Umělecká zahrada v Nuslích
Umělecká zahrada v Nuslích | |
---|---|
(c) Евгений Лыков, CC BY-SA 3.0 centrální část umělecké zahrady | |
Základní informace | |
Výstavba | 1924 |
Stavebník | sochař Karel Novák |
Současný majitel | soukromý vlastník |
Poloha | |
Adresa | Čiklova 1706/13a, Praha 2 - Nusle, Česko |
Souřadnice | 50°3′51,24″ s. š., 14°25′39,11″ v. d. |
Další informace | |
Web | https://www.umeleckazahrada.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Umělecká zahrada v Nuslích v Praze se nachází pod jižní částí Nuselského mostu v úzkém pásu mezi Čiklovou ulicí a železniční tratí z Prahy do Plzně.
Historie
Sochař Karel Novák po ukončení studia dekorativního sochařství založil vlastní sochařskou a řemeslnickou firmu, uměleckoprůmyslový závod pro práce ornamentální a figurální. První prostory firmy měl se svým společníkem, přítelem a sochařem Josefem Václavem Pekárkem (1873–1930) pronajaté na nezastavěné parcele ve Svobodově ulici č. 137 proti železničnímu nádraží Praha-Vyšehrad.[1]
Roku 1924 koupil od Vyšehradské kapituly pozemek na úpatí jižní stráně Nuselského údolí a vystavěl na něm pro svůj umělecký závod s označením „Sochařství K. Novák“ novou sochařskou dílnu. V budově zřídil prostorný ateliér osvětlený ze severní strany a několik technických dílen. V ateliéru tvořil zejména modely velkých figurálních návrhů a k jejich vyhotovení používal jako jeden z prvních sochařů pantograf, který umožňoval přenášení rozměrů ve zvětšeném nebo zmenšeném měřítku.[1]
V nuselském ateliéru vznikaly sochy významných umělců, například nadživotní sádrová reprodukce busty Antonína Švehly od Bohumila Kafky (1924) a umělokamenná reprodukce alegorické sochy Vltavy od Josefa Václava Pekárka (1927). Pro další výtvarníky zde vznikl například model postavy Odpočívajícího oráče (Jakub Obrovský, 1926, Chlumec nad Cidlinou), model sochy Woodrowa Wilsona (Albín Polášek, 1928, okraj parku před Hlavním nádražím, odstraněna 1941), model sochy Radegasta (Albín Polášek, 1931, Radhošť) nebo model sedící postavy Ernsta Denise (Karel Dvořák, 1928, Malostranské náměstí, odstraněna 1940).[1]
Po znárodnění získal roku 1957 pozemek s budovou k užívání Krátký film Praha, který zde vytvořil řadu filmů pro děti. Při stavbě Nuselského mostu užívala pozemky stavební firma; vystavená umělecká díla byla poškozena, některá zasypána zeminou nebo se dostala do základů mostu.[1]
Po restituci v 90. letech 20. století prodala rodina Karla Nováka celý objekt (Nusle čp. 1706) soukromému vlastníku. Nový majitel tuto historickou lokalitu upravil a z řady nalezených poškozených i nepoškozených sochařských artefaktů vytvořil základ lapidária.[1][2]
Dochází k postupné obnově a zpřístupnění areálu v Nuslích veřejnosti. Mezi důležité výstupy těchto snah patří i výstava „První sběr“ v září a říjnu 2023, snažící se vůbec poprvé představit nejzajímavější dochované výrobky „Umělecké zahrady v Nuslích“ a upozornit na dosud opomíjenou roli Novákova nuselského ateliéru v dějinách českého výtvarného umění.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Karel Novák. Umělecká zahrada. Petr Šisler, Boris Hlaváček, 05.02.2014. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine..
- ↑ Kristýna Léblová: Pod Nuselským mostem se ukrývá ráj na zemi, o kterém nevědí ani Pražané. In: Novinky.cz, 13.07.2018. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Umělecká zahrada (zveme Vás na výstavu „PRVNÍ SBĚR“ – ZAPOMENUTÉ SKVOSTY UMĚLECKÉ ZAHRADY V NUSLÍCH, 27.9.-31.10.2023), in Tučňák 10/2023, str. 18, měsíčník městské části Praha 4, říjen 2023
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Umělecká zahrada v Nuslích na Wikimedia Commons
- Umělecká zahrada. Z metropole. Česká televize, ČT1, 6.6.2020. iVysílání.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Евгений Лыков, CC BY-SA 3.0
Prague 2, Czech Republic
(c) Евгений Лыков, CC BY-SA 3.0
Prague 2, Czech Republic