Undine
| Undine | |
|---|---|
_-_cover_-_Project_Gutenberg_eText_18752.jpg) | |
| Autor | Friedrich de la Motte Fouqué |
| Překladatel | Jakub Malý (1872), Anna Siebenscheinová (1977) |
| Jazyk | němčina |
| Žánr | romantická pohádková novela |
| Datum vydání | 1811 |
| Česky vydáno | 1872 jako Undina, 1977 jako Rusalka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Undine (1811, česky též jako Rusalka) je pohádková novela, kterou napsal německý romantický spisovatel, dramatik a básník Friedrich de la Motte Fouqué.[1] Jedná se o autorovo nejznámější dílo. Je to jedna z mála drobných prací, které z jeho rozsáhlé tvorby přežily dodnes. Novela byla přeloženo do mnoha jazyků a ovlivnila mnoho hudebních, literárních i výtvarných děl.[2]
V novele autor zpracoval motiv tragické lásky víly k člověku, rozšířený v Evropě již od středověku, například v pověsti o Meluzíně, zpracované v Německu do Knížky lidového čtení. Undine stejně jako Meluzína hledá spojení se smrtelným mužem, protože jenom tímto způsobem může získat duši. Bez duše není schopna lásky ani soucitu.[1][3]
Obsah novely
Příběh zachycuje muže, který se ocitá mezi skutečnou a nadpřirozenou ženou a je nucen řešit rozpor mezi domovem, znamenajícím bezpečí, a světem imaginace, který jej vzrušuje a láká. Čas děje je neurčitý (pravděpodobně pozdní středověk) stejně jako jeho místo (zámek Ringstetten leží v blízkosti pramenů Dunaje).[4]
Rytíř Huldbrand miluje krásnou šlechtičnu Bertaldu. Předvádí před ní svou statečnost v rytířských kláních, a když mu uloží zkoušku odvahy, podnikne cestu do nebezpečného lesa. Bouře způsobí, že se rozvodní potok, ve kterém se málem utopí. Zachrání se v domku rybáře u jezera, který má překrásnou dceru. Rybář mu vypráví, že jeho skutečná dcera zmizela před patnácti lety v jezeře, a namísto ní, že se u jeho domku objevila tříletá dívka Undine, kterou vychoval. Huldabrand se do ní zamiluje a vezme si jí za ženu. Po svatbě se Undine z náladové dívky změní v jemnou a ohleduplnou ženu. Přizná se, že je ve skutečnosti rusalka. Ty stejně jako ostatní duchové živlů (elementálové) nemají duši a mohou ji získat pouze lidskou láskou. Proto ji její otec, vládce vod, poslal k lidem. Rusalčin manžel musí splnit ještě jednu podmínku – nesmí jí nikdy v blízkosti vody spílat, jinak nad ní znovu živel získá moc a ona se do něj bude muset vrátit.
Huldbrand odjede s Undine a s jejími rodiči nejprve k Bertaldě. Undinin strýc, vodní duch Kühleborn, sdělí Undine, že Bertalda je ve skutečnosti ztracená rybářova dcera. Když toto tajemství Undine odhalí, Bertalda jí podezírá z intrik a brání se svému sociálnímu pádu. Huldbrand pak obě ženy vezme na svůj hrad Ringstetten, kde opět objeví svou lásku Bertaldě. Undine zabrání Kühlebornovi v přístupu na hrad tím, že uzavře vodní kašnu na nádvoří.
