Univerzita v Lublani

Univerzita v Lublani
Univerzita Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v Lublani
(1919 – 1929)
Univerzita krále Alexandra v Lublani
(1929 – 1941)
Královská univerzita v Lublani
(1941 – 1943)
Univerzita Edvarda Kardelje v Lublani
(1979 – 1990)
latinsky Universitas Labacensis
Hlavní budova univerzity v Lublani
Hlavní budova univerzity v Lublani
ZkratkaUL
Rok založení1919
Vedení
Rektorprof. dr. Ivan Svetlik
Počty akademiků
Studentů celkem60 000
Další informace
SídloLublaň
AdresaUniversity of Ljubljana Palace, Slovinsko
Zeměpisné souřadnice46°2′56″ s. š., 14°30′14″ v. d.
http://www.uni-lj.si
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Univerzita v Lublani je první a největší univerzitou ve Slovinsku. Studuje zde zhruba šedesát tisíc studentů, což řadí univerzitu mezi největší na světě. Univerzita byla založena v roce 1919. Hlavní budova univerzity a některé další fakulty se nacházejí v samém centru města.

Historie

Univerzita v Lublani byla zřízena 1. září 1919, přičemž prvních osm profesorů bylo jmenováno již 31. srpna 1919.[1] Nově založená univerzita sestávala z teologické, filozofické, právnické, technické a lékařské fakulty. Většina z fakult sídlila z počátku ve společné budově.[1]

V listopadu 1927 začaly z Bělehradu přicházet zprávy, že by mohlo dojít ke zrušení lékařské a technické fakulty.[2] Takové úvahy však vyvolaly odpor studentů, profesorů a v konečném důsledku i slovinské veřejnosti.[2] Na konci roku 1927 vyšlo memorandum s názvem Význam Univerzity v Lublani pro Slovince a Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců, které podepsala celá řada představitelů slovinských společností, institucí a organizací napříč politickým spektrem.[2] S veřejnou podporou v zádech přesvědčilo vedení fakulty zvláštní komisi ministerstva školství o škodlivosti jakéhokoliv omezení činnosti univerzity.[2]

Z obav před zrušením přijala v roce 1929 při svém desátém výročí univerzita do svého názvu jméno panovníka Alexandra.[1] V lednu 1931 získal čestný doktorát univerzity československý prezident prof. T. G. Masaryk.[3]

Příchod třicátých let se nesl ve znamení studentských bouří.[4] Poté, co došlo v důsledku rozhazování letáků, k přerušení oslavy dne svátého Sávy 27. ledna 1932, reagovala ústřední místa návrhem nového rozpočtu, který obsahoval návod na zrušení lékařské, teologické, technické a právnické fakulty.[4] Počítalo se jen se zachováním Filozofické fakulty a Ústavu hornictví, geologie a metalurgie.[4] Ministr školství Albert Kramer se nechal slyšet, že po demonstracích nezůstane z univerzity kámen na kameni.[4]

Univerzita se pak po zbytek třicátých let potýkala s tlakem oficiálních míst. Poté, co byl odmítnut návrh na zřízení Akademie věd a umění, odstoupil v lednu 1935 rektor Dr. Fran Ramovš, jenž byl ve funkci od léta 1934.[5] Na vývoj univerzity měla svůj vliv i situace v Československu – po její gradaci na přelomu let 1938 a 1939, reagoval z obav před studentskými bouřemi, a tak získání důvodu pro uzavření univerzity, rektor dr. Rado Kušej na situaci uzavřením hlavní univerzitní budovy.[6]

Po okupaci Slovinska se vedení univerzity podařilo uchránit před zabráním nově dokončenou budovu Univerzitní knihovny i univerzitní knihovní fondy.[7] Za druhé světové války byl výukový program omezen, univerzita však zrušena nebyla.[1]

Prvním poválečným rektorem byl jediný cizinec v této funkci – Čech prof. Alois Král.[8] Po válce se začala univerzita rozvíjet, zvyšoval se počet fakult.[1] Při oslavách šedesátého výročí založení byla pojmenována po slovinském komunistickém představiteli Edvardu Kardeljovi.[9] Tento název univerzita opustila v roce 1990.[10]

