, včetně obnovitelných zdrojů energie (solární a větrná energie), elektrických vozidel a související nabíjecí infrastruktury, skladování energie, energeticky účinných systémů vytápění, zachycování a ukládání uhlíku a vodíku.[1]

Ukončování využívání fosilních paliv znamená postupné omezování využívání, těžby a výroby fosilních paliv až na nulu. Je součástí probíhajícího přechodu na obnovitelné zdroje energie. Od začátku 21. století probíhá úsilí o postupné vyřazování fosilních paliv což zahrnuje nahrazování fosilních paliv udržitelnými zdroji energie v odvětvích, jako je doprava a vytápění. Mezi alternativy fosilních paliv v dopravě patří elektromobilita, zelený vodík a letecká biopaliva. Politiky postupného omezování zahrnují jak omezení na straně poptávky, tak na straně nabídky,[2] zatímco přístupy na straně poptávky usilují o snížení spotřeby fosilních paliv, iniciativy na straně nabídky se snaží omezit výrobu tak, aby se urychlilo tempo energetické transformace a snižování emisí.

Rozsah

Ačkoli se ropa a zemní plyn postupně vyřazují i v chemických procesech (např. při výrobě nových linek na výrobu plastů...), protože se rozvíjí oběhové hospodářství a hospodářství založené na biologických materiálech (např. bioplasty...),[3] aby se snížilo znečištění plasty, nepovažuje se to za součást omezování fosilních paliv, protože v těchto případech se ropa a plyn nepoužívají jako palivo.

Typy fosilních paliv

Uhlí

Podrobnější informace naleznete v článku Ukončení spalování uhlí.

Využívání uhlí dosáhlo svého vrcholu v roce 2013,[4] ale aby byl splněn cíl Pařížské dohody udržet globální oteplování výrazně pod 2 °C, musí se v letech 2020 až 2030 využití uhlí snížit na polovinu.[5] V roce 2017 však uhlí dodávalo více než čtvrtinu světové primární energie[6] a přibližně 40 % emisí skleníkových plynů z fosilních paliv.[7] Ukončení využívání uhlí má krátkodobé přínosy pro zdraví a životní prostředí, které převyšují náklady,[8] a bez něj nelze splnit cíl 2 °C stanovený v Pařížské dohodě;[9] některé státy však uhlí stále upřednostňují[10] a panují velké neshody ohledně toho, jak rychle by mělo být postupně ukončeno.[11][12]

K roku 2021 se 48 zemí a mnoho regionálních vlád a podniků stalo členy aliance Powering Past Coal Alliance,[13] přičemž každý člen přijal prohlášení, že se zasadí o urychlení přechodu od neomezené výroby elektřiny z uhlí,[14] avšak do konce roku 2021 se k ní nepřipojily země, které využívají nejvíce uhlí, a některé z nich dokonce nadále staví a financují nové uhelné elektrárny. Spravedlivý přechod od uhlí podporuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj.[15]

V roce 2019 generální tajemník OSN uvedl, že by všechny státy měly od roku 2020 přestat stavět nové uhelné elektrárny, jinak bude lidstvo čelit „totální katastrofě“.[16]

V roce 2020 sice Čína postavila několik elektráren, ale celosvětově bylo více uhelných elektráren vyřazeno z provozu, než postaveno: generální tajemník OSN uvedl, že země OECD by měly přestat vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2030 a zbytek světa do roku 2040.[17]

Ropa

Podrobnější informace naleznete v článku Ropný zlom.

Surová ropa se rafinuje na topný olej, naftu a benzín. Rafinované produkty jsou určeny především pro přepravu běžnými osobními a nákladními automobily, vlaky, letadly a loděmi. Oblíbenými alternativami jsou doprava na lidský pohon, veřejná doprava, elektromobily a biopaliva.[18]

Zemní plyn

Zemní plyn je ve světě široce používán k výrobě elektřiny (v Česku je využití plynu na výrobu elektřiny nízké); jeho emisní náročnost je přibližně 500 g/kWh. Významným zdrojem emisí oxidu uhličitého je také vytápění plynem. S využíváním zemního plynu souvisí také úniky metanu, především při těžbě.[19][20]

V některých zemích se zemní plyn používá jako dočasné „překlenovací palivo“, které má nahradit uhlí, jež má být následně nahrazeno obnovitelnými zdroji nebo vodíkovým hospodářstvím.[21] Toto „překlenovací palivo“ však může výrazně prodloužit využívání fosilních paliv nebo zablokovat aktiva, jako jsou plynové elektrárny postavené v roce 2020, neboť průměrná životnost elektráren je 35 let.[22] Ačkoli aktiva v oblasti zemního plynu budou pravděpodobně zablokována později než aktiva v oblasti ropy a uhlí, možná až v roce 2050, někteří investoři se obávají reputačního rizika.[23]

V některých regionech postupuje vyřazování zemního plynu, například díky rostoucímu využívání vodíku v rámci Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG)[24] a změnám stavebních předpisů s cílem omezit používání plynového vytápění.[25][26]

Důvody pro ukončení využívání fosilních paliv

Důvody pro postupné vyřazení fosilních paliv jsou následující:

  • snížení počtu úmrtí a nemocí způsobených znečištěním ovzduší,
  • omezení změny klimatu,
  • snížení dotací na energie.[27][28]

