Undulující membrána
Undulující membrána je pojem nejčastěji využívaný v souvislosti s parazitickými prvoky. Jedná se o pohybový orgán, jakési ploutvovité rozšíření cytoplazmatické membrány, které běží podél okraje buňky a na jejím konci je propojeno s volným bičíkem (Flagellum). Vykonáváním charakteristického vlnivého pohybu undulující membrána zvyšuje mobilitu organismu v obtížněji proniknutelném prostředí. U bičíkatých prvoků vzniká undulující membrána spojením (asociací) tzv. zpětného bičíku s cytoplazmatickou lamelou (buněčnou stěnou mezi dvěma sousedními buňkami). Obvykle bývá podložena žíhanou fibrilou, tzv. kostou. [1]
Undulující membránu lze najít např. u následujících organismů:
- Tetrahymena

- Parazitičtí bičíkovci, způsobující nebezpečné nemoci, jako jsou např. trypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) nebo bičenka poševní (Trichomonas vaginalis), využívají undulující membránu jako pohybový orgán, který jim umožňuje rychlejší a efektivnější pohyb v kapalinách s větší viskozitou, jako je např. krev.
- Zjednodušená undulující membrána se vyskytuje i u nálevníků rodu Tetrahymena. U těchto prvoků je undulující membrána tvořena řadou srostlých řasinek, nachází se poblíž buněčných úst buňky a pravděpodobně napomáhá při opatřování potravy.[2]
- Undulující membrána se vyskytuje i u spermií některých starších živočišných skupin, např. u některých obojživelníků, a tzv. svaloploutvých ryb, které zahrnují dvojdyšné a lalokoploutvé ryby.
Odkazy
Reference
Literatura
- VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: TRITON, 2007. ISBN 978-80-7387-008-9.
- HILL, Donald. The Biochemistry and Physiology of Tetrahymena. [s.l.]: Academic Press, 1972. Dostupné online. ISBN 978-0-12-348350-8.
Externí odkazy
- Biology Online – krátký článek o undulující membráně
- Zvláštnosti morfologie protist – článek popisující některé zvláštnosti v anatomii protist
- The Biochemistry and Physiology of Tetrahymena – kniha online k nahlédnutí
Média použitá na této stránce
Autor: Absalon S, Kohl L, Branche C, Blisnick T, Toutirais G, Rusconi F, Cosson J, Bonhivers M, Robinson D, Bastin P, Licence: CC BY 2.5
Control cell with a new and an old flagellum. When the new flagellum oscillates between the two types of waves, its distal end appears shifted either towards the distal end of the old flagellum (beginning of this sequence) or towards the proximal end (second part of this sequence).
Two trophozoites of Trichomonas vaginalis obtained from in vitro culture. Smear was stained with Giemsa.
Autor: see source, Licence: CC BY 2.5
The genome sequence of the single-celled ciliate Tetrahymena thermophila sheds light on early eukaryotic evolution.