Při výletu po Dunaji se na Huldbrandově lodi objeví Kühleborn. Huldbrand se neovládne a rozčilen Undinými vazbami na vodní království poruší podmínku o spílání. Kühleborn pak stáhne Undine do vody. Huldbrand je přesvědčen, že Undine je mrtvá a chce se oženit s Bertaldou. Undie se mu zjeví ve snu a varuje ho, že pokud ji zradí sňatkem s jinou ženou, bude ho muset usmrtit. Huldbrand však varování nedbá a sňatek proběhne. Před svatební nocí Bertalda trvá na tom, že se na nádvoří umyje vodou z fontány, aby omyla své pihy, o kterých je přesvědčena, že potvrzují její plebejský původ. Jakmile je víko fontány odkryto, z fontány vystoupí Undine a Huldbranda svým polibkem usmrtí. Na Huldbrandově pohřbu se Undine zjeví v podobě bílé postavy, která se nakonec změní v pramen vody lemující rytířův hrob. Svého milého tedy symbolicky objímá i po smrti.
Adaptace a ohlasy v umění
Hudba
- Undine (1814), opera, opera E.T.A. Hoffmanna, libreto Friedrich de la Motte Fouqué.
- Undine (1830), opera Christiana Friedricha Johanan Girschnera, libreto Friedrich de la Motte Fouqué.
- Ondine (1843), balet, hudba Cesare Pugni.
- Undine (1845), opera Alberta Lortzinga, libreto skladatel.
- Ундина (1847, Undina), opera Alexeje Fjodoroviče Lvova:, libreto Vladimir Alexandrovič Sollogub.
- Ундина (1869, Undina), opera Petra Iljiče Čajkovského, libreto Vladimir Alexandrovič Sollogub (jde o to samé libreto jako pro operu A. F. Lvova).
- Sonata Undine (1882), sonáta Carla Reineckeho.
- Rusalka (1901), opera Antonína Dvořáka, libreto Jaroslav Kvapil.
- Ondine (1911–1913), preludium pro klavír od Claude Debussyho.
- Undine (1958), balet, hudba Hans Werner Henze.
Literatura
.jpg)
- Den lille Havfrue (1837, Malá mořská víla), pohádka dánského spisovatele Hanse Chrustiana Andersena.
- Ундина (1837, Undina), překlad ve verších od ruského básníka Vasilije Andrejeviče Žukovského.
- Ondine (1842), poema od francouzského básníka Aloysiuse Bertranda.
- Ondine (1939), hra francouzského spisovatele Jeana Giraudouxe.
- Haunted Waters (1994), adaptace pro mládež od americké spisovatelky Mary Pope Osbornové.
Výtvarné umění
- Undine and Huldbrand (1821), obraz švýcarsko-anglického malíře Henriho Fuseliho.
- Undine (1830), obraz německého malíře Moritze Retsche.
- A Scene from Undine (1843), obraz irského malíře Daniela Macliseho.
- Undine (1846), obraz anglického malíře Williama Turnera.
- Nymphe des Rheins (1855), socha od německého sochaře Ludwiga Schwanthalera.
- Undine (1872), obraz anglického malíře Johna Williama Waterhouseho.
- Dans les vagues, ou Ondine (1889), obraz francouzského malíře Paula Gauguina.
- Ondine (1897), obraz francouzského malíře Henriho Fantina-Latoura.
- Undine (1909), ilustrace k anglickému vydání od Arthura Rackhama.
Henry Fuseli: Undine and Huldbrand
Daniel Maclise: A Scene from Undine
Ludwig Schwanthaler: Nymphe des Rheins
John William Waterhouse: Undine
Paul Gauguin: Dans les vagues, ou Ondine
Film
- Neptune's Daughter (1912, Neptunova dcera), americký němý film podle Undine, režie Theodore Wharton.
- Undine (1912), americký němý film, režie Lucius Henderson.
- Undine (1916), americký němý film, režie Henry Otto.
- Nixenzauber (1918), německy němý film, režie Hans Neumann.
- Undine (1955), německý televizní film, režie Ludwig Berger.
- Undine 74 (1974), německý film, režie Rolf Thiele.
- Rusalka (1963), české filmové zpracování opery Antonína Dvořáka, režie Václav Kašlík.
- Undine (1965), německý televizní film, režie Peter Beauvais.
- Undine (1969), německý televizní film, režie Herbert Junkers.
