Urban VIII.

Jeho Svatost Urban VIII.
235. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	6. srpna 1623
Uveden do úřadu	29. září 1623 (intronizace)
Pontifikát skončil	29. července 1644
Předchůdce	Řehoř XV.
Nástupce	Inocenc X.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	28. října 1604 světitel Fabius Blondus de Montealto
Kardinálská kreace	11. září 1606
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	titulární arcibiskup nazaretský (1604) apoštolský nuncius ve Francii (1604-1606) úředník římské kurie (1606-1610) kardinál-kněz u San Pietro in Montorio (1607-1610) biskup ve Spoletu (1608-1617) prefekt Apoštolské signatury (1610-1623) kardinál-kněz u Sant'Onofrio al Gianicolo
Zúčastnil se	papežská konzistoř 1606 (kreován kardinálem); konkláve 1621, 1623 (zvolen papežem); papežská konzistoř: 1623, 1624, 1626, 1627, 1628, 1629, 1630, 1632, 1633, 1637, 1641, červenec a prosinec 1643
Osobní údaje
Rodné jméno	Maffeo Barberini
Datum narození	5. dubna 1568
Místo narození	Florencie, Florentské vévodství
Datum úmrtí	29. července 1644 (ve věku 76 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Pope Urban VIII
Rodiče	Antonio Barberini Camilla Barbadoro
Příbuzní	Antonio Marcello Barberini a Karel Barberini (sourozenci) František Barberini starší (synovec) Francesco Barberini (strýc)[1]
Seznam papežů nosících jméno Urban multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urban VIII., rozený Maffeo Barberini (křtěn 5. dubna 1568 – 29. července 1644) byl papežem od roku 1623 do roku 1644. Byl poslední papež, který rozšiřoval území státu vojenskou silou a významný patron umění. Obrovské dluhy, vzniklé během jeho pontifikátu, značně oslabily jeho nástupce, kteří byli neschopni udržet politický a vojenský vliv v Evropě. Účastnil se také sporu s Galileem a jeho teorií heliocentrismu. Během jeho pontifikátu byl potlačen jansenismus.^[2]

Život

Maffeo Barberini se narodil ve významné florentské rodině. Byl vzděláván jesuity a obdržel právnický doktorát na univerzitě v Pise roku 1589. Roku 1601 Maffeo využil vlivu svého strýce u Klementa VIII. a stal se papežským legátem na dvoře Jindřicha IV. Navarrského. Roku 1604 jej papež jmenoval arcibiskupem v Nazaretu a stal se pronotářem a papežským nunciem na francouzském dvoře. Pavel V. jej jmenoval kardinálem a papežským legátem v Bologni. 6. srpna roku 1623 se stal nástupcem Řehoře XV. a přijal jméno Urban VIII..

Pontifikát

V době Urbanova pontifikátu proběhlo 21 let třicetileté války a sám pontifikát byl nabitý událostmi. Kanonizoval Alžbětu Portugalskou a Andrea Corsiniho a vydal papežskou bulu, která předznamenala kanonizaci Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského jeho nástupcem na papežském stolci. V roce 1626, po smrti posledního člena vévodského rodu della Rovere, se prohlásil z titulu lenního pána dědicem urbinského panství a připojil Urbino k papežskému státu.

Přestože byl jako kardinál velmi otevřený a tolerantní k novým vědeckým poznatkům (především v astronomii a ve fyzice), jako papež zastával striktně ortodoxní stanovisko. Ani vzájemné přátelství s Galileem a počáteční podpora jeho myšlenek nezabránila Urbanu VIII. povolat astronoma roku 1633 do Říma, kde se musel veřejně zříci výsledků své práce.

Jako poslední papež uplatňoval nepotismus ve velké míře: mnoho členů jeho rodiny získalo díky němu značné bohatství. Urban také psal latinskou poezii, která byla hojně publikována.

Zajímavost

Papež Urban VIII. přijal tři včely do svého znaku, protože včela představovala pro křesťany v době, kdy nebyl ještě znám její způsob rozmnožování, jako symbol panenství.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pope Urban VIII na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Urban VIII. na Wikimedia Commons
• Osoba Urban VIII. ve Wikicitátech
• (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Urban VIII