Upper Austria Ladies Linz 2019 – ženská čtyřhra
Upper Austria Ladies Linz 2019 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězky | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková | |||
Finalistky | Barbara Haasová Xenia Knollová | |||
Výsledek | 6–4, 6–3 | |||
Soutěže | ||||
ženská dvouhra • ženská čtyřhra | ||||
|
Ženská čtyřhra Upper Austria Ladies Linz 2019 probíhala v první polovině října 2019. Do deblové soutěže lineckého tenisového turnaje hraného na nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byl pár Kirsten Flipkensová a Johanna Larssonová, jehož členky nestartovaly společně. Larssonová se rozhodla turnaje nezúčastnit. Spoluhráčkou Flipkensové se měla stát Alison Van Uytvancková, ale z turnaje odstoupila pro poranění zápěstí.
Vítězem se stal nejvýše nasazený pár Češek Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková, který ve finále zdolal rakousko-švýcarskou dvojici Barbara Haasová a Xenia Knollová po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–3. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 280 bodů a získaly čtvrtou společnou trofej. Krejčíková vybojovala pátý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Siniakovou to bylo sedmé takové turnajové vítězství. Již postupem do finále si Češky zajistily účast na Turnaji mistryň.[1]
Nasazení párů
- Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková (vítězky)
- Alicja Rosolská / Renata Voráčová (čtvrtfinále)
- Laura Siegemundová / Katarina Srebotniková (čtvrtfinále)
- Anna Blinkovová / Makoto Ninomijová (čtvrtfinále)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
První kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | ||||||||||||||||||||||
1 | B Krejčíková K Siniaková | w/o | |||||||||||||||||||||||
Alt | A-L Friedsam V Lepčenko | 1 | B Krejčíková K Siniaková | 77 | 4 | [10] | |||||||||||||||||||
N Dzalamidze L Marozava | 6 | 4 | [5] | N Geuer E Lechemia | 63 | 6 | [4] | ||||||||||||||||||
N Geuer E Lechemia | 1 | 6 | [10] | 1 | B Krejčíková K Siniaková | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
4 | A Blinkova M Ninomija | 6 | 5 | [10] | V Kužmová J Sizikova | 2 | 4 | ||||||||||||||||||
M Gasparjan O Kalašnikova | 0 | 7 | [7] | 4 | A Blinkova M Ninomija | 4 | 6 | [10] | |||||||||||||||||
V Kužmová J Sizikova | 6 | 6 | V Kužmová J Sizikova | 6 | 3 | [12] | |||||||||||||||||||
D Jakupović S Santamaria | 4 | 3 | 1 | B Krejčíková K Siniaková | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
K Christian A Guarachi | 2 | 3 | WC | B Haas X Knoll | 4 | 3 | |||||||||||||||||||
WC | C Gauff C McNally | 6 | 6 | WC | C Gauff C McNally | 77 | 6 | ||||||||||||||||||
F Ferro J Teichmann | 2 | 1 | 3 | L Siegemund K Srebotnik | 64 | 4 | |||||||||||||||||||
3 | L Siegemund K Srebotnik | 6 | 6 | WC | C Gauff C McNally | 65 | 6 | [9] | |||||||||||||||||
WC | B Haas X Knoll | 1 | 6 | [10] | WC | B Haas X Knoll | 77 | 1 | [11] | ||||||||||||||||
H Carter L Stefani | 6 | 0 | [7] | WC | B Haas X Knoll | 7 | 77 | ||||||||||||||||||
S Fichman M Sanchez | 2 | 6 | [4] | 2 | A Rosolska R Voráčová | 5 | 63 | ||||||||||||||||||
2 | A Rosolska R Voráčová | 6 | 4 | [10] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Upper Austria Ladies Linz – Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Krejčíková se Siniakovou mají titul z Lince, slaví i patnáctiletá Gauffová [online]. iDNES.cz, 2019-10-13 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Upper Austria Ladies Linz 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.