Uroš I.

Uroš I.
srbský velkožupan
Doba vlády1112–1145
Narozenípřed 1083
Úmrtí1145
PředchůdceVukan
NástupceUroš II.
PotomciHelena Srbská, Uroš II of Rascia, Beloš Vukanović, Desa, Marie Srbská a Zavida
RodVukanovićové
OtecMarko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uroš I. či Uroš I. Vukanovič (srbsky: Урош I Вукановић) byl srbský velkožupan v letech 1112–1145.

Původ

Uroš I. byl synem Marka, bratra srbského velkoknížete Vukana, jenž přísahal věrnost Konstantinu Bodinovi, velkoknížeti Duklje, čímž se stal jeho vazalem.[1] Marko, jako subordinovaný vládce, prý získával své příjmy ze zemí na severu Rašky, které hraničily s Královstvím uherským.[2] Samo jméno Uroš, je pravděpodobně odvozeno z maďarského slova úr znamenajícího „dominus“ či „princeps“, jež je překládáno do slovanského 'Prvoslav' či 'Primislav', jak je vidět v případě Uroše II. ve slovanských pramenech.[3] Existuje možnost, že se Marko oženil s uherskou ženou.[3]

Válka s Byzancí

Roku 1092 porazilo srbské vojsko byzantskou armádu vedenou dračským guvernérem, vyslaným císařem Alexiem Komnénem. V roce 1093 vedl již větší, posílené byzantské vojsko Alexios osobně a táhl směrem na Rašku, ale Vukan se o tažení doslechl a urychleně se snažil dosáhnout příměří. Alexios jej rychle přijal, neboť mu vyvstaly nové problémy na východě, kde pronikali Kumáni až k Adrianopoli. Jakmile však císař opustil oblast, porušil Vukan příměří, dobyl povodí Vardaru a zmocnil se měst jako Vranje, Skoplje a Tetovo. V roce 1094 či 1095 pochodoval císař se svým vojskem opět na Srby a dobyl Lipljan, tentokrát se s ním Vukan setkal ve stanu a ponechal mu dvacet rukojmích, včetně Uroše I. a Štěpána Vukana, na potvrzení mírové přísahy.[4] Uroš byl poprvé zmíněn v soudobé Alexiádě Anny Komnénovny, spisu o vládě jejího otce, byzantského císaře Alexia I. Komnéna.

Po smrti Vukana roku 1112 usedl Uroš na velkoknížecí stolec.[5]

Potomci

pravděpodobně také syn Uroše:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uroš I of Rascia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The early medieval Balkans, p. 223
  2. ↑ Živković, hipoteza, p. 11
  3. ↑ a b Živković, hipoteza, p. 13
  4. ↑ The early medieval Balkans, p. 226
  5. ↑ Zivkovic, hipoteza, p. 15

Literatura

  • FINE, John Van Antwerp. The Early Medieval Balkans: A Critical Survey from the Sixth to the Late Twelfth Century. [s.l.]: University of Michigan Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-472-08149-7. (anglicky) 
  • Anna Comnena, The Alexiad Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine., přeložila Elizabeth A. Dawes v roce 1928
  • John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, přeložil C.M. Brand (New York, 1976). ISBN 0231-040806
  • Imperii Graeci Historia, ed. Hieronymus Wolf, 1557, v řečtině s paralelním latinským překladem. (PDF of 1593 reprint)
  • Андрија Веселиновић, Радош Љушић – Српске династије, Нови Сад – Београд 2001, 32.
  • Тибор Живковић – Портрети српских владара (IX – XII век), Београд 2006, str. 127–132.
  • Živković Tibor, 2005, br. 52, str. 9–22, Jedna hipoteza o poreklu velikog župana Uroša I