Fakulty

Český názevSlovinský názevZkratkaZaložení (vznik)SídloPoznámkaReference
Hudební akademieAkademija za glasboUL AG1945 (1919)Lublaň[11]
Akademie pro divadlo, rozhlas, film a televiziAkademija za gledališče, radio, film in televizijoUL AGRFT1945Lublaň[12]
Akademie výtvarných umění a designuAkademija za likovno umetnost in oblikovanjeUL ALUO1945Lublaň[13]
Biotechnologická fakultaBiotehniška fakultetaBF1961 (1947)Lublaň[14]
Ekonomická fakultaEkonomska fakultetaEF1946Lublaň[15]
Fakulta architekturyFakulteta za arhitekturoFA1947Lublaň[16]
Fakulta sociálních vědFakulteta za družbene vedeFDV1961Lublaň[17]
Fakulta elektrotechnickáFakulteta za elektrotehnikoFE1919Lublaň[18]
Farmaceutická fakultaFakulteta za farmacijoFFA1994 (1960)Lublaň[19]
Fakulta stavební a geodézieFakulteta za gradbeništvo in geodezijoFGG1945 (1919)Lublaň[20][21]
Fakulta chemie a chemické technologieFakulteta za kemijo in kemijsko tehnologijoFKKT1960 (1919)Lublaň[22]
Matematicko-fyzikální fakultaFakulteta za matematiko in fizikoFMF1995 (1919)Lublaň[23]
Fakulta námořních studií a dopravyFakulteta za pomorstvo in prometFPP1995 (1960)Portorož[24]
Fakulta výpočetní techniky a informatikyFakulteta za računalništvo in informatikoFRI1996 (1973)Lublaň[25]
Fakulta sociální práceFakulteta za socialno deloFSD1955Lublaň[26]
Fakulta strojníFakulteta za strojništvoFS1919Lublaň[27]
Fakulta sportovních studiíFakulteta za športFŠ1960 (1953)Lublaň[28]
Fakulta správyFakulteta za upravoFU2003 (1956)Lublaň[29]
Filozofická fakultaFilozofska fakultetaFF1919Lublaň[30]
Lékařská fakultaMedicinska fakultetaMF1919Lublaň[31]
Přírodovědecká fakultaNaravoslovnotehniška fakultetaNFT1995 (1960)Lublaň[32]
Pedagogická fakultaPedagoška fakultetaPEF1991 (1947)Lublaň[33]
Právnická fakultaPravna fakultetaPF1919Lublaň[34]
Teologická školaTeološka fakultetaTEOF1992LublaňPůvodně: 1919–1949[35]
Veterinární fakultaVeterinarska fakultetaVF1953Lublaň[36]
Fakulta zdravotní péčeZdravstvena fakultetaZF1962 (1954)Lublaň[37]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Arhiv Republike Slovenije. Univerza v Ljubljani: 1921-1934. Osnovni podatki o fondu [online]. [1989] [cit. 2010-02-07]. Dostupné online. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b c d Archivovaná kopie. In: CIPERLE, Jože. The University of Ljubljana and its rectors. Ljubljana: Univerza v Ljubljani, 2009a. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. ISBN 978-961-6410-22-9. S. 23. (anglicky) Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine.
  3. ↑ Ciperle (2009a). s. [67].
  4. ↑ a b c d Ciperle (2009a). s. 26.
  5. ↑ Ciperle (2009a). s. 28.
  6. ↑ Ciperle (2009a). s. 30.
  7. ↑ Ciperle (2009a). s. 27 a 31.
  8. ↑ Ciperle (2009a). s. 32.
  9. ↑ Ciperle (2009a). s. 45.
  10. ↑ Ciperle (2009a). s. 50.
  11. ↑ In: CIPERLE, Jože. 90 let Univerze v Ljubljani: Med tradicijo in izzivi časa. Ljubljana: Univerza v Ljubljani, 2009b. Dostupné online. ISBN 978-961-6410-24-3. S. 96. (slovinsky)[nedostupný zdroj]
  12. ↑ Ciperle (2009b). s. 128.
  13. ↑ Ciperle (2009b). s. 144.
  14. ↑ Kronološki pregled [online]. [2009] [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  15. ↑ About FELU [online]. C1997-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (anglicky) 
  16. ↑ Ciperle (2009b). s. 206.
  17. ↑ Ciperle (2009b). s. 236.
  18. ↑ Ciperle (2009b). s. 254.
  19. ↑ Zgodovina Fakultete za farmacijo [online]. C2008 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-21. (slovinsky) 
  20. ↑ 1919–1945: Tehniška fakulteta – Oddelek za gradbeništvo [online]. C2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovinsky) 
  21. ↑ 1945–1950: Fakulteta za gradbeništvo in geodezijo [online]. C2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovinsky) 
  22. ↑ Zgodovina študija kemijskih ved na Slovenskem [online]. C2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-18. (slovinsky) 
  23. ↑ O fakulteti [online]. [2010] [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  24. ↑ O fakulteti [online]. C1995-2005 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. (slovinsky) 
  25. ↑ Zgodovina [online]. C2004-2010 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-03. (slovinsky) 
  26. ↑ Poslanstvo [online]. C2008 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-10. (slovinsko) 
  27. ↑ Zgodovina: Zgodovina študija tehnike in strojništva v Sloveniji [online]. [2010] [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-23. (slovinsky) 
  28. ↑ Zgodovina Fakultete za šport [online]. C2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  29. ↑ Osnovne informacije o fakulteti [online]. [2010] [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-26. (slovinsky) 
  30. ↑ Filozofska fakulteta po sedemdesetih letih delovanja [online]. [2009] [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  31. ↑ 90 let Medicinske fakultete UL [online]. [2009] [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-15. (slovinsky) 
  32. ↑ Ciperle (2009b). s. 568.
  33. ↑ Ciperle (2009b). s. 594.
  34. ↑ Slavnostni dogodki ob 90. obletnici Pravne fakultete [online]. [2009] [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (slovinsky) 
  35. ↑ Ciperle (2009b). s. 638-639.
  36. ↑ Ciperle (2009b). s. 661.
  37. ↑ Ciperle (2009b). s. 688.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

University of Ljubljana Palace.jpg
Autor: Petar Milošević, Licence: CC BY-SA 4.0
University of Ljubljana Palace, Slovenia. Seat of Rectorate.