Uzlencovité

Uzlencovité
	(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 Uzlenec Combretum constrictum
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	myrtotvaré (Myrtales);
Čeleď	uzlencovité (Combretaceae); R.Br., 1810
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uzlencovité^[1] (Combretaceae), česky též vrcholákovité nebo kombretovité,^[2] je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to dřeviny, rozšířené v tropech celého světa. Některé nápadně kvetoucí druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Plody vrcholáku pravého a některých dalších druhů jsou jedlé. Vrcholáky poskytují vyhledávané dřevo. Různé druhy uzlencovitých mají význam také jako léčivé rostliny.

Popis

Zástupci čeledi uzlencovité jsou opadavé nebo stálezelené stromy, keře, polokeře a liány s jednoduchými střídavými nebo vstřícnými listy bez palistů nebo s palisty velmi redukovanými. Některé druhy mají trnité stonky. Listy jsou povětšině celokrajné, pýřité, někdy se žlaznatými chlupy. Žilnatina je zpeřená. V paždí žilek na spodní straně listů jsou u mnohých zástupců vyvinuta domatia v podobě kapsovitých až miskovitých prohlubní. Na řapíku jsou často vyvinuty žlázky.^[3]^[4]

Květenství bývají bohatá, vrcholová nebo úžlabní, hroznovitá, nejčastěji klasy nebo laty. Květy jsou pravidelné nebo poněkud souměrné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, 4 až 5-četné. V jednopohlavných květech jsou často přítomny zakrnělé zbytky opačného pohlaví. V květech je vyvinuta češule. Kalich je často velmi drobný, volný nebo s lístky na bázi srostlými. Korunní lístky jsou volné, u některých zástupců koruna chybí. Tyčinek je nejčastěji 8 až 10 ve dvou kruzích, řidčeji 4 až 5 v jednom kruhu. Semeník je spodní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s jedinou komůrkou a 1 čnělkou. Vajíčka jsou obvykle 2, vyvíjí se pouze jedno. Plodem je nepukavá, jednosemenná peckovice, oříšek nebo křídlatá nažka (samara).^[3]^[4]

Kvetoucí vrcholák pravý (Terminalia catappa)
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Bucida buceras
Plody uzlence Combretum zeyheri
Květenství Combretum holstii
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Plody strbouleně Conocarpus erectus
Kvetoucí Lumnitzera littorea

Rozšíření

Čeleď zahrnuje asi 500 druhů v 11 rodech. Největší rody jsou uzlenec (Combretum, asi 250 druhů) a vrcholák (Terminalia, asi 200 druhů).^[3] Uzlencovité jsou rozšířeny v tropech celého světa. V některých oblastech přesahují do teplých oblastí mírného pásu. Rody uzlenec (Combretum) a vrcholák (Terminalia) jsou pantropické, tedy rozšířené v tropech všech kontinentů. V mnohých oblastech tvoří uzlencovité důležitou součást vegetace lesů a savan. Vyskytují se až do nadmořských výšek nad 3000 m. Zastoupeny jsou také v pobřežní mangrovové vegetaci (rody Laguncularia, Conocarpus a Lumnitzera).^[4]

Ekologické interakce

Červené květy nahloučené v nápadných květenstvích bývají opylovány kolibříky a jinými drobnými ptáky, motýli a opicemi. Dlouhé květy hranoplodu indického (Quisqualis indica) jsou opylovány lišaji. Drobné nenápadné květy jsou opylovány nejčastěji včelami a mouchami. Plody buchenavie (Buchenavia) a mnohých druhů vrcholáku (Terminalia) mají dužnaté oplodí a jsou šířeny zvířaty. Kyjovník (Laguncularia) má plody vybavené houbovitou vrstvou, které jsou šířeny vodou. Křídlaté plody uzlenců (Combretum) a některých druhů vrcholáku (Terminalia) jsou šířeny vzduchem.^[4] Domatia, vyvinutá na spodní straně listů mnohých druhů jsou obývána roztoči, kteří pravděpodobně z rostlin odstraňují houby a drobné škůdce.^[3]

Kyjovník Laguncularia racemosa roste jako součást mangrove a je plně adaptován na zaplavování slanou vodou. Přebytečná sůl je z rostliny odstraňována prostřednictvím solných žlázek na listech. Semena klíčí již na stromě. Kyslík zajišťují dýchací kořeny – pneumatofory.^[3]

Nejvyšší stromy této čeledi dosahují až 50 metrů výšky, taktéž liány dorůstají až 30 metrů.^[4]

Taxonomie

Čeleď Combretaceae je dobře vymezena. V tradičních systémech (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan) byly řazeny do řádu myrtotvaré (Myrtales) a s nástupem molekulárních metod se na tom nic nezměnilo. Podle kladogramů APG tvoří Combretaceae bazální větev řádu myrtotvaré (Myrtales).^[5] Rod Strephonema byl na základě morfologických odlišností někdy řazen do samostatné čeledi Strephonemataceae.^[4]

Zástupci

bucida (Bucida, syn. Terminalia)
buchenavie (Buchenavia, syn. Terminalia)
hranoplod (Quisqualis, syn. Combretum)
kyjovník (Laguncularia)
strbouleň (Conocarpus)
uzlenec (Combretum), česky též kombretum
vrcholák (Terminalia), česky též mandlovník^[6]

Význam

Semena vrcholáku pravého (Terminalia catappa), stromu pocházejícího z Asie a pěstovaného i jinde v tropech, připomínají chutí i vzhledem mandle. Oplodí asijských druhů Terminalia citrina a T. bellerica je rovněž jedlé. Listy uzlenců Combretum glutinosum a Combretum micranthum, rostoucích v savanách subsaharské Afriky, mají široké medicínské použití. Semena hranoplodu indického (Quisqualis indica) jsou v Indii používána proti hlístům a při léčení chorob zažívacího traktu. Kůra kyjovníku Laguncularia racemosa, rostoucího v karibských mangrovech, je zdrojem tříslovin, podobně jako plody různých druhů vrcholáku (Terminalia). Ze stromu Anogeissus latifolia, rostoucího v indických opadavých lesích, je získávána přírodní pryž známá pod názvem ghatti.^[2]

Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny, zejména hranoplod indický (Quisqualis indica) a různé druhy uzlenců (Combretum).

Anogeissus latifolia
Kyjovník Laguncularia racemosa
Hranoplod indický (Quisqualis indica)
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Plody vrcholáku pravého (Terminalia catappa)
Uzlenec Combretum micranthum

Přehled rodů

Calycopteris (včetně Getonia), Combretum (včetně Calopyxis, Meiostemon, Quisqualis a Thiloa), Conocarpus, Dansiea, Guiera, Laguncularia, Lumnitzera, Macropteranthes, Meiostemon, Strephonema, Terminalia (včetně Anogeissus, Buchenavia, Bucida, Pteleopsis, Ramatuela, Terminaliopsis)^[7]

Odkazy

Reference

↑ Botany.cz [online]. Dostupné online. (česky)
↑ ^a ^b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vrcholákovité na Wikimedia Commons
Taxon Combretaceae ve Wikidruzích
Encyklopedické heslo Combretaceae v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[boty-1] Botany.cz [online]. Dostupné online. (česky)

[urtas-2] VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

[judd-3] JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.

[neoflo-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.

[mobot-5] STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)

[botsl-6] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)

[catlif-7] HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály