Uzun Hasan

Uzun Hasan
Zlatá mince Uzuna Hasana
Narození	1423 Diyarbakır
Úmrtí	6. ledna 1478 (ve věku 54–55 let) Tabríz
Povolání	panovník
Nábož. vyznání	sunnitský islám
Choť	Despina Chátún (od 1458)[1]
Děti	Yaqub Beg Halima Begum Sultan-Khalil Maqsud Mirza Uğurlu Mehmet Bey
Rodiče	Ali bin Qara Yoluq Osman a Sara Khatun
Příbuzní	Bajsunkur, Murad Bajandur a Hasan Mirza (Ak Koyunlu) (vnoučata)
Funkce	král
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uzun Hasan (persky اوزون حسن‎, Ozon Hasan; ázerbájdžánsky Uzun Həsən); (1423 – 6. ledna 1478) byl zakladatel Akkojunluské říše a její sultán od roku 1453 až do své smrti. Je považován za velkou postavu ázerbájdžánských dějin, ale patří i do dějin Persie (Íránu), byť jako představitel cizí, turkické dynastie.

Velký turkický dobyvatel Tamerlán jmenoval Hasanova děda Karu Osmana Juluka správcem provincie Diyarbakır a přilehlého území. Zde o pár let později porazil Uzun Hasan Džahánšáha, vládce konkurenční Karakojunluské říše, a vytvořil rozlehlý stát zahrnující prostor mezi Středozemním a Kaspickým mořem. Podle Ambrose Contariniho, Benátčana, který působil jako vyslanec na akkojunluském dvoře, byl sultán hubený, sympatický muž a vládce velkého významu. Měl tatarské rysy, působil přátelským dojmem, a tak i mluvil. Z akkojunluského státu se za jeho vlády stala velmoc mezi Osmanským impériem na západě a tímúrovskými státy na východě – přesto však Uzun Hasan dvakrát podlehl v boji Osmanům (roku 1471 a 1473).

Uzun Hasan udržoval úzké styky s řeckým Trapezuntským císařstvím (posledním zbytkem někdejší Byzantské říše), nemohl však zabránit jeho dobytí osmanskými Turky v roce 1461. Během jeho vlády proběhla řada vojenských tažení, na posledním z nich, proti Gruzii, sultán onemocněl a roku 1478 v perském Tabrízu zemřel.

Jeho nástupcem se stal jeden z mladších princů, Jákúb Beg.

Za svůj život zplodil Uzun Hasan 7 synů: Ogurlu Muhammada, Chalíla Mírzu, Masúda Bega, Jákúba Bega, Masíha Bega, Júsufa Bega a Zegnela.

V roce 1458 si vzal za svou čtvrtou ženu řecko-gruzínskou princeznu Theodoru Komnenovnu (známou později spíše pod jménem Despina Chátún), dceru předposledního trapezuntského císaře Jana IV. Komnena. Z manželství vzešla dcera Álám, která se provdala za hlavu súfijského řádu safávíja, šejcha Hajdara ibn Džunajda a měla s ním syna Ismá‘íla I., zakladatele Safíovské říše v Íránu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uzun Hassan na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzun Hasan na Wikimedia Commons