Univerziáda
Univerziáda (Světové studentské hry i Světové univerzitní hry) je mezinárodní vysokoškolská sportovní událost. Hlavní organizátorem her je Mezinárodní federace univerzitního sportu (International University Sports Federation – FISU). Pro soutěž platí věkové omezení, sportovci nesmí být více než 26 let staří a důležitá je jeho akademická příslušnost. Jméno je kombinací slov „Univerzita“ a „Olympiáda“.
Od roku 1959 se pořádají letní univerziády od roku 1960 pak univerziády zimní. Od roku 1981 se konají letní i zimní hry vždy ve stejný rok. Program univerziád je velmi podobný s programem olympijských her.
Historie
Historie této soutěže se začala psát již na začátku 20. let 20. století. V roce 1923 zorganizoval tehdejší Sportovní výbor mezinárodní konfederace studentů tzv. „Světové univerzitní hry“ (International Universities Championship) v Paříži pod záštitou (Union Nationale des Étudiants de France – UNEF). Prvého ročníku se zúčastnilo deset zemí a program byl sestaven jen z atletických disciplín. Do roku 1939 bylo uspořádáno nejen dalších osm letních, ale také šest zimních celosvětových akcí. Ženy se mohly soutěží zúčastnit poprvé v roce 1930 v německém Darmstadtu.
Druhá světová válka neumožnila konání dalších ročníků. V roce 1946 vznikl v Praze Mezinárodní svaz studentstva (MSS) a o rok později tento svaz zorganizoval devátý ročník světových univerzitních her v Paříži. Osmý ročník zimních světových univerzitních her se pak konal v Davosu. Rok 1948 přinesl organizační rozštěpení především z politických a mocenských důvodů. Tento fakt vedl ke vzniku Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU). V letech 1949 – 1956 organizovaly MSS a FISU mezinárodní soutěže odděleně.
Poprvé se oficiální název „univerziáda“ objevil v roce 1959, kdy se konaly letní hry v italském Turíně.
Kvůli opatřením proti covidu-19 byla zrušena zimní univerziáda v roce 2021 ve Švýcarsku.[1] Letní univerziáda v Číně byla přesunuta z roku 2021 na rok 2023.[2]
Přehled univerziád
Letní univerziády :
- 1959 –
Itálie, Turín - 1961 –
Bulharsko, Sofie - 1963 –
Brazílie, Porto Alegre - 1965 –
Maďarsko, Budapešť - 1967 –
Japonsko, Tokio - 1970 – Itálie, Turín
- 1973 –
Sovětský svaz, Moskva - 1975 – Itálie, Řím
- 1977 – Bulharsko, Sofie
- 1979 –
Mexiko, Ciudad de México - 1981 –
Rumunsko, Bukurešť - 1983 –
Kanada, Edmonton - 1985 – Japonsko, Kóbe
- 1987 –
Jugoslávie, Záhřeb - 1989 –
Německo, Duisburg - 1991 –
Spojené království, Sheffield - 1993 –
Spojené státy americké, Buffalo - 1995 – Japonsko, Fukuoka
- 1997 – Itálie, Sicílie
- 1999 –
Španělsko, Palma de Mallorca - 2001 –
Čína, Peking - 2003 –
Jižní Korea, Tegu - 2005 –
Turecko, İzmir - 2007 –
Thajsko, Bangkok - 2009 –
Srbsko, Bělehrad - 2011 – Čína, Šen-čen
- 2013 –
Rusko, Kazaň - 2015 – Jižní Korea, Kwangdžu
- 2017 –
Tchaj-wan, Tchaj-pej - 2019 – Itálie, Neapol
- 2023 – Čína, Čcheng-tu (přesunuto z roku 2021)
2023 –(zrušeno) Rusko, Jekatěrinburg- 2025 – Německo, Porýní-Porúří
- 2027 – Jižní Korea, Čchungčchong
- 2029 – USA, Research Triangle
Zimní univerziády :
- 1960 –
Francie, Chamonix - 1962 –
Švýcarsko, Villars - 1964 –
Československo, Špindlerův Mlýn - 1966 – Itálie, Sestriere
- 1968 –
Rakousko, Innsbruck - 1970 –
Finsko, Rovaniemi - 1972 – Spojené státy americké, Lake Placid
- 1975 – Itálie, Livigno
- 1978 – Československo, Špindlerův Mlýn
- 1981 – Španělsko, Jaca
- 1983 – Bulharsko, Sofie
- 1985 – Itálie, Belluno
- 1987 – Československo, Štrbské Pleso
- 1989 – Bulharsko, Sofie
- 1991 – Japonsko, Sapporo
- 1993 –
Polsko, Zakopane - 1995 – Španělsko, Jaca
- 1997 – Jižní Korea, Muju
- 1999 –
Slovensko, Poprad - 2001 – Polsko, Zakopane
- 2003 – Itálie, Tarvisio
- 2005 – Rakousko, Innsbruck
- 2007 – Itálie, Turín
- 2009 – Čína, Charbin
- 2011 – Turecko, Erzurum
- 2013 – Itálie, Trento
- 2015 – Španělsko, Granada / Slovensko, Štrbské Pleso , Osrblie
- 2017 –
Kazachstán, Almaty - 2019 – Rusko, Krasnojarsk
2021 –(zrušeno) Švýcarsko, Lucern- 2023 – USA, Lake Placid
- 2025 – Itálie, Turín
Abecední seznam sportů
Letní univerziáda se skládá z dvanácti povinných sportů, hostitelská země může dále určit několik dalších volitelných sportů. V roce 2007 na letních hrách v Bangkoku byly mezi dalšími sporty badminton, golf, softball a taekwondo.
Na zimní univerziádě je povinně osm sportovních odvětví, hostitelská země si navíc může určit další tři zvolené sporty. V roce 2007 v Turíně byly mezi dalšími sporty běh na lyžích, short track a skoky na lyžích.
Letní univerziáda
Zimní univerziáda
Odkazy
Reference
- ↑ Zimní univerziáda nebude, Švýcarsko se brání nové mutaci koronaviru. ČT sport - Česká televize [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Čína napotřetí chystá letní univerziádu. ‚Proticovidová omezení nejsou, těšíme se,‘ říká funkcionářka Ertlová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-07-18 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Univerziáda na Wikimedia Commons - Historie mezinárodní studentské sportovní organizace a soutěže Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Kompletní přehled medailistů v atletice do roku 2005 – muži
- Kompletní přehled medailistek v atletice do roku 2005 – ženy
- Oficiální stránky FISU – Mezinárodní federace vysokoškolského sportu
- Letní Univerziáda 2009 Bělehrad
- Letní Univerziáda 2011 Šen-čen
- Zimní Univerziáda 2009 Harbin
- Zimní Univerziáda 2011 Erzurum
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
