Vícenásobná expozice

Nikola Tesla ve své laboratoři v Colorado Springs, 1900
Dvojitý autoportrét Ignáce Šechtla zachycující fotografa jako laboranta a retušéra vytvořený kolem roku 1870. Fotomontáž provedená dvojí expozicí na jeden kolodiový negativ byla v té době zcela unikátní.
Oscar Gustave Rejlander: Dva způsoby života, vlevo neřesti, vpravo ctnosti 1857; montáž je složená ze 30 záběrů

Vícenásobná expozice (multiexpozice) je speciální technika fotografování, která spočívá v tom, že stejný snímek je snímán několikrát. Může být použita k několika účelům: umožňuje provést trvalé prolnutí několika obrazů na způsob fotomontáže nebo slouží k pořízení snímků nereálných, například „duchů“, různých vizí nebo snů.[1] Lze ji využít k výtvarnému účinku nebo také pro vědecké účely v astrofotografii, lékařské fotografii, studií pohybu člověka nebo zvířat a podobně.

Technika

Kvůli vícenásobnému osvitu citlivé vrstvy je nutné dbát na to, aby součet dílčích osvitů odpovídal správnému osvitu citlivé vrstvy. Například dva částečné osvity při dvojí expozici by měly odpovídat každá polovině správně naměřené expoziční doby.[1] K osvícení pohyblivé scény na jeden snímek lze použít například pulzní světlo (stroboskop) a fotografovaný objekt na tmavém pozadí.

Efekt bylo možné na počátku dějin fotografie snadné dosáhnout pomocí centrální závěrky velkoformátových fotoaparátů. S rozvojem fotografické techniky a automatizace fotografického procesu vystavit stejný snímek osvitu dvakrát před odstraněním z komory, chránila nepozorného fotografa před náhodným poškozením fotografické desky. Nicméně mnoho moderních středoformátových kamer, 35mm fotoaparátů na profesionální úrovni, ale i digitálních fotoaparátů vícenásobnou expozici umožňují.

Digitální fotografie umožňuje falešnou vícenásobnou expozici implementovat pomocí editoru přidáním různých obrazů do jednoho. Tato možnost dává široké tvůrčí možnosti, lze například využít část scény úmyslně zatemněné pro opakované umístění jedné a téže osoby. Z historie jsou však známé případy, kdy se podobné případy inscenovaly bez digitálních technologií. Jak na jeden negativ, tak i postupným nafotografováním scény na několik snímků, vystřižením objektů, nalepením a opětovným nafotografováním.

Historie

Letící pelikán, kterého Étienne-Jules Marey zachytil fotopuškou okolo roku 1882. Nalezl cestu, jak zachytit více fází pohybu na jednu fotografii
Thomas Eakins: Vysokorychlostní fotografie, studie lidského pohybu při skoku o tyči, 1885

Za průkopníka vícenásobné expozice se považuje Étienne-Jules Marey, který se v osmdesátých letech 19. století začal podílet na vývoji chronofotografie. Použil rotující fotografickou desku v kameře, která byla podobná zbrani (1882), světlo-citlivý papír nebo celuloid (1888), následně také projekční techniku (1893) a 35 mm kameru (1899).
Jeho první puška z roku 1882 byla schopná zaznamenat 12 snímků za sekundu, všechny zachytila na jeden jediný obrázek. Jeho studie se týkaly pohybu lidského těla a různých zvířat.

Marey však pro své záběry potřeboval fotografickou závěrku, kterou před ním v roce 1869 vynalezl Eadweard Muybridge. V roce 1877 nafotografoval své rozsáhlé experimenty a zdokonalil techniku. Fotografoval až třiceti kamerami a jako výsledek své práce ve Filadelfii roku 1887 zveřejnil 781 světlotisků pod názvem Animal Locomotion a The Human Figure in Motion. V roce 1883 vynalezl kameru, která umožňovala zachytit celou sérii expozic na jednu desku, čímž získal pohybový diagram. Později zkonstruoval kameru, která při každém osvitu udělala samostatný snímek jedné pohybové fáze.[2] Zoopraxiskop je promítačka, kde jsou na kotouči nalepené fotografie. Při točení klikou se kotouč otáčel a přes čočky se na plátno promítal pohybující se obraz.[3]

Mareyovo dílo La machine animale z roku 1873 inspirovalo guvernéra Lelanda Stanforda k sázce s Eadweardem Muybridgem o pět let později; a také k dalším chronofotografickým studiím zvířat v pohybu speciálními kamerami. Marey sám se naopak nechal inspirovat Muybridgovým dílem Animal Locomotion (1877), aby vylepšil astronomický revolver Julese Janssena (1874) a vynalezl svou chronofotografickou pušku, pomocí které mohly být zachyceny pohybující se objekty v prostoru.

