Tennessin

Tennessin
 předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
(292)Ts
117
 
        
        
                  
                  
                                
                                
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, čísloTennessin, Ts, 117
Cizojazyčné názvyangl. Tennessine
Skupina, perioda, blok17. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupinaneznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS54101-14-3
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnostvypočítaná 292,20773(89) pro 292Ts
Elektronová konfiguracepředpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
Mechanické vlastnosti
Skupenstvípředpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
IV (%)ST1/2ZE (MeV)P
293Tsumělý14 msα289Mc[1]
294Tsumělýα290Mc[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
At
⋏
Livermorium ≺Ts≻ Oganesson

Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK[3][pozn. 1]), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny. Do roku 2016 se provizorně označoval jako ununseptium (Uus).

Historie

Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna sloučením atomových jader izotopů vápníku  48
20  Ca a berkelia  249
97 Bk: [5][6]

 48
20 Ca +  249
97 Bk →  297
117 Ts →  294
117 Ts + 3  1
0 n

Předpokládané rozpadové řady jader tennessinu končí izotopy lawrencia a vypadají následovně:

Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader 293Uus a 294Uus

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, uznala Uus za objevené spolupracujícími týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko), Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) a Národní laboratoře Oak Ridge (Tennessee, USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[7][3] Konečným návrhem objevitelů byl název tennessine a značka Ts. Prvek je takto pojmenován na počest amerického státu Tennessee, kde mimo jiné sídlí Národní laboratoře Oak Ridge, Vanderbilt University a University of Tennessee, a připomíná jeho přínos k výzkumu supertěžkých prvků.[8][9] Tento anglický název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční (anglojazyčnou) příponu halogenů.[10][4] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[8] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[11]

Izotopy

V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů:  293
117 Ts a  294
117 Ts. U  293
117 Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u  294
117 Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).[12]

Na http://www.nndc.bnl.gov/chart/ jsou uvedeny další dva izotopy;  291
117 Ts a  292
117 Ts.

Vlastnosti shrnuje tabulka:[13]

IzotopZpůsob přeměnyPodílPoločas přeměny (ms)Energie přeměny Eα (MeV)
291Tsα / SF???
292Tsα / SF???
293Tsα~100 %27 +12
−6 		10,6–11,14
294Tsα~100 %50 +60
−18 		10,81–10,97

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Anglický název dodržuje tamní zvyklost označovat halogeny s příponou -ine (jako chlorine, iodine apod.), kterou čeština (ani řada dalších jazyků) nezná. IUPAC výslovně uvádí, že přípona -ine není pravidlem a mnoho jazyků používá kratší názvy bez ní.[4] Český název tennessin, tedy s „počeštěnou“ příponou -in, se však přesto začíná prosazovat, a to i v odborných kruzích (např. Glosář Aldebaran, experimentální školní výuka vedená Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Školní rok 2016–2017) Naopak možná kratší varianta tenness bez přípony používaná není.

Reference

  1. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 
  2. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 
  3. ↑ a b ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 4. leden 2016. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ÖHRSTRÖM, Lars; REEDIJK, Jan. Names and symbols of the elements with atomic numbers 113, 115, 117 and 118 (IUPAC Recommendations 2016). Kapitola 2.3 Note 2, s. 1227. Pure and Applied Chemistry [online]. Walter de Gruyter GmbH, 28. prosinec 2016 [cit. 2017-02-09]. Svazek 88, čís. 12, s. 1227. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1365-3075. DOI 10.1515/pac-2016-0501. (anglicky) 
  5. ↑ Flerov Lab.. flerovlab.jinr.ru [online]. [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-05. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.nanowerk.com [online]. [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-05. 
  7. ↑ Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. 30. prosinec 2015 [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-31. PDF [2]. (anglicky) 
  8. ↑ a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online Archivováno 8. 6. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
  9. ↑ Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 9. červen 2016. Dostupné online. 
  10. ↑ IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  11. ↑ IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
  12. ↑ GREINER, Walter. Viewpoint: Heavy into Stability. Physics [online]. 15. říjen 2012 [cit. 2012-10-18]. Svazek 5, čís. 115. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. PDF [3]. ISSN 1943-2879. DOI 10.1103/Physics.5.115. (anglicky) 
  13. ↑ OGANESSJAN, Ju. C., et al. Production and Decay of the Heaviest Nuclei 293,294117 and 294118. Physical Review Letters [online]. 19. říjen 2012. Svazek 109, čís. 16, e162501. Dostupné online. PDF [4]. ISSN 1079-7114. DOI 10.1103/PhysRevLett.109.162501. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Electron shell 117 Tennessine - no label.svg
Autor: commons:User:Pumbaa (original work by commons:User:Greg Robson), Licence: CC BY-SA 2.0 uk
Electron configuration (no language or descriptive labels)
293Uus and 294Uus calculated decay chains.jpg
This is a picture of the calculated decay chains starting from ununseptium-293 and ununseptium-294