Ural

Ural
Урал
Maksimovská skála u řeky Čusovaja
Hory v Chantymansijském okruhu

Nejvyšší bod1 895 m n. m. (Narodnaja)

Nadřazená jednotkaEvropa
Sousední
jednotky
Východoevropská rovina, Nová země, Západosibiřská rovina, Turgajská plošina, Turanská nížina, Ustjurt
Podřazené
jednotky
Polární Ural, Subpolární Ural, Severní Ural, Střední Ural, Jižní Ural, Mugodžary

SvětadílEurasie
StátRuskoRusko Rusko
KazachstánKazachstán Kazachstán
Mapa
Mapa
PovodíVolha, Pečora, Ob, Ural
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoříRusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou. Tvoří tak geografickou hranici mezi Evropou a Asií. Jelikož se za tuto hranici obvykle považuje jeho východní úpatí, leží stále celé v Evropě. Ural se nachází v centrální části Ruska, správně území tohoto pohoří náleží do Uralském federálním okruhu.[1] Je to nejvýznamnější ruské pohoří táhnoucí v délce téměř 2 500 km ve směru sever–jih. Podle jeho starého názvu bylo pojmenováno pohoří Montes Riphaeus na přivrácené straně Měsíce.[2][3]

Geologie

Ural je jedno z nejstarších známých pásmových pohoří, které vzniklo již v prvohorách během karbonu jako důsledek tektonické srážky Sibiře a Baltiky.

Rozdělení Uralu

Geografie

Z geografického hlediska se Ural rozděluje na 8 samostatných celků:

  • Paj-Choj: nízké pohoří, nejseverněji, zasahuje až k Severnímu ledovému oceánu
  • Zapolární Ural: od údolí řeky Kary po Sob'–Elecký průsmyk
  • Polární Ural: severně od pramene řeky Chulgy k Sob'–Eleckému průsmyku (69° až 65°40' s. š., 67° až 62° v. d.)
  • Subpolární Ural (nebo také Připolární Ural): severně od průlomu pohořím Ural tvořeného řekou Ščugor (65°40' až 64° s. š., 62° až 59° v. d.)
  • Severní Ural: severně od toku řeky Kosvy (64° až 59° s. š., 59° v. d.)
  • Střední Ural: severně od řeky Ufy (59° až 55°40' s. š., 58° až 61° v. d.)
  • Jižní Ural: jižně od toku řeky Ufy až po město Orsk (55°40' až 52° s. š., 60° až 57° v. d.)
  • Mugodžary: nízká hornatina v aridních obnlastech Kazachstánu, zcela na jihu pohoří

Nejvyšším vrcholem celého Uralu je s 1 895 m hora Narodnaja v severní části pohoří. Pouze některé části Uralu mají horský a ojediněle i velehorský ráz (především Jižní, Severní a Subpolární Ural), střední Ural a okrajové části jsou převážně pahorkatiny.[1]

Klima a vodstvo

Pohoří prochází několika klimatickými pásy. Na severu je podnebí arktické, s velmi krátkým létem a dlouhými mrazivými zimami. Vyskytuje se zde též permafrost. Na jihu je podnebí naopak suché a kontinentální. Srážky jsou vydatnější na západní, návětrné straně pohoří vzhledem k převládajícím západním větrům, východní svahy se nacházejí ve srážkovém stínu a jsou tak podstatně sušší. Odtokový režim uralských řek je převážně sněhový, na jihu i dešťový. Horské zalednění je pouze malého rozsahu, je zde několik malých ledovců v Polárním a Subpolárním Uralu s celkovou plochou cca 25 km². Jezer je velké množství, především na severu, ovšem plochou jsou vesměs nevelká.[1]

Živá příroda

Vegetace a flóra

Národní park Jugyd Va na Severním Uralu

Od severu na jih pohoří protíná celou řadu vegetačních pásem. Polární oblasti na severu spadají do biomu tundry. V horských oblastech severního Uralu převládá tajga, tvořená na vlhčích západních svazích smrkem sibiřským, jedlí sibiřskou a borovicí sibiřskou, na kontinentálnějších východních svazích jsou lesy převážně modřínové. Subalpínský stupeň hor je tvořen křovinami bříz a roztroušenými zakrslými modříny, výše je alpínská tundra tvořená odolnými travinami a lišejníky.

Lesní hranice na severu je níže než 500 m n. m., směrem na jih průběžně stoupá až na 1100 m na Jižním Urale. Směrem na jih přibývá také listnatých stromů. Pahorkatiny středního Uralu jsou pokryty smíšenými lesy s lípami a duby, na jižním Uralu se v nejnižších polohách vyskytují světlé a druhově bohaté listnaté nebo březovo-borové háje, ve středních smíšené a ve vyšších jehličnaté lesy. Sušší a kontinentálnější podhůří na jihovýchodě Uralu je tvořeno lesostepí.

Pohoří Mugodžary patří k biomu stepí, v aridních podmínkách na jihu rostou však už jen sporadické suchomilné křoviny přecházející do zasolené pelyňkové polopouště.

Ochrana přírody

K významným chráněným územím na Urale patří národní parky Jugyd Va na západních svazích Připolárního a Severního Uralu, jenž je s téměř 19 tisíci km² největším národním parkem v celé Evropě, a Pečoro-Ilyčský na severním Urale; společně byly zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO jako Komijské pralesy. Z dalších lze jmenovat národní parky Visimský na Středním Urale nebo Baškirský na Urale jižním.[1]

Fauna

Lesy na Urale jsou obývány typickými sibiřskými zvířaty jako je los, medvěd hnědý, liška, vlk, rosomák, rys a sobol.

Sídla

Tajga v Moskalském hřbetu

Za hlavní město celé oblasti Uralu se považuje Jekatěrinburg (v letech 19241991 Sverdlovsk), mezi další významná sídla na Urale se řadí také Magnitogorsk, Miass, Serov, Zlatoust, Nižnij Tagil, Kaměnsk-Ural'skij. V podhůří se nacházejí další významná průmyslová centra (např. Perm, Ufa, Vorkuta nebo Čeljabinsk).

Průmysl

Do oblasti Uralu byla během II. světové války před postupujícími německými vojsky přestěhována významná část sovětského těžkého průmyslu. Oblast je bohatá na přírodní zdroje jako je zlato, platina, železná ruda, uhlí, nikl a i další suroviny, což ji řadí mezi důležité surovinové základny Ruska. Důsledkem intenzivní těžby a výroby je však masivní znečištění životního prostředí.

Vzácné nerosty z pohoří Ural

Na Urale je asi 48 druhů hospodářsky cenných rud a minerálů. Jsou tu i vzácné kameny jako je smaragd, ametyst, akvamarín, jaspis, rodonit, malachit a diamant.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Král, Václav: Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia 1999
  2. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Euclides, s. 108/41. 
  3. Montes Riphaeus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sobol-bur1.jpg
Autor: Е.Медведева, Licence: Copyrighted free use
Соболь
Beryl-md20a.jpg
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Beryl
Locality: near Alabashka, Ural Mts., Russia
Size: thumbnail, 2.2 x 2 x 1.6 cm
Emerald
With such good color, gemminess, and form, this would be a great emerald specimen from anywhere modern; but to have such from an old classic locality in the Urals makes this a true killer. It is also a 3-dimensional and well balanced thumbnail of exceptional showiness and color. It is the gemmiest such crystal I have seen for the locality. It is glassy as all get-out and is complete all around. Pics just do not do it justice! 2.2 x 2 x 1.6 cm
Rodonit2.JPG
Autor: GeologMax, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodonit z mé sbírky
Brown bear (Ursus arctos arctos) running.jpg
(c) I, Malene, CC BY 2.5
Brown bear (Ursus arctos arctos) running. From Skandinavisk Dyrepark, Denmark.
Améthystre sceptre2.jpg
Autor: Didier Descouens, Licence: CC BY-SA 4.0
Amethyst
Locality : Mun. Las Vigas de Ramírez (Mun. de Profesor Rafael Ramírez), Veracruz, Mexico
Size : 5x3x3cm
Wolverine.jpg
Wolverine, Snoqualmie Pass-Interstate 90 corridor, east of Seattle.
UralMountains1.png
Autor: , Licence: CC-BY-SA-3.0
Topographic map of the Ural Mountains, and the Ural Region, in central Russia.
Ural Mountains Map.gif
Autor: , Licence: CC BY 2.5

Map of Ural Mountains.

Andradite-23893.jpg
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Andradite
Locality: Urals Region, Russia (Locality at mindat.org)
Large, finely-formed garnets of a rich reddish-brown, with excellent luster, on a bit of matrix. The largest crystal is 1.5 cm across. 4.5 x 3.5 x 2.8 cm
Moose in Gros Ventre Campgroud 4.jpg
Autor: Dave Bezaire & Susi Havens-Bezaire, Licence: CC BY-SA 2.0
Moose in Gros Ventre Campgroud 4
Malachite Macro 43.jpg
(c) I, Jonathan Zander, CC-BY-SA-3.0
Macro of Malachite (copper ore). It is 4 inches (11 cm) long.
Beryl-209736.jpg
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Beryl (Var.: Aquamarine)
Locality: Nagar (Nagir), Hunza Valley, Gilgit District, Northern Areas, Pakistan (Locality at mindat.org)
Size: 12.7 x 11.6 x 8.1 cm.
This piece has a vibrant, beautiful "aqua blue" color to it that is at the top of the spectrum for an aquamarine from this particular locality. The largest crystal is 6 cm, flat-laying. More interesting are the broad, gemmy, terminations which are 2-3 cm across, and where you can look down into the crystal core. The lustre is glassy and bright. Weighs 1369 grams.
Lynx lynx poing.jpg
Autor: Bernard Landgraf (User:Baerni), Licence: CC-BY-SA-3.0
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Brillanten.jpg
Autor: Mario Sarto, Licence: CC-BY-SA-3.0
Diamond
Gulo gulo 2.jpg
Autor: Zefram, Licence: CC BY 2.5
Wolverine
Mountain formation near Saranpaul.jpg
Autor: ugraland [1] from Moscow, Russia, Licence: CC BY 2.0
Mountain formation and landscape near the village Saranpaul, Khanty-Mansi Autonomous Okrug (Russia).
Platinum-41654.jpg
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Platinum
Locality: Urals Region, Russia (Locality at mindat.org)
A sharp, lustrous, silver-colored platinum crystal with many cubic faces from an uncommon Russian locality in the Ural Mountains. Gold nuggets go for at least 1.25 spot and platinum nuggets should go for double or more of the price of a gold nugget as they are so much more rare. 1.2 x 1.0 x 0.8 cm