Umajjovci

Umajjovský chalífát ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة ↓ 661–750 ↓ vlajka
Geografie Umajjovský chalífát na svém vrcholu roku 720
Hlavní město	Damašek (661–744) Harran (744–750)
Rozloha	11 100 000 (v roce 720) 13 000 000 km² (v roce 750[pozn. 1])
Obyvatelstvo
Jazyky	klasická arabština (úřední), koptština, řečtina, latina, perština, aramejština, kurdština, berberské, africká románština, mozarabština, sindhština, gruzínština, prákrt
Náboženství	sunnitský islám (státní), ostatní
Státní útvar
Státní zřízení	teokratická dědičná monarchie (dědičný chalífát)
Měna	dinár (ze zlata), dirham (ze stříbra), fáls (z bronzu)
Státní útvary a území
Předcházející Rášidský chalífát Byzantská říše v době Herakleiovců Kartaginský exarchát Vizigótské království Následující Abbásovský chalífát Córdobský emirát Nekorský emirát Tilimsánský emirát

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek v Sýrii. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované ší'ity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.

• TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Umajjovci na Wikimedia Commons