Umajjovci

Umajjovský chalífát ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة ↓ 661–750 ↓ vlajka
geografie Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 750
hlavní město:	Damašek (661–744) Harran (744–750) Córdoba (756–1031)
rozloha:	11 100 000 (v roce 720) 13 000 000 km² (v roce 750[pozn. 1])
obyvatelstvo
jazyky:	klasická arabština (úřední), koptština, řečtina, latina, perština, aramejština, kurdština, berberské, africká románština, mezorabština, sindhština, gruzínština, prákrt
náboženství:	sunnitský islám (státní), ostatní
státní útvar
státní zřízení:	teokratická monarchie (chalífát)
měna:	dinár (ze zlata), dirham (ze stříbra), fáls (z bronzu)
státní útvary a území
předcházející: Rášidský chalífát Byzantská říše v době Herakleiovců Kartaginský exarchát Vizigótské království následující: Abbásovský chalífát Córdobský emirát Nekorský emirát Tilimsánský emirát

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Posloupnost

• Mu'ávija I. (661–680)
• Jazíd I. (680–683)
• Mu‘ávija II. (683)
• Marván I. (683–685)
• Abdulmalik (685–705)
• al-Valíd I. (705–715)
• Sulajmán (715–717)
• Umar II. (717–720)
• Jazíd II. (720–724)
• Hišám (724–743)
• al-Valíd II. (743–744)
• Jazíd III. (744)
• Ibráhím (744)
• Marván II. (744–750)

Španělští Umajjovci

Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.

Odkazy

Poznámky

Literatura

• TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Umajjovci na Wikimedia Commons