Umbrické Apeniny
| Apeniny Umbrie a Marche Appennino umbro-marchigiano | |
|---|---|
 Monte Vettore (vpravo) | |
| Nejvyšší bod | 2 476 m n. m. (Monte Vettore) |
| Nadřazená jednotka | Střední Apeniny (Apeniny) |
| Sousední jednotky | Severní Apeniny, Abruzské Apeniny |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Itálie |
| Horniny | slín, vápenec, dolomit |
| Souřadnice | 42°49′30″ s. š., 13°16′28″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umbrijský Apenin,[1] Umbrické Apeniny[2], také Apeniny Umbrie a Marche[3] (italsky Appennino umbro-marchigiano) je soustava horských pásem v centrální Itálii, ve Středních Apeninách. Nachází se v regionech Umbrie a Marche. Nejvyšší horou je Monte Vettore ( 2 476 m) v pohoří Monti Sibillini.
Geografie
Umbrické Apeniny se rozkládají od údolí řeky Metauro na severu[4] (kde hraničí s Toskánsko-emiliánskými Apeninami, respektive Severními Apeninami) k průsmykům Passo di Montereale a Passo della Torrita na jihu (hranice s Abruzskými Apeninami).
Geologie
Střední Apeniny (Umbrické a Abruzské) se v několika faktorech liší od Severních Apenin. Za prvé je to rozsáhlým výskytem vápenců a dolomitů (z triasu až raného miocénu), dále mladší tektonikou a za třetí pásmem pahorkatin (tvořených mořskými sedimenty), které oddělují jednotlivá pohoří Umbrických a Abruzských Apenin od pobřeží Jaderského moře. V Umbrických Apeninách převažují slíny. Charakteristické jsou antiklinály. Jednotlivé horské hřebeny Umbrických Apenin jsou uspořádány ve směru severozápad - jihovýchod, dále na jihu pak ve směru sever - jih. Jsou rovnoběžné, se zarovnaným reliéfem. Nadmořská výška hor se směrem k jihu zvyšuje. Pohybuje se od 1 000 až 1 200 m k 1 500 až 2 400 m.[4]
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 81, 108. Standardizované jméno: Umbrijský Apenin.
- ↑ NETOPIL, Rostislav; BIČÍK, Ivan; BRINKE, Josef. Geografie Evropy. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-04-22432-6. S. 77.
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. 1. vyd. Praha : Academia, 1999. 349 s. ISBN 80-200-0684-2. S. 227.
- ↑ a b EMBLETON, Clifford. Geomorphology of Europe. Europe : The Macmilna Press Ltd., 1984. 465 s. ISBN 3-527-26031-5. Kapitola The Appennines and Sicily, s. 345 - 348. (angličtina)
Média použitá na této stránce
Jeff Taylor - Monte Vettore View: From Monte Macchialto above the montain pass Forca di Presta of road strada provinciale SP477/3 to the upper part of Monti Sibillini. The left peak is Cima del Redentore (2448), Monte Vettore (2478) is in the right. The valley in the left (North-West) is the karstic basin Piani di Castelluccio.