Upper Austria Ladies Linz 2020
Upper Austria Ladies Linz 2020 | |
---|---|
Datum | 9.–15. listopadu 2020 |
Ročník | 34. |
Místo | Linec, Rakousko |
Dějiště | TipsArena Linz |
Kategorie | WTA International |
Dotace | 225 000 USD |
Prize money | 202 500 USD |
Ředitelka | Sandra Reichelová |
Soutěže | 32 dvouhra / 16 čtyřhra |
Povrch | tvrdý – DecoTurf on Wood / hala |
Vítězky | |
ženská dvouhra | |
Aryna Sabalenková | |
ženská čtyřhra | |
Arantxa Rusová / Tamara Zidanšeková | |
Upper Austria Ladies Linz | |
< 2019 2021 > |
Upper Austria Ladies Linz 2020 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour hraný v TipsArena Linz na krytých dvorcích s tvrdým povrchem DecoTurf. Probíhal mezi 9. až 15. listopadem 2020 v rakouském Linci jako třicátý čtvrtý ročník turnaje.
Turnaj s rozpočtem 225 500 dolarů patřil do kategorie WTA International. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala jedenáctá tenistka světa, Aryna Sabalenková z Běloruska. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila 115. hráčka žebříčku, Belgičanka Greet Minnenová.[1]
Po zrušení všech podzimních asijských turnajů včetně Turnaje mistryň kvůli pandemii covidu-19[2] se linecká událost stala závěrečným turnajem v revidovaném kalendáři WTA Tour.
Osmý kariérní titul získala turnajová jednička Běloruska Aryna Sabalenková.[3] Deblovou trofej vybojovalo nizozemsko-slovinské duo Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková.[4]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra[1] | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | 18 | 12 | 1 |
čtyřhra[5] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra[1][6] | 20 161 € | 11 290 € | 6 214 € | 4 153 € | 3 347 € | 2 621 € | 1 359 € | 887 € | |
čtyřhra[5] | 7 258 € | 4 032 € | 2 524 € | 1 588 € | 1 250 € | — | — | — | |
částka ve čtyřhře je uvedena na pár |
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Bělorusko | Aryna Sabalenková | 11 | 1 |
Belgie | Elise Mertensová | 21 | 2 |
Ukrajina | Dajana Jastremská | 29 | 3 |
Rusko | Jekatěrina Alexandrovová | 33 | 4 |
Rusko | Veronika Kuděrmetovová | 46 | 5 |
Argentina | Nadia Podoroská | 48 | 6 |
Švýcarsko | Jil Teichmannová | 57 | 7 |
USA | Bernarda Peraová | 61 | 8 |
Žebříček WTA k 26. říjnu 2020 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky si zajistily postup do hlavní soutěže v kvalifikaci:
- Océane Dodinová
- Jana Fettová
- Anhelina Kalininová
- Tereza Martincová
- Harmony Tanová
- Stefanie Vögeleová
Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Anna Blinkovová → nahradila ji Aljaksandra Sasnovičová
- Jennifer Bradyová → nahradila ji Jasmine Paoliniová
- Alizé Cornetová → nahradila ji Varvara Gračovová
- Anett Kontaveitová → nahradila ji Marta Kosťuková
- Christina McHaleová → nahradila ji Tamara Zidanšeková
- Jelena Rybakinová → nahradila ji Sorana Cîrsteaová
- Patricia Maria Țigová → nahradila ji Viktória Kužmová
- Markéta Vondroušová → nahradila ji Barbora Krejčíková
- Heather Watsonová → nahradila ji Katarina Zavacká
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[5] | Stát | Hráčka[5] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Česko | Lucie Hradecká | Česko | Kateřina Siniaková | 42. | 1. |
Kanada | Gabriela Dabrowská | Rusko | Věra Zvonarevová | 51. | 2. |
Rumunsko | Irina Baraová | Španělsko | Sara Sorribes Tormová | 165. | 3. |
Nizozemsko | Arantxa Rusová | Slovinsko | Tamara Zidanšeková | 174. | 4. |
Žebříček WTA k 26. říjnu 2020; číslo je součtem umístění obou členek páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Mira Antonitschová / Julia Grabherová
- Jodie Burrageová / Sabine Lisická
Přehled finále
Ženská dvouhra
- Aryna Sabalenková vs. Elise Mertensová, 7–5, 6–2
Ženská čtyřhra
- Arantxa Rusová / Tamara Zidanšeková vs. Lucie Hradecká / Kateřina Siniaková, 6–3, 6–4
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 Upper Austria Ladies Linz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Upper Austria Ladies Linz 2020 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA and ATP China events cancelled for 2020 (updated) [online]. opencourt.ca, 2020-07-23 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sabalenková zakončila sezonu dvěma triumfy. Po Ostravě ovládla i Linec [online]. TenisPortal.cz, 2020-11-15 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Titul si neodvezou ani z Lince. Hradecká se Siniakovou prohrály i šesté finále [online]. TenisPortal.cz, 2020-11-15 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Upper Austria Ladies Linz 2020 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Upper Austria Ladies Linz 2020 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.