Umar al-Bašír
| Umar al-Bašír | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | National Congress Party |
| Narození | 1. ledna 1944 (80 let) Hosh Bannaga |
| Alma mater | Sudanese Military College Egyptská vojenská akademie |
| Profese | politik |
| Náboženství | sunnitský islám |
| Ocenění | Řád Srbské republiky |
| Webová stránka | www |
| Commons | Omar al-Bashir |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umar Hasan Ahmad al-Bašír (arabsky عمر البشير,* 1. ledna 1944) byl v letech 1989 až 2019 prezidentem Súdánu.
Život
Bašír byl armádním generálem, v roce 1973 se zúčastnil arabsko-izraelské války ve službách egyptské armády. V devadesátých letech udělil azyl Usámovi bin Ládinovi.[1]
K moci se dostal převratem (30. června 1989), kterým svrhl premiéra Sádika al-Mahdího, poté rozpustil vládu. Dva roky po nástupu do funkce vyhlásil v celé zemi kromě jihu právo šaría. Za jeho vlády vyvrcholila druhá súdánská občanská válka proti jihu a kvůli jeho extrémistické proislámské politice začal konflikt v Dárfúru.
14. července 2008 jej prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných v provincii Dárfúr. 4. března 2009 vydal soud na prezidenta zatykač pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti (obvinění z genocidy zatím soud dostatečně neprokázal).[2] Bašír tak byl první úřadující hlavou státu, proti které byl pro takové obvinění vydán zatykač (2011 také na Muammara Kaddáfího a Laurenta Gbagba). Súdán však jurisdikci ICC neuznává a Rada bezpečnosti OSN, která toto stíhání iniciovala, může celé soudní řízení svým rozhodnutím na rok pozastavit.
19. prosince 2018 začaly protesty a demonstrace napříč zemí proti vysokým cenám potravin, následně se ale odpor namířil proti Bašírovu režimu. Následné tvrdé perzekuce přinesly 39 až 60 mrtvých demonstrantů. V reakci na stále pokračující demonstrace Bašír rezignoval na začátku března 2019 na post lídra strany Národní kongres, vedení dočasně převzal Ahmad Harún, místopředseda strany. Rezignaci na prezidenta tehdy odmítl. Neutuchající protesty potom podpořily i největší osobnosti opozice a otočila i policie, která předtím protesty rozháněla.[1]
Dne 11. dubna 2019 podal Bašír demisi po tom, co proti němu od 6. dubna protestovaly desítky tisíc lidí. Tuto poklidnou demonstraci napadaly tajné služby a složky věrné prezidentovi. Proti nim ale zasáhli vojáci a nejvyšší rada ozbrojených sil převzala moc. Bezpečnostní složky obsadily klíčové silnice a mosty v Chartúmu a tajná služba NISS oznámila, že propustí všechny politické vězně. Zatčeno bylo několik členů vlády a masově jsou zatýkáni představitelé režimu. Bašír je s několika členy Muslimského bratrstva v domácím vězení. Po pádu režimu hodlají demonstranti vyjednávat s armádou o přechodné vládě, v níž by byla zastoupena opoziční strana Deklarace pro svobodu a změnu.[1] Dne 11. února 2020 rozhodli súdánští představitelé o vydání Bašíra k Mezinárodnímu trestnímu soudu v souvislosti se zločiny spáchanými během konfliktu v Dárfúru.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ket. Súdánský prezident Bašír pod tlakem protestů rezignoval. Bezpečnostní složky propustí všechny politické vězně. ČT24.cz [online]. 2019-04-11 [cit. 2019-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na súdánského prezidenta
- ↑ ČTK. Vedení Súdánu chce vydat exprezidenta Bašíra mezinárodnímu soudu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-02-11 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umar al-Bašír na Wikimedia Commons 
Osoba Umar al-Bašír ve Wikicitátech
- (anglicky) Hague Justice Portal: Omar Hassan Ahmad al-Bashir
- (anglicky) "Sudanese President Threaten Wars", Sudan Inside, 18.11.2007
