Umístěnka

Umístěnka byl dokument, který obsahoval údaje, vztahující se k umístění absolventa vysoké školy nebo výběrové střední školy od školního roku 1951/1952 a let pozdějších do určitého podniku podle potřeb tehdejšího státního národohospodářského plánu.^[1][2]

Umístění absolventů probíhalo podle vládních nařízení č. 20/1952 Sb.,^[3] 24/1959,^[1] 16/1963,^[4] 38/1967.^[5] Systém umístěnek reguloval pracovní trh a zajišťoval dostatek pracovníků v místech, kde jich byl nedostatek – např. v pohraničích regionech.

Zaměstnavatel byl podle nařízení povinen absolventa zaměstnat, zajistit mu vhodné ubytování a poskytnout náhradu cestovních a stěhovacích výdajů. Absolvent musel v podniku pracovat po dobu tří let.^[6] Později bylo státem řízené umísťování rozšířeno i na další osoby, tzv. odborné pracovníky. Bylo možné převádět odborné pracovníky z podniků, úřadů, ústavů a jiných zařízení do jiných podniků, kde jich byl nedostatek.^[7][8] Od roku 1959 se již nehovoří o rozmisťování absolventů, ale o doporučení k přijetí do pracovního poměru.^[1][9]

V systému umístěnek docházelo k různým projevům podplácení a protekce. Umístěnky rovněž urychlovaly sňatky mladých lidí; pouze vdané ženy měly nárok na umístěnku do Prahy. Filmová komedie Štěňata z roku 1957 (scénář: Miloš Forman a Ivo Novák) podobnou situaci popisuje.^[10]

Systém umístěnek se od roku 1967 postupně uvolňoval, absolventi vybraných škol se mohli ucházet o přijetí sami, bez zprostředkování školy. Bez umístěnek si už po prázdninách roku 1967 mohlo hledat práci 46 % absolventů vysokých škol a 55 % středoškoláků.^[11]