Uruguayská fotbalová reprezentace
Uruguay ![]() | |||
---|---|---|---|
Přezdívka | La Celeste Los Charrúas La Garra Charrúa | ||
Asociace | Associación Uruguaya de Fútbol[1] | ||
Konfederace | CONMEBOL (Jižní Amerika) | ||
Hlavní trenér | ![]() | ||
Kapitán | Federico Valverde | ||
Nejvíce startů | Diego Godín (161) | ||
Nejlepší střelec | Luis Suárez (68) | ||
Kód FIFA | URU | ||
Žebříček FIFA | 77 (květen 2018) | ||
První zápas | |||
![]() ![]() (Montevideo, Uruguay; 20. července 1902) | |||
Nejvyšší výhra | |||
![]() ![]() (Lima, Peru; 9. listopadu 1927) | |||
Nejvyšší prohra | |||
![]() ![]() (Montevideo, Uruguay; 20. července 1902) | |||
Mistrovství světa | |||
Účasti | 14× (první v roce 1930) | ||
Nejv. úspěch | Vítěz (1930, 1950) | ||
Copa América | |||
Účasti | 41× (první v roce 1916) | ||
Nejv. úspěch | Vítěz (1916, 1917, 1920, 1923, 1924, 1926, 1935, 1942, 1956, 1959, 1967, 1983, 1987, 1995, 2011) | ||
Stránka týmu na FIFA.com | |||
Údaje v infoboxu aktuální k 19. 7. 2016 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
![]() | OH 1924 Francie | kopaná – muži |
![]() | OH 1928 Nizozemsko | kopaná – muži |
Mistrovství světa ve fotbale | ||
![]() | 1930 Uruguay | kopaná – muži |
![]() | 1950 Brazílie | kopaná – muži |
Uruguayská fotbalová reprezentace reprezentuje Uruguay na mezinárodních fotbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo Copa América. V Uruguayi se v roce 1930 konalo první mistrovství světa v historii. Domácí tým ho dokázal vyhrát (semifinále s Jugoslávií 6:1, finále s Argentinou 4:2).
Uruguay patří mezi nejúspěšnější národní týmy v historii, dvakrát zvítězila na Mistrovství světa, dvakrát na olympijských hrách a 15× na kontinentálním šampionátu Copa América, což z ní dělá jeden z nejúspěšnějších týmů. Jako poslední se Uruguay radovala z vítězství Copa América v roce 2011, když ve finále zdolala Paraguay výsledkem 3:0 a předtím již ve čtvrtfinále vyřadila domácí Argentinu.
Uruguay je nejmenší zemí, která kdy v historii vyhrála mistrovství světa ve fotbale nebo olympijské hry ve fotbale (rozlohou však bylo menší Československo, vítěz OH 1980).
Mezi největší hvězdy národního týmu patří Luis Suárez, Diego Forlán, Édinson Cavani, talentovaný gólman Fernando Muslera nebo obránci Diego Lugano a Diego Godín.
Diego Forlán byl vyhlášen nejlepším hráčem mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, kde byl rovněž nejlepším střelcem. V kvalifikaci na mistrovství světa v Jižní Americe se koncem roku 2011 dostal do čela střelců branek, poměrně vážně se však zranil.
Největší úspěchy
Copa América (15×)
Olympijský vítěz (2×)
Mistrovství světa
Seznam zápasů uruguayské fotbalové reprezentace na MS
Rok | Účast | Soupisky |
---|---|---|
![]() | ![]() | Soupiska |
![]() | Bez účasti | |
![]() | Bez účasti | |
![]() | ![]() | Soupiska |
![]() | Prohra v zápase o bronz s Rakouskem | Soupiska |
![]() | Nepostoupili z kvalifikace | |
![]() | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
![]() | Vyřazeni ve čtvrtfinále NSR | Soupiska |
![]() | Prohra v zápase o bronz s NSR | Soupiska |
![]() | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
![]() | Nepostoupili z kvalifikace | |
![]() | Nepostoupili z kvalifikace | |
![]() | Vyřazeni v osmifinále Argentinou | Soupiska |
![]() | Vyřazeni v osmifinále Itálií | Soupiska |
![]() | Nepostoupili z kvalifikace | |
![]() | Nepostoupili z kvalifikace | |
![]() ![]() | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
![]() | Nepostoupili z kvalifikace | |
![]() | Prohra v zápase o bronz s Německem | Soupiska |
![]() | Vyřazeni v osmifinále Kolumbií | Soupiska |
![]() | Vyřazeni ve čtvrtfinále Francií | Soupiska |
![]() | Nepostoupili ze skupiny | Soupiska |
Celkem | Účast – 14× Zlato – 2×, Stříbro – 0×, Bronz – 0× |
Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale (1916 — 67)
Mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ročník | Umístění | Konečná fáze | Z | V | R* | P | VG | OG |
![]() | ![]() | Vítěz (1) | 3 | 2 | 1 | 0 | 6 | 1 |
![]() | ![]() | Vítěz (2) | 3 | 3 | 0 | 0 | 9 | 0 |
![]() | ![]() | 2. místo | 3 | 2 | 1 | 0 | 7 | 4 |
![]() | ![]() | Vítěz (3) | 3 | 2 | 1 | 0 | 9 | 2 |
![]() | ![]() | 3. místo | 3 | 1 | 0 | 2 | 3 | 4 |
![]() | ![]() | 3. místo | 4 | 2 | 1 | 1 | 3 | 1 |
![]() | ![]() | Vítěz (4) | 3 | 3 | 0 | 0 | 6 | 1 |
![]() | ![]() | Vítěz (5) | 3 | 2 | 1 | 0 | 8 | 1 |
![]() | Bez účasti | |||||||
![]() | ![]() | Vítěz (6) | 4 | 4 | 0 | 0 | 17 | 2 |
![]() | ![]() | 2. místo | 3 | 3 | 0 | 0 | 15 | 4 |
![]() | ![]() | 3. místo | 3 | 1 | 0 | 2 | 4 | 6 |
![]() | ![]() | Vítěz (7) | 3 | 3 | 0 | 0 | 6 | 1 |
![]() | ![]() | 3. místo | 5 | 2 | 0 | 3 | 11 | 14 |
![]() | ![]() | 2. místo | 4 | 3 | 0 | 1 | 13 | 5 |
![]() | ![]() | 2. místo | 4 | 3 | 0 | 1 | 10 | 1 |
![]() | ![]() | Vítěz (8) | 6 | 6 | 0 | 0 | 21 | 2 |
![]() | 4. místo | 6 | 3 | 0 | 3 | 14 | 6 | |
![]() | 4. místo | 5 | 2 | 0 | 3 | 11 | 9 | |
![]() | ![]() | 3. místo | 7 | 5 | 0 | 2 | 21 | 8 |
![]() | 6. místo | 7 | 2 | 1 | 4 | 14 | 20 | |
![]() | ![]() | 3. místo | 6 | 3 | 1 | 2 | 15 | 6 |
![]() | 4. místo | 5 | 2 | 1 | 2 | 12 | 12 | |
![]() | ![]() | Vítěz (9) | 5 | 4 | 1 | 0 | 9 | 3 |
![]() | ![]() | 3. místo | 6 | 4 | 0 | 2 | 15 | 12 |
![]() | 6. místo | 6 | 2 | 0 | 4 | 15 | 14 | |
![]() | ![]() | Vítěz (10) | 4 | 3 | 1 | 0 | 13 | 1 |
![]() | Bez účasti | |||||||
![]() | ![]() | Vítěz (11) | 5 | 4 | 1 | 0 | 13 | 2 |
Celkem | 27 účastí | 11× mistr Copa América | 119 | 76 | 11 | 32 | 300 | 142 |
Copa América (od 1975)
Copa América | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ročník | Umístění | Konečná fáze | Z | V | R* | P | VG | OG |
1975 | 4. místo | Semifinále | 2 | 1 | 0 | 1 | 1 | 3 |
1979 | 6. místo | Základní skupina | 4 | 1 | 2 | 1 | 5 | 5 |
1983 | ![]() | Vítěz (12) | 8 | 5 | 2 | 1 | 12 | 6 |
![]() | ![]() | Vítěz (13) | 2 | 2 | 0 | 0 | 2 | 0 |
![]() | ![]() | Finalista | 7 | 4 | 0 | 3 | 11 | 3 |
![]() | 5. místo | Základní skupina | 4 | 1 | 3 | 0 | 4 | 3 |
![]() | 6. místo | Čtvrtfinále | 4 | 1 | 2 | 1 | 5 | 5 |
![]() | ![]() | Vítěz (14) | 6 | 4 | 2 | 0 | 11 | 4 |
![]() | 8. místo | Základní skupina | 3 | 1 | 0 | 2 | 2 | 2 |
![]() | ![]() | Finalista | 6 | 1 | 2 | 3 | 4 | 9 |
![]() | 4. místo | Semifinále | 6 | 2 | 2 | 2 | 7 | 7 |
![]() | ![]() | Vítěz o 3. místo | 6 | 3 | 2 | 1 | 12 | 10 |
![]() | 4. místo | Semifinále | 6 | 2 | 2 | 2 | 8 | 9 |
![]() | ![]() | Vítěz (15) | 6 | 3 | 3 | 0 | 9 | 3 |
![]() | 7. místo | Čtvrtfinále | 4 | 1 | 1 | 2 | 2 | 3 |
![]() | 11. místo | Základní skupina | 3 | 1 | 0 | 2 | 4 | 4 |
![]() | 6. místo | Čtvrtfinále | 3 | 2 | 1 | 0 | 7 | 2 |
![]() | 5. místo | Čtvrtfinále | 4 | 2 | 1 | 1 | 4 | 2 |
![]() | 3. místo | Vítěz o 3. místo | 3 | 3 | 0 | 0 | 9 | 1 |
Celkem | 19 účastí | 4× mistr Copa América | 87 | 40 | 25 | 22 | 119 | 81 |
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uruguayská fotbalová reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Football kit template socks
Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.

(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.

Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Soccer ball
Version modificada de la Copa América Centenario.