Zdraví

Většina z milionů předčasných úmrtí[29] v důsledku znečištění ovzduší je způsobena fosilními palivy.[30] Znečištění může působit jak uvnitř budov, např. vytápěním a vařením, nebo venku emisemi z velkých zdrojů či výfukovými plyny z vozidel. Podle jednoho z odhadů je podíl fosilních paliv 65 % z celkových 3,5 milionu předčasných úmrtí ročně. Podle profesora sira Andyho Hainese z London School of Hygiene & Tropical Medicine jsou zdravotní přínosy postupného vyřazení fosilních paliv měřené v penězích (ekonomové je odhadují pomocí hodnoty života pro jednotlivé země) podstatně vyšší než náklady na dosažení cíle Pařížské dohody.[31]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fossil fuel phase-out na anglické Wikipedii.

  1. Energy Transition Investment Hit $500 Billion in 2020 – For First Time [online]. BloombergNEF, 2021-01-19 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  2. GREEN, Fergus; DENNISS, Richard. Cutting with both arms of the scissors: the economic and political case for restrictive supply-side climate policies. Climatic Change. 2018-09, roč. 150, čís. 1–2, s. 73–87. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. ISSN 0165-0009. DOI 10.1007/s10584-018-2162-x. (anglicky) 
  3. EUR-Lex - 52020DC0098 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Coal Information 2019 – Analysis. IEA [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Analysis: Why coal use must plummet this decade to keep global warming below 1.5C. Carbon Brief [online]. 2020-02-06 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Data overview. IEA [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HOOD, Marlowe. China's unbridled export of coal power imperils climate goals. phys.org [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Coal exit benefits outweigh its costs — Potsdam Institute for Climate Impact Research. www.pik-potsdam.de [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  9. The Production Gap Executive Summary [online]. 2019 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  10. In coal we trust: Australian voters back PM Morrison's faith in fossil fuel. Reuters. 2019-05-19. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. (anglicky) 
  11. ROCKSTRÖM, Johan; GAFFNEY, Owen; ROGELJ, Joeri. A roadmap for rapid decarbonization. Science. 2017-03-24, roč. 355, čís. 6331, s. 1269–1271. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aah3443. (anglicky) 
  12. Time for China to Stop Bankrolling Coal. thediplomat.com [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. PPCA Members | Powering Past Coal Alliance. Powering Past Coal Alliance (PPCA) [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-11. (anglicky) 
  14. Declaration | Powering Past Coal Alliance. Powering Past Coal Alliance (PPCA) [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-11. (anglicky) 
  15. The EBRD’s just transition initiative. www.ebrd.com [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. UN Secretary-General calls for end to new coal plants after 2020. www.businessgreen.com [online]. 2019-05-10 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. The dirtiest fossil fuel is on the back foot. The Economist. 2020-12-03. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. ISSN 0013-0613. 
  18. Transportation | Union of Concerned Scientists. www.ucsusa.org [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Studie: Evropské plynárny přispívají ke globálnímu oteplování úniky metanu. oEnergetice.cz [online]. 24. červen 2021, 15:44 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  20. Únik metanu z plynovodů a skleníkový efekt na Zemi. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  21. COP26 Energy Transition Council launched. GOV.UK [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. WEISSMAN, Steve. Natural Gas as a Bridge Fuel: Measuring the Bridge [online]. Center for Sustainable Energy [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  23. GAGAN, Olivia. Stranded assets are an increasing risk for investors [online]. 2019-03-21 [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-11. (anglicky) 
  24. SIMON, Frédéric. Gas network chief: ‘By 2050, we assume CO2 emissions from energy will be zero’. www.euractiv.com [online]. 2019-03-27 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. RUITENBERG, Britt. Preparing Dutch homes for a natural gas-free future - European Climate Foundation. https://europeanclimate.org/ [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Seattle Bans Natural Gas in New Buildings. The National Law Review [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. End fossil fuel subsidies and reset the economy - IMF head. World Economic Forum [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. KRANE, Jim; MATAR, Walid; MONALDI, Francisco. Fossil Fuel Subsidy Reform Since the Pittsburgh G20: A Lost Decade?. www.bakerinstitute.org. 2020. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. DOI 10.25613/SK5H-F056. 
  29. Air pollution deaths are double previous estimates, finds research. the Guardian [online]. 2019-03-12 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. LELIEVELD, J.; KLINGMÜLLER, K.; POZZER, A. Effects of fossil fuel and total anthropogenic emission removal on public health and climate. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-09, roč. 116, čís. 15, s. 7192–7197. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1819989116. PMID 30910976. (anglicky) 
  31. Rapid global switch to renewable energy estimated to save millions of lives annually. LSHTM [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

20210119 Renewable energy investment - 2004- BloombergNEF cs.svg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Graph of global investment for renewable energy, electrified heat and transport, and other non-fossil-fuel energy sources (energy storage, carbon capture utilization, hydrogen, etc)
Companies, governments and households committed $501.3 billion to decarbonization in 2020, including renewable energy (solar, wind), electric vehicles and associated charging infrastructure, energy storage, energy-efficient heating systems, carbon capture and storage, and hydrogen.
  • Note in source: "Electrified heat figures begin in 2006; electrified transport in 2016; hydrogen and CCS in 2018." (CCS=carbon capture and storage.)