- Rusalka (1977), české filmové zpracování opery Antonína Dvořáka, režie Petr Weigl.
- Undine (1992), německý film, režie Eckhart Schmidt.
Česká vydání
- Undina, Theodor Mourek, Praha 1872, přeložil Jakub Malý.
- Undina, Bohdan Melichar, Hradec Králové 1910, přeložil Jan de la Motte.
- Mužíček Šibeníček; Rusalka, Odeon, Praha 1977, přeložila Anna Siebenscheinová.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Slovník německy píšících spisovatelů - Německo, Libri, Praha 2018, S. 208-210.
- ↑ Christopher John Murray: Encyclopedia of the Romantic Era 1760–1850, Routledge, Abingdon-on-Thames 2003, S. 370
- ↑ Slovník německy píšících spisovatelů - Německo, Libri, Praha 2018, S. 523.
- ↑ Undine –Friedrich de la Motte Fouqué - Inhaltsangabe
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Undine na Wikimedia Commons - (německy) Fouqués Undine, illustriert von Adalbert Müller
Média použitá na této stránce
Shadow Dance, Cerito as "Ondine". Illustration for The Illustrated London News, 15 July 1843.
The Shadow Dance at the première of the ballet Ondine, choreography by Jules Perrot and music by Cesare Pugni. Original article follows.
HER MAJESTY'S THEATRE
THE SHADOW DANCE FROM "ONDINE."
| “ | Of its own beauty is the mind diseased, And fevers into false creation! |
” |
says Byron; but we require some stronger, more satisfactory reason why, in sober health, we become occasionally indifferent to the beautiful realities of our own earth, and fly to the immortals for ecstacies that, after all, are but a poet's dream. Everybody is not a Numa, and therefore cannot indulge in the blissful phantasy that he holds intercourse with "moulds beyond the earth;" and yet we would if we could, such is our "longing after immortality."
| “ | Egeria! sweet creation of some heart Which found no mortal resting-place so fair As thine ideal breast! |
” |
how often hast thou been conjured up to our imagination! But "hence! unreal mockeries, hence!" and leave us to our task, not of criticism on the present occasion, but that of recording one of the most beautiful productions that any stage ever boasted of. The ballet of "Ondine," everybody by this time knows, is founded on La Motte Fouqué's fanciful and interesting story of "Undine," but does not adhere very faithfully to the original. Never mind: narration must give way to impersonation, particularly when we see such a "step-revealing goddess as Cerito [sic: should be Cerrito] in the principal character. Her dancing the pas de l'ombre (which is illustrated above) is in the highest degree beautiful, and inclines us to agree more than ever with the old Greek assertion that "Dancing is silent poetry." Nothing can be more enchanting than Cerito's innocent surprise when she first sees her shadow, and thinks it (or makes you believe she thinks it) to be something tangible and
| “ | lovely in outline as herself. | ” |
The dioramic effect of the scene in which this pas occurs reflects the highest possible credit upon Grieve, the artist. No other stage-painter is so acquainted with the use of compound lights, commonly called mediums. It is a splendid specimen of skill in the art, and it is only to be regretted that such things are so evanescent, for we could see them a thousand times "with yet unwearied eyes." Although Cerito is la déesse of the scene, we must not be indifferent to the exquisite grace of Guy Stephan. She is one who could take the place of any more talked-of rival, and leave criticism nothing to do but applaud with rapture. In fact, the danseuse that in the presence of Taglioni was honoured with an encore of one of her pas must be allowed to
| “ | range herself on level with the best. | ” |
Jan Żardecki i Joanna Jedlewska w 1965 w Warszawie (Ondyna).
19th Century German Sculpture entitled “ The Nymph of the Rhine”
Oil painting of Undine, sea nymph who married Knight Adami Turns up to Adami.
The fourteenth illustration by w:Arthur Rackham for w:Friedrich de la Motte Fouqué's 1909 publication, Undine. It had the following caption: Soon she was lost to sight in the Danube.