Umihana Čuvidina

Umihana Čuvidina
Umihana Čuvidina.jpg
Narozeníasi 1794
Sarajevo
Úmrtíasi 1870
Sarajevo
Povoláníbásnířka
Národnostbosňácká
StátOsmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Literární hnutíromantismus
Vlivylidová píseň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umihana Čuvidina, někdy chybně Čujdina[1] (asi 1794, Sarajevo – asi 1870, tamtéž) byla první bosenská básnířka.[2]

Život

O jejím životě toho není příliš známo, protože nesplnila žádný z tehdejších povinných požadavků pro zapsání do úředních listin. Proto jsou údaje o jejím narození a úmrtí nejasné. Narodila se v Sarajevu kolem roku 1794 v době, kdy byla Bosna součástí Osmanské říše. Pocházela z rodiny bosňáckých restauratérů a mládí prožila v sarajevské čtvrti Hrid ležící na levém břehu řeky Miljacka.[3] Roku 1813 se zasnoubila s mladým mužem jménem Mujo Čamdži, který pak padl jako voják armády Derendeliho Ali-pašy v blízkosti malého města Loznica nedaleko řeky Driny, během bojů souvisejících s tureckým obsazováním srbských území po prohraném prvním srbském povstání. Čuvidina byla smrtí svého snoubence silně citově zasažena. Rozhodla se, že se nikdy nevdá, a začala psát básně a písně o svém snoubenci a jeho spolubojovnících.[4]

Zemřela kolem roku 1870 v Sarajevu a byla pohřbena podle muslimského zvyku na neznámém místě „pod hájem na skále“.[4]

Dílo

Čuvidina svým dílem výrazně přispěla k rozvoji sevdalinky, tradičního žánru bosňácké lidové hudby.[5] Pocházela z prostředí, ve kterém byla lidová píseň ceněna a respektována, a autorka v této tradici pokračovala. Většina jejích písní zlidověla, protože se z hlediska svých stylistických vlastností nelišila od lidové epicko-lyrické tvorby. Tvořila však v období evropského romantismu a zdrojem jejích básní již není sdílená zkušenost a sounáležitost s kolektivem, který v lidové poezii převládá, ale individuální zkušenosti a pocity.[6]

Podle literárních historiků je možno za její básně bezpečně považovat pouze tři, vytvořené pravděpodobně v letech 1813 až 1820:[4]

  • Sarajlije iđu na vojsku protiv Srbije (Sarajevané jdou do války proti Srbsku). Jde o jedinou autorčinu báseň dochovanou v původní podobě, tj. napsanou arabicí (arabským písmem, upraveným pro slovanskou abecedu),[7] což je typické pro tzv. aljamiado literaturu.[8]
  • Čamdži Mujo i lijepa Uma (Čamdži Mujo a krásná Uma), v básni autorka popisuje smrt svého snoubence a svůj žal.[9]
  • Žal za Čamdži Mujom (Touha po Čamdži Mujovi).[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Čuvidina, Umihana - Kitabhana.net
  2. ↑ Slovník balkánských spisovatelů, Praha: Libri 2001, S. 21.
  3. ↑ Priče bosanskim ženama: Umihana Čuvidina
  4. ↑ a b c Umihana Čuvidina - Biografije javnih osoba iz BiH
  5. ↑ Sevdalinka, naučni esej
  6. ↑ HAWKESWORTH, Celia. Voices in the Shadows: Women and Verbal Art in Serbia and Bosnia. Budapest: Central European University Press 1999. S. 250-251.
  7. ↑ Umihana Čuvidina - Poezia i pjesne Bosne i Hercegovine. www.camo.ch [online]. [cit. 2019-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18. 
  8. ↑ Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž, Praha: Encyklopedický dům 1999, S. 64.
  9. ↑ a b Čamdži Mujo i lijepa Uma - Hamdočamo

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Ottoman Empire (1844–1922).svg
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.
Umihana Čuvidina.jpg
Umihana Čuvidina (c. 1794 – c. 1870) was an Ottoman Bosniak poetess and the earliest Bosnian female author whose work survives to this day.