Zatímco se Eadweard Muybridge opíral o systém řady fotoaparátů, které snímaly posloupnost jednotlivých fotografií, Thomas Eakins raději používal jednu kameru, která nasnímala řadu expozic na jeden negativ.[4]

Triky vícenásobné expozice používali také spirituální fotografové při produkci svých fotografií duchů. Spirituální fotografií se průkopnicky zabýval William H. Mumler v 60. letech 19. století.[5] Mumler se ​​náhodou naučil techniku poté, co na svém snímku objevil ještě druhou osobu, ale v podstatě šlo o vícenásobnou expozici. Své schopnosti chtěl Mumler zpeněžit a začal pracovat jako „médium“, které dokázalo fotografovat lidi s jejich zemřelými blízkými příbuznými (většinou za pomoci jiné fotografie). Mumlerův podvod byl odhalen poté, co byli duchové identifikováni jako žijící obyvatelé Bostonu.

I když se Mumler ukázal jako podvodník, pokračovali v prodeji svých okultních snímků jiní fotografové. Pozdější spirituální fotograf Frederick A. Hudson[6] pro spiritualisty nasnímal celou řadu fotografií duchovních jevů. Od 80. let 19. století do počátku 20. století se držela fotografie duchovního světa na vrcholu popularity a měla celou řadu pozoruhodných a populárních zastánců, mezi nejznámější patřil Arthur Conan Doyle.[7] Tento druh fotografie bránil také britský chemik a fyzik William Crookes.[8] Další spiritualista William Stainton Moses tvrdil, že spirituální fotografie je možná díky substanci zvané ektoplazma, s jejíž pomocí mohou duchové nabývat forem.[9] Jedním z dalších spirituálních fotografů byl William Hope (1863–1933). Dne 4. února 1922 se Společnost pro okultní výzkum Society for Psychical Research a vyšetřovatel paranormálních jevů Harry Price pokusili na britské vysoké škole British College of Psychic Science dokázat, že Hope podvádí. Price tajně označil Hopeovy fotografické desky a poskytl mu je s balíčkem dalších desek, na které byly tajně naleptány značky firmy Imperial Dry Plate Co. Ltd. tak, že se logo kopírovalo na pozitiv. Hope netušil, že si Price „pohrál“ s jeho dodávkou desek a následně se pokusil nasnímat několik „spirituálních fotografií“. Ačkoli Hope několik fotografií s duchovními jevy vytvořil, žádná z nich neobsahovala logo společnosti Imperial Dry Plate Co. Ltd ani Priceovy značky. Byl to důkaz, že Hope poskytnuté materiály vyměnil za své vlastní připravené materiály obsahující falešné duchovní snímky.[10]

V roce 1882 vymyslel přítel Jean-Martina Charcota Albert Londe systém na snímání fyzických a svalových pohybů pacientů, včetně epileptických záchvatů. Dosáhl tohoto tím, že používal fotoaparát s devíti objektivy, které byly spouštěny elektromagnetickou energií a s využitím metronomu, který mu umožnil postupně otevírat závěrky. Tímto způsobem pořizoval fotografie na skleněnou desku v rychlém sledu. O pár let později Londe vyvinul fotoaparát s dvanácti objektivy pro fotografování pohybu. Londeho fotoaparát byl využíván pro lékařské studie svalového pohybu u lidí vykonávajících nejrůznější činnosti, od „laní chůze“ až po kovářství. Posloupnost dvanácti fotografií mohla být pořízena v rozmezí od 1/10 sekundy do několika sekund. Londe využíval mobilních vlastností aparátu a fotografoval například koně a jiná zvířata nebo vlny oceánu. Generál Sobert ve spolupráci s Londem vymyslel chronofotografické zařízení používané ke studiu balistiky. Londeho fotografie byly použity jako ilustrace v několika vědeckých a lékařských knihách. S Étiennem Mareyem (1830-1904) Londe absolvoval mnoho fotografických pokusů týkající se pohybu a uspořádání jeho laboratoře v Salpêtrière bylo podobné Mareho proslulé Station Physiologique.

