Ulrike Meyfarthová
| Ulrike Meyfarthová | |
|---|---|
 Ulrike Meyfarthová (2012) | |
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Ulrike Meyfarth |
| Narození | 4. května 1956 (66 let) Frankfurt nad Mohanem |
| Stát |  Německo |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok do výšky |
| Účasti na LOH | 1972, 1976, 1984 |
| Účasti na MS | 1983 |
| Účasti na ME | 1974, 1978, 1982 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | Mnichov 1972 | skok do výšky |
| zlato | L.A. 1984 | skok do výšky |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| stříbro | Helsinky 1983 | skok do výšky |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | Athény 1982 | skok do výšky |
| Halové ME v atletice | ||
| stříbro | Mnichov 1976 | skok do výšky |
| bronz | Vídeň 1979 | skok do výšky |
| zlato | Milán 1982 | skok do výšky |
| zlato | Göteborg 1984 | skok do výšky |
| Univerziáda | ||
| stříbro | LU 1979 | skok do výšky |
Ulrike Nasseová - Meyfarthová (* 4. května 1956 Frankfurt nad Mohanem, Hesensko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Kariéra
V roce 1972 reprezentovala na Letních olympijských hrách v Mnichově. V šestnácti letech se stala historicky nejmladší vítězkou skoku do výšky.[1] Výkonem 192 cm tehdy vyrovnala světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbaurové.[2] O rok později získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy v Duisburgu.[3]
V roce 1976 vybojovala výkonem 189 cm stříbrnou medaili na halovém ME v Mnichově, kde mj. vybojovala bronz československá výškařka Milada Karbanová. V témže roce neprošla sítem kvalifikace na Letních olympijských hrách v kanadském Montrealu, když nad její síly bylo překonání výšky 180 cm. Celkově obsadila dělené 22. místo.[4]
Na evropském šampionátu 1978 v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického vybojovala páté místo. V roce 1979 si odvezla z halového ME ve Vídni bronzovou medaili. V témže roce získala za výkon 192 cm stříbro na světové letní univerziádě v mexickém Ciudad de Mexico.
V roce 1981 skončila na halovém ME ve francouzském Grenoblu těsně pod stupni vítězů, na 4. místě (188 cm). O rok později se stala v Miláně halovou mistryní Evropy, když ve finále překonala 199 cm. Stejnou výšku zdolala také Andrea Bieniasová (stříbro) z NDR a Katalin Sterková z Maďarska (bronz).[5] Triumfovala též na ME v atletice v Athénách, kde vytvořila výkonem 202 cm nový světový rekord.[2]
V roce 1983 získala na prvním atletickém mistrovství světa v Helsinkách stříbrnou medaili, když nestačila jen na sovětskou výškařku Tamaru Bykovovou, která jako jediná překonala ve finále dvoumetrovou hranici.[6] 21. srpna 1983 na evropském poháru v Londýně překonala společně s Tamarou Bykovovou 203 cm a obě se staly držitelkami světového rekordu.[2] Bykovová 25. srpna následně rekord v italské Pise vylepšila o další jeden centimetr.
V roce 1984 získala ve švédském Göteborgu druhý titul halové mistryně Evropy a podruhé se stala olympijskou vítězkou. V dějišti her, v kalifornském Los Angeles skočila ve finále napoprvé 202 cm a stala se druhou výškařkou v historii, jež vybojovala na olympijských hrách v této disciplíně dvě zlaté medaile.[7] Totéž dokázala na začátku 60. let jen Rumunka Jolanda Balaşová, která první zlato získala na LOH v Římě v roce 1960 a o čtyři roky později titul obhájila na olympiádě v Tokiu.
Osobní rekordy
Odkazy
Reference
- ↑ Athletics at the 1972 München Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-26]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ a b c World Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Junior Championships 1973 [online]. Wjah.co.uk [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31. (anglicky)
- ↑ Athletics at the 1976 Montréal Summer Games: Women's High Jump Qualifying Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-26]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ 13. Hallen-Europameisterschaften – Hochsprung (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy)
- ↑ 1. Weltmeisterschaften – Hochsprung (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy)
- ↑ Athletics at the 1984 Los Angeles Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-26]. Dostupné v archivu. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ulrike Meyfarthová na Wikimedia Commons - Ulrike Meyfarthová na stránkách IAAF (anglicky)
- Ulrike Meyfarthová v databázi Olympedia (anglicky)
- Oficiální webové stránky (německy)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.