Ural (SSV-33)
 SSV-33 Ural | |
| Základní údaje | |
|---|---|
.svg){kind=small} | |
| Typ | zpravodajská loď velitelská loď |
| Třída | Projekt 1241 Titan |
| Číslo trupu | 694 (ex SSV-33) |
| Zahájení stavby | 25. července 1981 |
| Spuštěna na vodu | 17. května 1983 |
| Uvedena do služby | 30. prosince 1988 |
| Osud | vyřazena 27. prosince 2002 |
| Předchůdce | projekt 1914 / třída Maršal Nedělin |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 32 780 t (standardní) 34 645 t (plný) |
| Délka | 265 m |
| Šířka | 29,9 m |
| Ponor | 7,8 m |
| Pohon | CONAS 66 500 hp |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Posádka | 923 |
| Výzbroj | 2× 76,2mm kanón (2×1) 4× AK-630 (4×1) 4× 9K38 Igla (4×4) 8× 12,7mm kulomet (4×2) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Ostatní | elektronické systémy Andromeda, Vajgač 2, Amulet, Tajfun ad. autonomie 180 dní |
Ural (SSV-33) (v kódu NATO třída Kapusta) byla zpravodajská a velitelská loď sovětského námořnictva. Je jedinou postavenou vojenskou pomocnou lodí s jaderným pohonem.[1] Plavidlo bylo vyvinuto na základě trupu velkých raketových křižníků projektu 1144.2 (třída Kirov). Bylo jedinou dokončenou lodí projektu 1241 Titan. Do služby bylo přijato v roce 1988 a k jeho vyřazení došlo 27. prosince 2002.
Pozadí vzniku
Jedinou jednotkou této třídy se stalo plavidlo Ural, postavené v letech 1981–1988 v Leningradu.[2]
Konstrukce
Plavidlo neslo celou řadu speciálních elektronických systémů, např. Andromeda, Vajgač 2, Amulet a Tajfun.[3] Bylo vyzbrojeno dvěma 76,2mm kanóny AK-176, čtyřmi čtyřnásobnými protiletadlovými raketovými komplety 9K38 Igla (celkem 32 střel), čtyřmi 30mm kanónovými komplety AK-630 a osmi 12,7mm kulomety Utes-M.[1] Některé prameny uvádějí také čtyři 122mm raketomety DP-63.[2] Na zádi se nacházela přistávací plocha pro vrtulník Kamov Ka-32.
Pohonný systém koncepce CONAS (Combined nuclear and steam) byl převzat ze třídy Kirov. Kombinoval dva jaderné reaktory OK-900B o výkonu 342 MW, dva kotle a dvě parní turbíny GTZA-688 o výkonu 46 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 300.
- ↑ a b c Large nuclear-powered intelligence ship Project 1941 Titan [online]. russianships.info [cit. 2016-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 158.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ural (SSV-33) na Wikimedia Commons - Large nuclear-powered intelligence ship Project 1941 Titan [online]. russianships.info [cit. 2016-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Skynea History: SSV-33 Ural - Bizarre Failure of A Soviet Spy Ship na YouTube (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Soviet Command ship Ural (SSV-33)
A starboard bow view of the Soviet naval auxiliary Kapusta Class Nuclear Powered Missile Range Ship SSV-33 underway.