Ulič
| Ulič | |
|---|---|
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°57′40″ s. š., 22°25′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Snina |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Ulič | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,1 km² |
| Počet obyvatel | 825 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 32,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ján Holinka |
| Vznik | 1451 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 067 67 |
| Označení vozidel | SV |
| NUTS | 520934 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ulič (maďarsky Utcás, rusínsky Уліч) je obec na Slovensku v okrese Snina. Žije zde 825[1] obyvatel.
Poloha
Obec se nachází dva kilometry od státní hranice s Ukrajinou a šestnáct kilometrů od Polska. Leží v údolí na soutoku Uličky a Zbojského potoka v pohoří Poloniny, na území stejnojmenného národního parku.
Názvy obce
Obec v průběhu historie nesla tyto názvy: 1451 Hulics, Hvlydch, 1492 Vlicz, 1877 Ulics, 1902 Utczás a nakonec od roku 1920 Ulič.
Historie
První archivní písemnost o obci pochází z roku 1451. V roce 1492 byly podle listiny z archivu města Bardejov, Ihnat se synem Steczom, Romanem a Climate byli označeni jako příslušníci zbojnické družiny Fedora Hlavatého.
V 19. století byl v obci postaven zámeček. V roce 1867 řeckokatolický kostel. Lesní železnice v katastru obce byla postavena v roce 1908. Během první světové války v letech 1914 až 1915 se obec dvakrát ocitla v těsné blízkosti fronty. A to na podzim roku 1914 a v dubnu a začátkem května 1915. Z tohoto období pochází vojenský hřbitov v obci, kde je pohřbeno 71 vojáků. Nachází se zde také hrob ruského generála Nikolaje Nikolajeviče Mirbacha.
Během druhé světové války v letech 1939 až 1944 byla obec součástí Horthyovské Maďarska. Obec bylo osvobozena 26. října 1944. Po válce v oblasti obce řádili banderovci, kteří 6. prosince 1945 připravili o život 4 členy židovské rodiny z obce.
Vlastníci obce
Obec, půdu, lesy, zde vlastnili Szirmayovci, Vandernathovci, princezna Beaufort Spontin Fridešová, a poslední byla rodina Tiele-Wincler
Památky
- Řeckokatolický kostel z r. 1867
- Kříž z roku 1902 umístěný pod řeckokatolický kostelem
- Vojenský hřbitov z první světové války
- Pamětní tabule Rudolfa Wienera, Miroslava Poliscuka
- Mergancov kámen - pomník hajného Rudolfova Merganca
- Arpádova linie -o branné opevnění budované během druhé světové války
Turistické zajímavosti
- Miniskanzen - modely dřevěných kostelů
- Grófska cesta - alej z cizokrajných dubů
- Dveře do Poloniny - ODDECHOVĚ-naučná zóna
- Lyžařské středisko Ulič - Čertižné (délka vleku 350 m)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ulič na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ulič na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
