Václav Lucemburský

Václav Lucemburský
vévoda lucemburský, brabantský a limburský
Václav Lucemburský, busta v triforiu svatovítské katedrály.
Václav Lucemburský, busta v triforiu svatovítské katedrály.
Narození25. února 1337
Praha
Úmrtí8. prosince 1383
Lucemburk
Pohřbenklášter Orval
ManželkaJohana Brabantská
DynastieLucemburkové
OtecJan Lucemburský
MatkaBeatrix Bourbonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Lucemburský, někdy zvaný Český (25. února 1337 Praha8. prosince 1383 Lucemburk) byl vévoda lucemburský (od 1353), brabantský a limburský (od 1355). Proslul jako dlouholetý mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta a také sám jako básník. Skládal milostnou trubadúrskou poezii – je autorem 79 básní. Český překlad jeho lyrických básní od Gustava Francla nese název Netoužím po ráji.

Život

Narodil se jako třetí syn českého krále Jana Lucemburského a jeho druhé choti Beatrix, dcery Ludvíka Bourbonského a to císařským řezem,[1] který přežila i jeho matka Beatrix, a hovoří o něm vlámská kronika Brabantsche Yeesten. Snad jako poděkování za tento zázrak dostal jméno Václav, jméno zemského patrona obvyklé v přemyslovské dynastii.

Otec jej chtěl oženit s dcerou římského císaře Ludvíka IV. Bavora, ale z plánovaného sňatku sešlo z důvodu vzájemného rozkolu obou panovníků. Druhé zásnuby sjednala již ovdovělá Václavova matka Beatrix s brabantským vévodou Janem III. Zásnuby s poněkud starší ovdovělou Johanou Brabantskou, dědičkou Brabantska a Limburska, proběhly ve Václavových deseti letech (snoubence bylo pětadvacet). 17. května 1351 byla podepsána sňatková dohoda a samotný obřad se konal v březnu 1352. Ačkoliv se Václav stal otcem několika levobočků, s Johanou děti neměli, byť jejich manželství zřejmě bylo harmonické.

...milý, galantní a šlechetný, miloval turnaje, tanec a veselou pohodu a svou štědrostí k sobě poutal mnoho rytířů a jiných urozených osob.
— Jean Froissart[2]

Dle dobové klášterní kroniky platil za:

šlechetného a vcelku velmi štědrého prince, jenž nicméně nebyl nejšťastnější ve svém podnikání.
— [2]

Měl dobrý vztah se svým starším bratrem Karlem IV., navzájem se podporovali a stejně tak pomáhali svým francouzským synovcům, synům Jitky Lucemburské v době po bitvě u Poitiers. Zemřel údajně na lepru a pochován byl v klášterním kostele cisterciáckého kláštera Orval v nynější Belgii, kde je dodnes zachován jeho náhrobek. Posledním přáním lucemburského vévody bylo, aby jeho srdce poslali manželce.

Václavovým dědicem v Lucembursku se stal jeho synovec Václav IV. V Brabantsku a Limbursku nadále vládla Johana, která pod tlakem burgundského vévody Filipa Smělého přijala za dědice svého prasynovce (a Filipova syna) Antonína.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
Jindřich VI. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Markéta z Baru
 
 
Jindřich VII. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Balduin z Avesnes
 
 
Beatrix z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Felicita z Coucy
 
 
Jan Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Brabantský
 
 
Jan I. Brabantský
 
 
 
 
 
 
Adéla Burgundská
 
 
Markéta Brabantská
 
 
 
 
 
 
Vít z Dampierre
 
 
Markéta z Dampierre
 
 
 
 
 
 
Matylda z Béthuné
 
Václav Lucemburský
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
Robert z Clermontu
 
 
 
 
 
 
Markéta Provensálská
 
 
Ludvík I. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Jan Burgundský
 
 
Beatrix Burgundská
 
 
 
 
 
 
Anežka z Dampierre
 
 
Beatrix Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jan I. z Avesnes
 
 
Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
Adéla Holandská
 
 
Marie z Avesnes
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Baru
 

Odkazy

Reference

  1. Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví
  2. a b LUCEMBURSKÝ, Václav. Netoužím po ráji. Praha: Odeon, 1975. 

Literatura

  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Rezidence Václava Českého, vévody lucemburského a brabantského, jejich funkce a úloha v ‚mezinárodních‘ vztazích. In: BOBKOVÁ, Lenka; KONVIČNÁ, Jana. Korunní země v dějinách českého státu. III. Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století : sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného ve dnech 19.–31. března 2006 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve vydavatelství Togga, 2007. ISBN 978-80-7308-188-1. S. 527–573.
  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Lucembursko mezi Francií a Římskou říší: cesta Václava I. k moci (1334–1354). In: BOBKOVÁ, Lenka. Korunní země v dějinách českého státu. I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku : sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném dne 4. června 2002 na FF UK. Praha: Ústav českých dějin FFUK ve spolupráci s Hist. ústavem AV ČR, 2003. ISBN 80-86067-85-8. S. 293–353.
  • FANTYSOVÁ-MATĚJKOVÁ, Jana. Václav Český, lucemburský a brabantský vévoda mezi Francií a Římskou říší. Východiska, metody, bibliografie. In: KARLOVÁ, Štěpánka; LIŠKOVÁ, Veronika; STOČES, Jiří. Historická dílna I: sborník příspěvků přednesených v roce 2006. Plzeň: Západočeská univerzira, 2006. ISBN 80-7043-503-8. S. 23–43.
  • ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové : životopisná encyklopedie. České Budějovice: Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2. 
  • GADE, John Allyne. Luxembourg in the Middle Ages. Luxembourg: E. J. Brill, 1951. 251 s. (anglicky) 
  • HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel IV.
Znak z doby nástupuLucemburský vévoda
Václav I.
13531383
Znak z doby konce vládyNástupce:
Václav IV.

Média použitá na této stránce

Busta Vaclav Lucembursky detail.jpg
Autor: Packare, Licence: CC0
Bust of Wenceslaus of Bohemia, Duke of Luxembourg (1337 – 1383) in the St. Vitus Cathedral in Prague from the 1370s.
Coat of arms of Brabant.svg

I made this picture using the lion from http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Coat_of_arms_of_Hesse.svg which is under public domain.

Other version : Armoiries Brabant.svg
Arms of the Count of Luxembourg.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape., Licence: CC BY-SA 4.0
Arms of the Count of Luxembourg