Václav Chaloupecký
prof. PhDr. Václav Chaloupecký | |
---|---|
Rektor Univerzity Komenského | |
Ve funkci: 1937 – 1938 | |
Předchůdce | Vratislav Bušek |
Nástupce | Ján Lukeš |
Děkan Filozofické fakulty UK v Bratislavě | |
Ve funkci: 1929 – 1930 | |
Narození | 12. května 1882 Dětenice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. listopadu 1951 (ve věku 69 let) Dětenice Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | knihovník, archivář, pedagog, spisovatel, historik, básník a učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Václav Chaloupecký (12. května 1882 Dětenice – 22. listopadu 1951 Dětenice) byl český historik, hlavní představitel historiků na Slovensku meziválečného období, žák prof. Josefa Pekaře. Ve studentském období i básník v okruhu anarchistických buřičů pod pseudonymem Banjom.
Život
V letech 1903–1907 studoval na Filozofické fakultě UK (zde také doktorát 1907).[1] V téže době publikoval modernistickou poezii pod pseudonymem Banjom a byl členem Volného sdružení literárního Syrinx.[2] Po absolutoriu pracoval jako lobkovický archivář a knihovník v Roudnici nad Labem (1907–1919).[3] Následně byl jmenován státním inspektorem slovenských archivů a knihoven (1919–1938),[1] paralelně docent (1922) a řádný profesor (1922–1938) československých dějin na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Na bratislavské univerzitě vykonával řadu akademických funkcí (mj. 1929–1930 děkan, 1930–1931 proděkan filozofické fakulty, v letech 1937–1938 rektor, 1938–1939 prorektor univerzity),[4] v roce 1939 se stal řádným profesorem na pražské FF UK, kde přednášel (s výjimkou válečných let) do roku 1951.[1]
Jeho zásluhy ve vědním oboru československé dějiny byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění (řádným členem zvolen 5. března 1938, mimořádným 23. dubna 1932, v letech 1946-1951 tajemník I. třídy ČAVU)[5] a Královské české společnosti nauk (mimořádný člen od 1939, dopisujícím se stal 7. ledna 1925).[5] Byl čestným členem Rumunské akademie věd, působil také v Československé radě badatelské, kde od roku 1935 zastával funkci předsedy jejího historického odboru[1] a v Učené společnosti Šafaříkově.[3]
Dílo
- Jan IV. z Dražic, poslední biskup pražský (1908)
- František Palacký (1912)
- Dvě úvahy o národním probuzení na Slovensku (1920)
- K nejstarším dějinám Bratislavy (1922)
- Československé dějiny (1922)
- Staré Slovensko (Sp. fil. fak. Brat. 1923)
- Unsere Grenze gegen Ugarn (1923)
- Das historische recht der magyarischen Nation auf die territoriale Integrität (1923)
- Na úsvitě křesťanství (1924)
- Dvě studie k dějinám Podkarpatska (1925)
- Padělky staroslovenských zpěvů historických (1925)
- K dějinám valdenských v Čechách před hnutím husitským (1925)
- Česká hranice východní koncem XI. století (1926)
- Slovenské diaecese a tak řečená apoštolská práva uherská (1928)
- Martinská deklarace a její politické osudy (1928)
- O znaku Slovenska (1929)
- Nitra a počátky křesťanství na Slovensku (1930)
- Zápas o Slovensko – 1918 (1930)
- Der modus vivendi und die Slowakei (1931)
- Kniha Žilinská (1934)
- Svatý Vojtěch a slovanská liturgie (1934)
- Universita Petra Pázmánya a Slovensko (1935)
- Středověké listy ze Slovenska. Sbierka listov a listín písaných jazykom národným z rokov 1462-1490 (1937)
- Počátky státu českého a polského (1937)
- Svatováclavský sborník (1939)
- Arnošt z Pardubic: první arcibiskup pražský (1346-1364) (1941)
- Na úsvitě křesťanství (1942)
- Odkaz minulosti české (1946)
- Valaši na Slovensku (1947)
- Karlova universita v Praze 1348 až 1409 (1948)
- Středověké legendy prokopské : jejich historický rozbor a texty (1953)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Biografický slovník archivářů českých zemí, s. 257.
- ↑ SLABÝ, Zdeněk; RÁŽ, Arnošt. Cesta k lidem. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1957. 196 s. S. 24.
- ↑ a b Český biografický slovník XX. století I, s. 545.
- ↑ Prof. PhDr. Václav Chaloupecký [online]. Univerzita Komenského v Bratislave [cit. 2014-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04. (slovensky)
- ↑ a b Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 115.
Literatura
- Biografický slovník archivářů českých zemí / Jaroslava Hoffmanová, Jana Pražáková. Praha : Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. S. 257.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 374–375.
- KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 : biograficko-bibliografický slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 180–181.
- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
- ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 115.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 545–546.
- DUCHÁČEK, Milan. Václav Chaloupecký: hledání československých dějin. Praha: Karolinum, 2014. 515 s. ISBN 978-80-246-2482-2.
- DUCHÁČEK, Milan; BÍLKOVÁ, Jitka, a kol. Václav Chaloupecký a generace roku 1914: otazníky české a slovenské historiografie v éře první republiky. Liberec: Technická univerzita v Liberci; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje, z.s.; Praha: Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy, 2018. 435 s. ISBN 978-80-7494-434-5.
Externí odkazy
- Autor Václav Chaloupecký ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Chaloupecký
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Václav Chaloupecký na stránkách Univerzity Komenského v Bratislavě
- Václav Chaloupecký v Akademickém bulletinu AV ČR
- Václav Chaloupecký v Databázi knih
- Václav Chaloupecký v Československé bibliografické databázi
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“