Utrpení mladého Boháčka

Utrpení mladého Boháčka
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Délka90
Žánrfilmová komedie
NámětEduard Verner
ScénářEduard Verner, František Filip
RežieFrantišek Filip
Obsazení a filmový štáb
Hlavní rolePavel Landovský, Regina Rázlová, Stella Zázvorková, Jorga Kotrbová, Jaroslav Satoranský
ProdukceFilmové studio Barrandov
HudbaJiří Malásek, Jiří Bažant
KameraRudolf Stahl
StřihJan Kohout
Výroba a distribuce
Premiéra1969
Utrpení mladého Boháčka na FPČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Utrpení mladého Boháčka je česká filmová komedie režiséra Františka Filipa z roku 1969.

Děj

Mladý Boháček (Pavel Landovský) pracuje jako traktorista v Čičelicích. Jeho maminka jej soustavně nabádá, aby nakrmil králíky a konečně si našel nějakou slečnu. Je mu už 30 let a jestli se rychle neožení, jistě se taky uchlastá, jako jeho chudák zhýralec strýček. Když konečně odpoví na inzerát, myslí si, že bude mít doma zase pivko a pokoj. To se ovšem zmýlil! Mamince (Stella Zázvorková) tohle nestačí a v jednu pěknou neděli ho místo jeho oblíbeného prokarbanění s kamarády žene za Janičkou, dívkou na inzerát, do Ouval. Tonda se tedy ve svém božíhodovém obleku vydá do Ouval, cestou se ovšem zastaví v hospůdce na kávu a hlavně k napsání velice promyšleného lístku. Lístek je jakoby od Janičky a říká tam, že i navzdory jejich setkání se s ním už setkat znovu nechce. V této hospůdce se taky potká s partou mladých trampů a s trochu rozmrzelou slečnou v baretu, která trampy opouští. Není to nikdo jiný než Regina Rázlová coby Květa Lesecká. S tou se ovšem v této části filmu pouze míjí. Tonda sbalí lístek, který mu tradičně ochotná servírka poskytla a kvačí do Ouval za neznámou Janičkou. Na místě onom se po Janičce ptá v kravíně, ale nebýt toho, že Janičku (Jorga Kotrbová) prozradila vedoucí, snad by se mu sama ani neozvala. To ale Tondovi nevadí a po rozpačitém rozhovoru a sepsání onoho lístku se nějakým záhadným způsobem domluví, že Janička přece jenom pojede s sebou, maminka se přece tak těší a už upekla husu. Janičce však při převlékání z pracovního oděvu všetečný, avšak přece velice stydlivý Tonda vleze do místnosti. Janičku to rozladí, ale je ještě ochotna jet a spolupracovat. Když však Tonda vyjádří údiv nad tím, že si kvůli němu chce obléknout šaty, Janička se cítí ponížená, na Tondu křičí a Tonda se svojí Volhou jede zase domů. Mezitím se ale rozpršelo a Květa Lesecká se Tondovi na silnici vecpe do přibrzděného auta v domnění, že vyslyšel její prošení o stop. Tonda sice mručí, ale Květu tam nechá. Nikterak si s ní nepovídá, ale nakonec se Květa přece jenom doví, že jede domů s nepořízenou a že doma čekají husí drůbky. Podotkne, že ona drůbky ráda. Nic neslíbí a nechá si zastavit u nádraží. Tam však nemají nazpátek drobné, přijme tak pozvání k inscenaci pro maminku. Tonda je rád, maminka je snad ještě raději. Květa se chová jako velice férové děvče a Tonda začíná roztávat. Ve svých třiceti letech dělá to, na co v 15 neměl ani pomyšlení. Povídá si s Květou o docela obyčejných věcech a jeho obvyklý stud ho opouští. Docela pubertálně se do Květy zamiluje... ale to by nesmělo být utrpení, čili s Květou mu to zkomplikuje Janička a Květin opuštěný tramp. Tonda nakonec dlabe husu a je mu skoro jedno, že u stolu sedí Janička.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“