Ulan-udský letecký závod

Ulan-udský letecký závod Улан-Удэнский авиационный завод
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 Prezident Dmitrij Medvěděv na návštěvě závodu v srpnu 2009
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1939
Sídlo	Ulan-Ude, Rusko Rusko
Adresa sídla	Ulan-Ude, Rusko
Souřadnice sídla	51°51′13″ s. š., 107°44′19″ v. d.
Klíčoví lidé	Leonid Jakovlevič Bělych
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	strojírenství
Produkty	vrtulníky, letadla
Provozní zisk	2,7 mld. ₽ (2017)[1]
Zaměstnanci	5927 (2011)
Mateřská společnost	Ruské vrtulníky
Majitel	Rostech (státní technologická společnost)
Ocenění	Řád rudého praporu práce
Identifikátory
Oficiální web	http://www.russianhelicopters.aero/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulan-udský letecký závod (rusky Улан-Удэнский авиационный завод, zkratka УУАЗ) je letecká továrna, nacházející se v sibiřském městě Ulan-Ude. Firma patří do koncernu Ruské vrtulníky, vlastněného ruským státním podnikem Rostech.

Během více než sedmdesátileté historie závodu zde bylo vyrobeno přes 8 tisíc letadel a vrtulníků.

26. května 1936 bylo přijato usnesení Ministerstva práce a obrany SSSR o výstavbě dvou nových leteckých závodů – v Ulan-Ude a v dálněvýchodním městě Arseňjev (dnes letecký závod Progress). Ulan-udský letecký závod vzniknul jako závod č. 99. Nová továrna začala růst na břehu řeky Udy a již v červnu roku 1939 byla uvedena do provozu.

Jeho prvními úkoly byly opravárenské práce na stíhačkách Polikarpov I-16 a bombardérech Tupolev SB-2. Během 2. světové války se zde začaly vyrábět komponenty k hlavním sovětskému frontovému bombardéru Petljakov Pe-2. Od roku 1943 se zde začaly vyrábět stíhačky Lavočkin La-5, od roku 1944 do roku 1946 Lavočkin La-7, od roku 1946 Lavočkin La-9.

Po válce se zde vyráběl MiG-15UTI, cvičná varianta stíhačky MiG-15.

V roce 1956 začal závod s výrobou vrtulníků, nejdříve Kamov Ka-15, potom Kamov Ka-18. V letech 1965–1975 závod opouštěly vrtulníky Kamov Ka-25.

V letech 1961-1965 produkovala továrna letadla Jakovlev Jak-25, konkrétně verzi špionážní a verzi sloužící jako cvičný terč.

V 60. letech se rozjela výroba raket S-5 a P-5D, stejně jako civilního Antonov An-24. Od roku 1977 zde vznikaly stíhací bombardéry MiG-27M.

Od 80. let spolupracuje továrna s konstrukční kanceláří Suchoj, montovaly se zde tak některé (zejména cvičné) varianty letadla Suchoj Su-25.

V první polovině 90. let se začalo s výrobou vrtulníků Mil Mi-171, modernizované varianty Mil Mi-17.

Od roku 2002 se zde vyráběla modifikace Mil Mi-171Š, kterou obdržela v rámci deblokace ruského dluhu i Armáda ČR.

V roce 2007 byla firma začleněna do nově vzniklého koncernu Ruské vrtulníky, který spojil všechny ruské výrobce vrtulníků.

Vrtulníky:

• Mil Mi-8AMT
• Mil Mi-171
• Mil Mi-171A
• Mil Mi-171A2
• Mil Mi-171Š
• Mil Mi-8AMTŠ

Letadla:

• Suchoj Su-25UB
• Suchoj Su-25UBM
• Suchoj Su-39

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Улан-Удэнский авиационный завод na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ulan-Udenskij aviacionnyj zavod na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky