Ural (řeka)
Ural | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 2 428 km |
Plocha povodí | 231 000 km² |
Průměrný průtok | 400 m³/s |
Světadíl | Asie, Evropa |
Pramen | |
jižní Ural 54°42′2,88″ s. š., 59°25′2,28″ v. d. | |
Ústí | |
do Kaspického moře 46°49′51,22″ s. š., 51°31′55,76″ v. d. −28 m n. m. | |
Protéká | |
Rusko (Baškortostán, Čeljabinská, Orenburská oblast), Kazachstán (Západokazachstánská, Atyrauská oblast) | |
Úmoří, povodí | |
bezodtoká oblast, Kaspické moře, Povodí Uralu (Kazachstán 56,43%, Rusko 43,57%)[1] | |
Řeka a její povodí | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ural (rusky Урал, kazašsky Жайық, [Žajyk]), známý do roku 1775 právě pod tímto kazašským názvem (rusky Яик), je řeka, pramenící v ruském pohoří Ural (Baškortostán) a tekoucí na jih přes ruské oblasti (Čeljabinská a Orenburská) do Kazachstánu (oblasti Západokazachstánská a Atyrauská). Ústí do Kaspického moře. Tvoří část hranice mezi Evropou a Asií. Její délka činí 2 428 km. Povodí má rozlohu 231 000 km².
Průběh toku
Řeka pramení na straně jižního Uralu, zhruba 150 km severně od Magnitogorsku (hřbet Uraltau) a do Kaspického moře ústí u města Atyrau. Na horním toku představuje horskou bystřinu, která ústí do Jajické bažiny. Pod bažinou se dolina řeky místy rozšiřuje až na 5 km a místy zase zužuje. Pod městem Věrchněuralsk už teče jako rovinná řeka. Pod Magnitogorskem teče na jih mezi skalnatými břehy. Pod Orskem se stáčí na západ a protéká Novotroickem, několik desítek kilometrů tvoří rusko-kazašskou hranici, vrací se zpět do Ruska a protíná Guberlinské hory soutěskou dlouhou 45 km. Dolina se níže postupně rozšiřuje, řeka protéká Orenburgem a mezi obcemi Ilek a Ranee opět tvoří rusko-kazašskou hranici. Zhruba v půli své pouti řeka definitivně opouští Rusko a vtéká na území Kazachstánu a u Oralu už je údolí široké několik desítek kilometrů. Pod Uralskem se otáčí směr toku opět k jihu a teče širokou rovinou s velkým množstvím starých ramen, průtoků a jezer. Při ústí se rozděluje na dvě ramena: Jajické a Zlaté (splavné).
Přítoky
- zprava – Velký Kizil, Tanalyk, Guberlja, Sakmara (s přítokem Salmyš), Kindělja, Irtěk, Čagan,
- zleva – Utva, Suunduk, Kumak, Or, Kijaly Burťa, Urťa Burťa, Burťa, Ilek (s přítokem Chobda),
- patří k povodí Uralu, ale neústí do něj, protože se ztrácejí v Přikaspické nížině - Olenti, Kaldygajty a Uil.
Vodní režim
Zdroj vody je převážně sněhový. Jarní velká voda nastává na horním toku od konce března do začátku dubna a na dolním toku od druhé poloviny dubna do června. Menší zvýšení vodních stavů na horním toku nastává také v létě a na podzim. Ve zbývající části roku voda opadá. Při velké vodě se řeka na středním toku rozlévá do šířky více než 10 km a v deltě až několika desítek kilometrů. Nejvyšší úrovně dosahuje na horním toku na konci dubna a na dolním toku na začátku května. Rozsah kolísání výšky hladiny je na horním toku 2 až 3 m, na dolním toku 9 až 10 m a v deltě 3 m. Průměrný průtok je u Orenburgu 104 m³/s (maximální 12 100 m³/s a minimální 1,62 m³/s) a u obce Kušum 400 m³/s (maximální 14 000 m³/s a minimální 13,3 m³/s). 80 % vody řekou proteče na jaře. Střední kalnost vody je u Orenburgu 280 g/m³ a u Kušumu 280 g/m³. Řeka zamrzá na horním toku na začátku listopadu a na středním a dolním toku na konci prosince. Rozmrzá na dolním toku na konci března a na horním toku na začátku dubna. Tání ledu je rychlé a vytvářejí se ledové zátarasy.
Využití
Na horním toku se voda využívá k zásobování průmyslových závodů (Magnitogorský a Orsko-Chalilovský metarulgický kombinát) a měst. Na dolním toku se využívá na zavlažování. Nad Magnitogorskem byla vybudována Hornouralská přehrada a pod ním ještě jedna přehradní nádrž. U obce Iriklinskij nad Orskem vznikla za hrází Iriklinské hydroelektrárny Iriklinská přehrada. Pod Uralskem byl vybudovaný Kušumský kanál a přehrady (Kirovská a Döngelecká). Řeka je splavná v úseku Uralsk – Atyrau. Průmyslově lovené ryby jsou jeseteři ruský i hvězdnatý, cejni, candáti, sumci, kapři, síhové. Na řece leží města Věrchněuralsk, Magnitogorsk, Orsk, Novotroick, Orenburg, Oral, Atyrau.
Galerie
- Pramen Uralu
- Řeka Ural u Novouralsku
- Most přes Ural u Orenburgu
- Ural ve městě Atyrau (vlevo Evropa, vpravo Asie)
- Rybaření na zamrzlém Uralu (1893)
- Příprava na podzimní rybolov (1893)
- Získávání kaviáru lovem na řece Ural (1893)
Odkazy
Reference
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Урал“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ural na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Ural river fall catch for caviar
Autor: Vladdie, Licence: CC BY-SA 4.0
Ural River by Novouralsk, Kuvandyksky district
Autor: Alexey Shockov [https://www.flickr.com/people/alexeyshockov/] from Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Old bridge over the Ural river in Orenburg, Russia
Ural's brige
Winter fishing on the Ural river
Ural river in the Atyrau city (Kazakhstan)
Autor:
- Ural_river_basin.png: СафроновАВ / derivative work: Materialscientist (talk)
Схема бассейна реки Урал
Waiting for the signal to fish on the Ural river in the fall