Anton Giulio Bragaglia slučoval dva druhy umění – dokumentární a experimentální fotografii, přičemž výsledkem byla fotografická dynamika se stopami trajektorií pohybujících se postav nebo předmětů. V roce 1906 začal pracovat jako asistent režie ve filmovém studiu jeho otce Francesca. Získal řadu technických a uměleckých zkušeností, učil se od režisérů Mario Caseriniho a Enrica Guazzoniho. Se svými bratry Arthurem a Carlem Ludovicem začal okolo roku 1911 experimentovat ve fotografií s prvkami futurismu.[11]

Roku 1923 Harold Edgerton vynalezl xenonový blesk a synchronizaci. V roce 1931 Harold Edgerton vynalezl elektronickou obdobu stroboskopu, při které použil přerušované elektronické výbojkové světlo. Ve své době jej použil ke studiu strojních součástí synchronních motorů[12] v pohybu. O něco později použil sérii velmi krátkých záblesků světla k vytvoření ostrých fotografií velmi rychle se pohybujících objektů. Dokázal vytvořit záblesky o délce 1/500 000 sekundy. V roce 1937 spolu s albánským fotografem Gjonem Milim zaznamenali rychlé pohyby osvícené stroboskopem na jedno políčko filmu. Vznikly tak známé fotografie odpálení golfového míčku, piruety baletky, nebo tenisty při podání.

Série sekvenčních obrázků byly důležitým impulsem k rozvoji „pohyblivých obrazů“ kinofilmu.

České země

Vícenásobnou expozici v kombinaci s pohybovou neostrostí využívá jako tvůrčí postupy ve své fotografické tvorbě Jan Pohribný (* 1961). Spojuje nejen principy pohybu, výrazných barevných stop či monochromatických řešení, ale využívá také světelné malby, která „zviditelňuje“ energie zvolených přírodních lokalit či posvátných kamenů vztyčených lidskou rukou.

Michal Macků (* 1963) je známý svojí fotografickou technikou geláží, kterou aplikuje na „portréty těla“. Pracuje často s historickými velkoformátovými negativními fotografickými procesy, od roku 2000 také s uhlotiskem. Od roku 2005 se jeho fotografické práce rozšířily o třetí rozměr výrobou skleněných fotografických objektů, kterým říká skleněné geláže. V tomto posledním pracovním období kombinuje všechny své předchozí technické a experimentální zkušenosti a snaží se najít nové způsoby umění fotografie. Nafotografuje několikrát v různých pózách jeden objekt a ten poté aplikuje metodou geláže na výslednou koláž.

Martin Kámen (* 1982) se ve své práci zaměřuje především na komponované umělecké fotografie a mužské akty. Vícenásobnou expozici použil na autoportrétním snímku Pocta Jeanu Cocteau z roku 2010.

Příklad snímků vícenásobné expozice

Odkazy

Reference

  1. a b Archivovaná kopie. filmovetriky.wz.cz [online]. [cit. 2011-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-29. 
  2. Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004
  3. www.koniny.ic.cz [online]. [cit. 2011-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-19. 
  4. Sewell, Darrel: Thomas Eakins: Artist of Philadelphia. Philadelphia Museum of Art, 1982. ISBN 0-87633-047-2, str. 82.
  5. OGDEN, Tom. The Complete Idiot's Guide to Ghosts and Hauntings. [s.l.]: Alpha Books, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-02-863659-7. S. 107–108. (anglicky) 
  6. http://www.answers.com/topic/frederick-a-hudson
  7. Sarah A. Willburn Possessed Victorians: extra spheres in nineteenth-century mystical writings 2006, str. 58-59
  8. Jennifer Tucker Nature exposed: photography as eyewitness in Victorian science 2005, str. 253
  9. Arthur Conan Doyle History of Spiritualism Three, Volume 1 str. 71
  10. Leaves from a Psychist’s Case Book, autor: Harry Price, 1933
  11. HOPKINS, Elisabeth. Arts Guide [online]. International Herald Tribune, 2001-01-26 [cit. 2010-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. http://technet.idnes.cz/prvni-blesk-zmrazil-spalene-mleko-2-dil-dyi-/tec_foto.asp?c=A070323_153002_tec_foto_pka

