Ustašovci

Ustaša – Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.

Slovo ustaša je odvozeno od chorvatského slovesa ustati (povstat, vzbouřit se) a znamená povstalec, vzbouřenec, rebel. V chorvatštině je to jednotné číslo mužského rodu, plurál zní ustaše. Vzhledem k historickým souvislostem je dnes slovo „ustaša“ v chorvatštině užíváno výhradně pro příslušníka této nacionalistické organizace. Pro povstalce obecně Chorvaté užívají slova „ustanik“.

Tato organizace byla založena v roce 1930 v Itálii^[1] a jejím cílem bylo vytvořit samostatný chorvatský stát jako odpověď na srbskou hegemonii a utlačování. Ideově se snažili ustašovci odkázat na politický program Ante Starčeviće a Strany práva z konce 19. století. To se také například projevilo tím, že když se hnutí dostalo v Chorvatsku k moci, začalo protežovat bosenské muslimy,^[2] dokonce jako "nejčistší složku chorvatského národa.^[3] Zprvu získávali příznivce v zemích, kam se uchýlila chorvatská emigrace, především v Itálii, která tento režim podporovala, neboť si od něj slibovala rozvrat Jugoslávie. V takové situaci by byli schopní italští fašisté získat zpět území, kterých se museli po první světové válce zříci.

Koncentrační tábor v Jasenovaci byl i některými nacistickými důstojníky považován za hrůzné místo.^[4] Odhaduje se, že v táboře zahynulo na 100 000 lidí.^[5] Moci se ustašovci chopili až v dubnu 1941, kdy celou Jugoslávii okupovalo Německo a Itálie. Chorvatsko vyhlásilo nezávislost a do čela Ustaše se postavil Ante Pavelić, který tak vytvořil jeden z nejkrvavějších loutkových režimů druhé světové války. V roce 1945 bylo Chorvatsko opět včleněno do Jugoslávie, Pavelić uprchl do exilu.

Pozdrav a jeho historické konotace

Ustašovci se zdravili tzv. „římským (či árijským) pozdravem“, zdviženou pravicí, přičemž jejich heslem bylo „Za dom spremni!“ (Pro vlast připraveni).

Tento pozdrav byl hojně užíván v chorvatském nacionalistickém hnutí v 90. letech v době války v Jugoslávii. Dnes jej běžně užívají chorvatští fotbaloví hooligans.^[6] Podle některých jiných zdrojů však nejde o původně ustašovský pozdrav.^[7][8] Ve fotbalovém světě vzbudil ohlas případ fotbalisty Josipa Šimuniće na mistrovství světa ve fotbale 2014 po zápase proti Islandu.^[7][8] Pozdrav zazněl také v písni Marko Perkoviće, kterou zpívali chorvatští fotbalisté za přítomnosti chorvatské prezidentky Kolindy Kitarovićové po vítězství nad Ruskem na Mistrovství světa ve fotbale 2018.^[9]

Text přísahy

Přísaha člena Ustaše zněla takto:

“Zaklinjem se Bogom svemogućim i svime, što mi je sveto, da ću se držati ustaških načela i pokoravati se propisima te bezuslovno izvršavati sve odredbe Poglavnika, da ću svaku povjerenu mi tajnu najstrože čuvati i nikome ništa odati. Zaklinjem se, da ću se u ustaškim redovima boriti za izvojevanje samostalne države Hrvatske i sve učiniti, što mi Poglavnik naloži. Zaklinjem se, da ću jedanput izvojevanu hrvatsku državnu samostalnost i hrvatsku narodnu slobodu u ustaškim redovima čuvati i braniti. Ako se ogriješim o ovu prisegu, svjestan si svoje odgovornosti za svaki svoj čin i propust, ima me po ustaškim propisima stići kazna smrti. Tako mi Bog pomogao! Amen!”^[10]

Překlad:

"Zapřísahám se Bohu Všemohoucímu a všemu, co je mi svaté, že se budu držet ustašovských zásad a podřizovat se ustanovením, jakož i bezpodmínečně plniti všechny předpisy Poglavnika, že budu každou tajnou informaci mně svěřenou nejpřísněji tajit a nikomu nic neprozradím. Zapřisahám se, že budu v souladu s ustašovskými řády bojovat za rozvoj samostatného chorvatského státu a učiním vše, co mi Poglavnik přikáže. Zapřisahám se, že budu vždy střežit a bránit jednou vyhranou chorvatskou státní samostatnost a svobodu chorvatského lidu v souladu s ustašovskými řády. Pokud se proviním proti této přísaze, jsem si vědom své odpovědnosti za každý čin i selhání a také toho, že mne podle ustašovských předpisů čeká trest smrti. K tomu mi dopomáhej Bůh! Amen."

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ustašovci na Wikimedia Commons