Usedlost čp. 8 (Dlouhomilov)

Usedlost čp. 8
Poloha
AdresaDlouhomilov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky35007/8-867 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Usedlost čp. 8 stojí v obci Dlouhomilov v okrese Šumperk. Je chráněnou kulturní památkou ČR, která se nachází ve vesnické památkové zóně Dlouhomilov.[1]

Historie

V roce 1995 byla Ministerstvem kultury České republiky v Dlouhomilově část jeho území prohlášena za vesnickou památkovou zónu.[2] Součástí památkové zóny jsou především empírové statky z první poloviny 19. století a byly zapsány do státního seznamu kulturních památek České republiky. Mezi ně náleží i kulturní památka venkovská usedlost čp. 8.[3][4]

Popis

Usedlost se rozkládá na ploše asi 40 × 24,8 m a tvoří ji obytné stavení a výměnek, které jsou obráceny štíty do údolí, příčné hospodářské křídlo a brána se zídkou. Hospodářské křídlo bylo přestavěno pro rekreační účely a má pultovou střechu. V zahradě, která byla přístupná úvozem, byla stodola.

Obytná budova je samostatně stojící přízemní omítaná stavba postavena z cihel na půdorysu obdélníku a zastřešena sedlovou střechou s atikovými štíty. Střecha a atikový štít jsou kryté břidlicovými šablonami.

Štít obrácený do ulice je patrový po stranách segmentově vykrojený a lemovaným okřídlím se střapci. V dolní části jsou dvě obdélná okna rámovaná šambránou s dutýma ušima. Mezi okny je mělký výklenek s asyrským obloukem. Ve výklenku je v horní části trojúhelníkový symbol Boha Otce s paprsky, v dolní části je štuková mřížka. Nad okny je palmeta v podobě poloslunce a po vnějších stranách jsou kanelované polosloupy s toskánskou hlavicí a profilovaným abakusem. Polosloupy nesou archivoltu nad okny a výklenkem. Archivolta má vlys zdobený jehlany. Po vnějších stranách oken jsou malá oválná okénka diagonálně natočena a zdobena vavřínovým věncem. V horní části štítu uprostřed je půlkruhové okno lemované páskou s lomenou čárou a vlnkami. Kolem okna je profilovaná předstupující šambrána. Po stranách okna jsou štukové tabulky s nápisy ANNO a 1845. Ve vrcholu štítu je trojúhelníkový symbol Boha Otce.[5][6]

Přízemní štítové průčelí je členěno třemi okenními osami, pásovou rustikou a je oddělené od štítu profilovanou korunní římsou, která pokračuje dále nad vstupní bránou a je zdobena štukovým třepením. Shora je krytá pultovou střechou krytou břidlicí. Také pásová rustika pokračuje z průčelí na zídku. Zápraží je kryto třemi arkádami. Toskánské sloupy nesou stlačené oblouky. Z arkád vedou dvě okna do světnice a do síně původní kazetové dvoukřídlé dveře, které jsou zdobeny v dolní části diamantovou kazetou, ve střední části rozetou s trojúhelníkovým frontonem a v horní části vsazeným sklem. Fasáda světnice a síně je opět zdobená pásovou bosáží a korunní římsou, pod kterou probíhá pletencová páska složená z půloblouků. Ostatní průčelí jsou hladká bez zdobení. Přístup do podkroví nad chlévy je z úrovně terénu, protože zadní štítové průčelí je vnořeno do svahu.

Obytná budova má trojtraktovou dispozici. Na dva podélné trakty obytné části navazuje chlévní trakt. V obytné části v prvním traktu je vstupní síň zaklenutá plackou ve vrcholu se štukovým sluncem ve věnci. Komora (přestavěná na koupelnu) je na pravé straně síně spojená krátkou chodbou. Zaklenutí chodby a komory je stejné jako u vstupní síně. Dvoukřídlé točité schodiště do patra s dřevěnými stupni zapuštěnými do zdi vychází vlevo z chodby. Pod tímto schodištěm vedou kamenné schody do sklepa. Schodišťové chodby mají segmentovou klenbu. Sklepní prostory jsou dvě řazené za sebou a zaklenuté cihlovou valenou klenbou. V levé části prvního traktu je světnice s trámovým stropem uprostřed podepřeným podélným průvlakem. V druhém obytném traktu jsou dvě místnosti zaklenuté plackou. V menší, která mohla sloužit jako černá kuchyně, je na stropě štukové slunce ve věnci. V podkroví je obytná světnice. Ve střeše jsou dva malé vikýře ve tvaru volských ok.

Budova výměnku je postavená na vysokém soklu a je o několik metrů vysunutá oproti hlavní obytné budově. Má sedlovou střechu s atikovým štítem krytou eternitem. Štítová strana má v přízemí tři okna, v trojúhelníkovém štítu jsou okna dvě. Ve dvorní fasádě jsou dvě zděné arkády se stlačeným obloukem a dvě okna. Do světnice, která zabírá celé průčelí, je vstup ze síně. Z ní je také vstup do klenuté komory a plochostropé světničky. Síň je zaklenutá plackou. Výměnek je podsklepený nízkým sklepem s valenou cihlovou klenbou.

Štíty obytné budovy a výminku jsou propojeny nízkou opěrnou zdí a bránou, která má valbovou střechu. Vjezd má stlačený oblouk, branka pro pěší je ukončena půlkruhovým záklenkem. Na výměnek navazuje hospodářská budova, jejíž klenby jsou zřícené a jsou kryté pultovou střechou.[7]

Ve dvoře roste mohutná lípa.[8]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-06]. Identifikátor záznamu 133649 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. 2350 (Pk)
  3. Lidová architektura v Dlouhomilově. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  4. Dlouhomilov – vesnická památková zóna. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  5. Evidenční lst:usedlost čp. 8. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  6. LŽIČAŘOVÁ, Martina. Dlouhomilov [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  7. venkovská usedlost - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 
  8. Památky obce Dlouhomilov, bývalý politický okres Zábřeh.. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dlouhomilov, č. p. 8 (1).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: