Uri Cvi Greenberg

Uri Cvi Greenberg
אורי צבי גרינברג
Uri Cvi Greenberg v červnu 1956
Uri Cvi Greenberg v červnu 1956
Stranická příslušnost
ČlenstvíCherut
Narození22. září 1896
Rakousko-Uhersko Halič, Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. května 1981 (84 let)
Izrael Ramat Gan, Izrael
Místo pohřbenížidovský hřbitov na Olivové hoře
Kneset1.
ChoťAliza Greenberg
Profesebásník, politik, novinář a spisovatel
OceněníIzraelská cena (1957)
Newman Prize (1965)
Bialikova cena (1977)
Itzik Manger Prize
Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael)
… více na Wikidatech
CommonsUri Zvi Grinberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uri Cvi Greenberg nebo též Uri Cvi Grinberg (hebrejsky: אורי צבי גרינברג, 22. září 1896 – 8. května 1981) byl izraelský básník, novinář a poslanec Knesetu za stranu Cherut.[1] Pocházel z chasidské rodiny v Haliči a velmi jej ovlivnily protižidovské pogromy po první světové válce a hebronský masakr, jehož byl svědkem po alije do Izraele. Celá jeho rodina zahynula během holocaustu. Greenberg patřil mezi nejradikálnější příslušníky revizionistického hnutí a byl členem Irgunu a Lechi. V roce 1957 mu byla za přínos hebrejské literatuře udělena Izraelská cena.

Biografie

Uri Cvi Grinberg se narodil v štetlu Bialikamin (Bilyj Kamiň nebo Biały Kamień) v Haliči, do prominentní chasidské rodiny a vyrůstal ve Lvově (tehdy Lemberg) v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Ukrajina). Některé z jeho básní v jidiš a hebrejštiny byly publikovány ještě když mu nebylo ani dvacet. V roce 1915 byl odveden do armády, aby bojoval v první světové válce. Po návratu do Lvova byl svědkem pogromů z listopadu 1918. Později se přestěhoval do Varšavy a Berlína. Ve Varšavě psal pro jidiš noviny Moment.[2] Aliju do mandátní Palestiny provedl v roce 1924. Když vypukla druhá světová válka, byl stále v Polsku, ale podařilo se mu uprchnout.

V roce 1950 se oženil s Alizou, se kterou měl dvě dcery a tři syny.[1] K rodinnému příjmení přidal „Tur-Malka,“ avšak nadále používal Grinberg, aby tak uctil členy rodiny, kteří zahynuli během holocaustu.[3]

Literární kariéra

Po příchodu do Palestiny psal pro Davar, jedny z hlavních novin hnutí dělnického sionismu.

Politický aktivismus

V roce 1930 Greenberg vstoupil do revizionistického tábora a reprezentoval revizionistické hnutí na četných sionistických kongresech a v Polsku. Po hebronském masakru, jenž byl součástí krvavých nepokojů v Palestině v roce 1929 se stal více militantním a vstoupil do Irgunu a Lechi. V roce 1931 patřil mezi editory nového deníku Chazit ha-am, napojeného na revizionisty.[4]

Greenberg předpovídal a varoval před zničením evropského židovstva. Věřil, že holocaust byl tragicky, ale z velké části nevyhnutelný výsledek židovské lhostejnosti k jejich osudu.[5]

Po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 vstoupil do Cherutu pod vedením Menachema Begina. V roce 1949 byl zvolen do prvního Knesetu. O svůj poslanecký mandát přišel ve volbách v roce 1951. Po šestidenní válce v roce 1968 vstoupil do hnutí za Velký Izrael (nesprávný překlad hebrejského Erec Jisra'el Šlema – „Celá země izraelská“), které obhajovalo izraelskou svrchovanost nad Západním břehem Jordánu.

Zemřel v Ramat Ganu, kde žil poslední léta svého života v bytě nabídnutém místní radou.

Ocenění

V roce 1957 byla Greenbergovi udělena Izraelská cena za přínos hebrejské literatuře.

Dílo v hebrejštině

  • Ejma gedola ve-jareach (poezie), Hedim, 1925
  • ha-Gavrut ha-ola (poezie), Sadan, 1926
  • Chazon echad ha-ligjonot (poezie), Sadan, 1928
  • Anakreon al kotev ha-icavon (poezie), Davar, 1928
  • Kelev bajit (poezie), Hedim, 1929
  • Ezor magen u-ne'um ben ha-dam (poezie), Sadan, 1929
  • Sefer ha-kitrug ve-ha-emuna (poezie), Sadan, 1937
  • Min ha-chachlil u-min ha-kachol (poezie), Schocken, 1950
  • Rechovot ha-nahar (poezie), Schocken, 1951
  • be-Emca ha-olam, be-emca ha-zmanim, In the Middle of Time (poezie), Hakibbutz Hameuchad, 1979
  • Mivchar širim (poezie), Schocken, 1979
  • Kol ktavav, Bialikův institut, 1991
  • Ba-avi ha-šir, Bialikův institut, 2007

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uri Zvi Greenberg na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Uri Zvi Greenberg, 83; Hebrew and Yiddish Poet [online]. The New York Times, 1981-5-10 [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ ARENS, Moše. The Jewish Military Organization (ZZW) in the Warsaw Ghetto [online]. Holocaust and Genocide Studies [cit. 2009-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ŠOCHAM, Reuven. Poetry and Prophecy: The Image of the Poet As a "Prophet", a Hero and an Artist in Modern Hebrew Poetry. [s.l.]: Brill Academic Publishers, 2003. Dostupné online. ISBN 978-9004127395. S. 223. (anglicky) 
  4. ↑ The Israeli Press [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-09-11. (anglicky) 
  5. ↑ Greenberg, Uri Zvi (1896-1981) [online]. Židovská agentura [cit. 2009-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-19. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Uri Zvi Grinberg 1956.jpg
Portrait of Uri Zvi Grinberg