Ukrajinská menšina v Česku

Ukrajinská národnostní menšina je skupina obyvatel České republiky, kteří se odlišují od ostatních obyvatel zpravidla ukrajinským původem, ukrajinskou kulturou a používáním ukrajinštiny, případně sebeidentifikací jako Ukrajinci bez ohledu na ostatní kritéria.

Právní definice

Podle Zákona o právech příslušníků národnostních menšin se za ukrajinskou národnostní menšinu považuje společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, tedy ukrajinským jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo, a za příslušníka národnostní menšiny občan České republiky, který se hlásí k ukrajinské národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka ukrajinské národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí k ukrajinské národnosti.^[1]

Migrace

Pracovní migrace Ukrajinců do Česka začala nabývat na intenzitě počátkem devadesátých let dvacátého století.^[2] V roce 1991 na českém území bylo jen 8 500 občanů Ukrajiny.^[3] Nicméně k říjnu 2009 Český statistický úřad udával už číslo 132 481, což z Ukrajinců dělá největší skupinu cizinců v České republice tvořící 30 % populace cizinců v Česku.^[4]

Ukrajinská národnostní menšina je 4. nejpočetnější skupinou a společně s občany Ukrajiny v Česku tvoří největší národnostní skupinu. Nejvíce obyvatel České republiky se hlásí k české národnosti (6 711 624), moravské (521 801) a slovenské (147 152), na pátém místě je polská (39 096), na šestém – vietnamská (29 660), pak následuje německá (18 658), ruská (17 872), slezská (12 214) a maďarská (8 920) národnostní menšina. V Česku se hrdě hlásí k romské národnosti nebo se cítí být Cikány^[5] jen 5 135 osob, což je řadí mezi nejmenší skupinu obyvatel.^[6]

K 31. prosinci 2011 v Česku žilo 118 932 občanů Ukrajiny, k 31. prosinci 2012 to bylo 112 549 Ukrajinců a k 31. prosinci 2013 – 105 138. A k 31. prosinci 2016 v Česku žilo 110 245 občanů Ukrajiny, za desetiletí období se jedná o 3 % pokles.^[7]

Aktuální počet

K 30. červnu 2020 v Česku žilo 157 289 občanů Ukrajiny.^[8] K 30. červnu 2021 na území České republiky žilo již 183 250 občanů Ukrajiny.^[9] Spolu s ukrajinskou národnostní menšinou (53 253 občanů ČR) tvoří Ukrajinci největší národnostní skupinu na území České republiky.^[10]

K 1. říjnu 2023 bylo v Česku téměř 360 000 ukrajinských uprchlíků, většinou žen, dětí a starších lidí, kteří utekli z Ukrajiny během ruské invaze na Ukrajinu.^[11]

Protiukrajinské nálady

Podle průzkumu agentury PAQ Research, který byl proveden mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku v červnu 2023, odpovědělo 60 % dotázaných kladně na otázku: "Zažil jste vy nebo někdo z vašich rodinných příslušníků během svého pobytu v České republice verbální/fyzické útoky kvůli tomu, že jste z Ukrajiny?"^[12]

V roce 2023 došlo k několika incidentům mezi Ukrajinci a českými Romy.^[13]

Demografie

Toto je celkový počet nositelů ukrajinského občanství v ČR.^[14]

Nabývání státního občanství ČR

V letech 2001–2019 získalo české státní občanství formou udělení 14 418 občanů Ukrajiny, kteří tak již nejsou označováni za cizince.^[15]

Pozice ukrajinského občanství jako cizího státního občanství v ČR

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ukrainians in the Czech Republic na anglické Wikipedii.

Literatura

• MARKUS, V. Ukraine and Ukrainians throughout the World: The Demographic and Sociological Guide to the Homeland and Its Diaspora. Redakce Pawliczko A. L.. [s.l.]: University of Toronto Press, 1994. ISBN 978-0-8020-7200-9. Kapitola Ukrainians in the Czech and Slovak Republic, s. 147–159. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• NEKORJAK, M. Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Sociální studia. 2006, s. 89–109. Dostupné online. ISSN 1214-813X. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • Byla prezentována i anglická verze: ČERMÁKOVÁ, D; NEKORJAK, M. Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu. [s.l.]: Charles University, 2007. (Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie). Dostupné online. Kapitola Ukrainian Middleman System of Labour Organization in the Czech Republic. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.^{[nedostupný zdroj]}
• Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství/Foreigners: by type of residence, sex and citizenship. [s.l.]: Český statistický úřad, 2009-10-31. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DRBOHLAV, Dušan. Imigranti v České republice: s důrazem na ukrajinské pracovníky a 'západní' firmy operující v Praze. [s.l.]: Open Society Institute, 1999. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• NEKORJAK, M. Duchovní a kulturně společenská podpora integrace národnostních menšin. Redakce Hučko L.. [s.l.]: Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v České republice, 2005. ISBN 978-80-239-6410-3. Kapitola Pracovní migrace Ukrajinců do České republiky, s. 21–36. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• UHEREK, Z. Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v České republice na základě šetření na Zakarpatské krajině – případová studie. Zdravotní politika a ekonomika. 2001, s. s. 93–103. (anglicky) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

• Rusínská menšina na Slovensku