Ukrajinština
| Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření |  Ukrajina Moldavsko Rusko USA Kanada Rumunsko Bělorusko Slovensko Polsko Srbsko Česko Bosna a Hercegovina Chorvatsko |
| Počet mluvčích | 40 milionů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Ukrajinská cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | Národní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України) |
| Úřední jazyk | Ukrajina, Polsko (uznáno), Rumunsko (uznáno), Autonomní republika Krym,  Sevastopol , Moldavsko (Podněstří), Srbsko[zdroj?] |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | uk |
| ISO 639-2 | ukr (B) ukr (T) |
| ISO 639-3 | ukr |
| Ethnologue | UKR |
| Wikipedie | |
| uk.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj. do rodiny tzv. indoevropských jazyků, jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor, zvaný ukrajinistika.
Po jazykové stránce je nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou a ruštinou. Vyvinul se z východních nářečí praslovanštiny.
Rozšíření
Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si konkuruje s ruštinou která se však od ukrajinštiny zásadně liší. Ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je podle ruských zdrojů používanější ruština (na Krymu ukrajinský jazyk považují za mateřský 3,3 % obyvatel [1]), avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.
Nářečí
Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.
Historie
Od 10. století se na Kyjevské Rusi spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Staroruština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.
V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými[2] i ukrajinskými autory[3][4] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.
Filozofové a slavisté až v druhé polovině 19. století považovali maloruštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).
V první polovině roku 2017 byl Nejvyšší radou Ukrajiny přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.[5]
Abeceda a výslovnost
Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | А | Б | В | Г | Ґ | Д | Е | Є | Ж | З | И | І | Ї | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ь | Ю | Я |
| malé: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ж | з | и | і | ї | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ь | ю | я |
| kurzíva: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ж | з | и | і | ї | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ь | ю | я |
| transliterace (vědecký přepis) | a | b | v | h | g | d | e | ě | ž | z | y | i | ï | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | ' | ju | ja |
| výslovnost a transkripce (běžný přepis) | a | b | v | h | g | d | e | je | ž | z | y | i | ji | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | měkký znak | ju | ja |
Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:[6]
- дє = dě, тє = tě, нє = ně
- дь = ď, ть = ť, нь = ň
- дю = ďu, тю = ťu, ню = ňu
- дя = ďa, тя = ťa, ня = ňa
Další poznámky:
- V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
- G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ (např. ґрунт = grunt). Hláska H se před G upřednostňuje až do té míry, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje immihracijnu kartku.
- Velmi často se používá I (ikavismus) tam, kde jiné slovanské jazyky mají Ě[7][8], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
- Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
- Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.
Slovní zásoba
Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům (zejména polštině) než ruština.
Fotogalerie
Postavení ukrajinštiny (2001)
Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001)
Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty)
Tabulka ukrajinských souhlásek (konsonantů)
Příklady
Číslovky
| Ukrajinsky | Česky |
| один | jedna |
| два | dva |
| три | tři |
| чотири | čtyři |
| п'ять | pět |
| шість | šest |
| сім | sedm |
| вісім | osm |
| дев'ять | devět |
| десять | deset |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.
Všeobecná deklarace lidských práv
ukrajinsky | Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства. |
přepis | Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva. |
rusky | Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. |
přepis | Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva. |
číst | Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva. |
ukrajinska evro-latinka | Vsi ľudy narodžujuťśa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinńam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Reference
- ↑ Росстат: подавляющее большинство крымчан считают родным языком русский. РИА Новости [online]. 20150319T1234+0300Z [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
- ↑ Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
- ↑ I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
- ↑ V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-23 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89.
- ↑ Ukrainische Sprache. www.uni-protokolle.de [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30.
- ↑ BECKER, LEE A. On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism. Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 1980, roč. 22, čís. 3, s. 400–407. Dostupné online [cit. 2019-04-05]. ISSN 0008-5006.
Literatura
- Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89.
Související články
- Suržyk – směs ukrajinštiny a ruštiny
- Jihokarpatská nářečí
- Rusínština
- Seznam ukrajinských spisovatelů
- Jazyková situace na Ukrajině
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ukrajinština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo ukrajinština ve Wikislovníku- Kategorie Ukrajinština ve Wikislovníku
- Transkripce z ukrajinské cyrilice, Internetová jazyková příručka
- (anglicky) Ukrainians, Encyclopedia of Ukraine
- (česky) Slovanský národopis, Pavel Jozef Šafárik, str. 8 – 29
- (německy) Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten, Pavel Jozef Šafářik, str.33, 34 a 23
- (ukrajinsky) Historie ukrajinského jazyka (ukrajinská Wikipedie) (první odstavec)
- (ukrajinsky) Od 1. 6. 2006 ukrajinština regionální úřední jazyk Srbska
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Таблиця українських приголосівок
Autor: Fobos92, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the distribution of the Ukrainian language: majority (dark blue) and minority (light blue).
Autor: Wikitongues, Kristen Tcherneshoff, Licence: CC BY-SA 4.0
This video was recorded by Kristen Tcherneshoff in Sweden. The modern Ukrainian language has existed since the late 1600s and descends from the Old East Slavic language of the early medieval state of Kievan Rus', however its status within various empires has been complicated and sometimes marginalized throughout history. Ukrainian was banned in schools by the Russian Empire beginning in 1804 and lasting until the Russian Revolution in 1917. It is currently the official language of Ukraine and one of three official languages in the state of Transnistria. Ukrainian has a standard regulating body known as the NASU Institute of the Ukrainian Language, which is a branch of the National Academy of Sciences of Ukraine (NANU). It was formed in 1991 with the purpose of standardizing Ukrainian vocabulary and grammar, as well as formally documenting the language's history with cooperation from other countries. The institute has collaborated with international researchers to contribute to the Slavic Linguistic Atlas. The Ukrainian language has some degree of mutual intelligibility with Belarusian and Russian, although the vocabulary of Ukrainian speakers outside of Ukraine shows a lesser degree of Russian influence, and greater numbers of loanwords from local languages.
Ukrainian is spoken by around 36 million people worldwide. It is an East Slavic language within the Indo-European language family.
Help us caption & translate this video!
https://amara.org/v/CJYpK/