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Michal Macku Geláž č 8 -1990.jpg
Autor: Michal Macků, Licence: CC BY-SA 3.0
Fotografické dílo Michala Macků
Jekyll-mansfield.jpg
Richard Mansfield was best known for the dual role depicted in this double exposure: he starred in Dr. Jekyll and Mr. Hyde in both New York and London. The stage adaptation opened in New York in 1887 and London in 1888.
EmyKat Ames No 12.jpg
(c) Emy Kat (Chita1234 at en.wikipedia), CC BY-SA 3.0
Ames Dans Les Rues - No:12
US Navy 091006-N-2918M-001 In this photo illustration, a C-2A Greyhound aunches from the aircraft carrier USS Nimitz (CVN 68).jpg
INDIAN OCEAN (Oct. 6, 2009) In this photo illustration, a C-2A Greyhound assigned to the Providers of Fleet Logistics Support Squadron (VRC) 30 launches from the aircraft carrier USS Nimitz (CVN 68). The Nimitz Carrier Strike Group is on a routine deployment to the U.S. 5th Fleet area of responsibility. (U.S. Navy photo illustration by Mass Communication Specialist 3rd Class Peter Merrill/Released)
Oscar-gustave-rejlander two ways of life.jpg
V roce 1857 vystavil Rejlander v Manchesteru na výstavě soudobého umění alegorickou fotomontáž Dva způsoby života. Snímek o rozměrech 40×80 cm se skládal ze 30 záběrů. 25 modelů znázorňuje na jedné polovině ctnosti a na druhé zábavu a neřesti. Fotografie vyvolala pohoršení i nadšení. Uznání se autorovi dostalo od královny Viktorie, která fotografii zakoupila pro prince Alberta.
Marey- Albert Londe's twelve lens camera.jpg
Étienne-Jules Marey: Albert Londe's twelve lens camera, 1893
Rejlander, Hard Times.jpg
"Hard Times". Albumen print. 13.9 x 19.9 cm. George Eastman House. GEH NEG: 24139
Marey - birds.jpg
A photo of flying pelican taken by Étienne-Jules Marey
Multexp.jpg
Autor: Animaldetector, Licence: CC BY-SA 3.0
Multiple exposure photograph of two pelicans in flight. Photographed using an automated device. http://animaldetector.blogspot.com/
Villaggio (10).jpg
Lastra con duplice esposizione di un villaggio sulla zona del fronte russo-giapponese del Nord-Est, fotografato il 5 gennaio 1905 dall'ammiraglio Ernesto Burzagli (1873-1944), attaché navale italiano a Tokio, che partì da Yokohama (Giappone), in missione diplomatica verso Port Arthur, durante la Guerra russo-giapponese. L'immagine originale, scansita da Emiliano Burzagli, fa parte dell'Archivio privato della famiglia Burzagli.
Williamhopehoax4.jpg
A "Spirit photograph" taken by the Crewe Circle, and the known paranormal hoaxer William Hope. Taken in 1931, this picture shows purportedly shows Mrs Hortense Leverson and the spirit of her deceased husband Major Leverson.
Photo Double Exposure.jpg
Autor: Plismo, Licence: CC BY-SA 3.0
Double Exposure, shot on film, Camera break down;[accidently]

beach scence is Texas-Coast, bridge is downtown Toronto;

year taken 1999, [foto by P.B.Toman]
Ap8-KSC-68PC-329.jpg
The Apollo 8 Saturn V builds thrust after ignition of the S-IC first stage F-1 engines on December 21, 1968. Note that the Moon is double-exposed - it was neither visible at the time of launch nor in the crescent phase at this time.
Time lapse plus contrast copy.jpg
Autor: Geraint Otis Warlow, Licence: CC BY 2.0
Taken at a motocross event in Margam Park, South Wales, UK. Sometime in summer 2007.
The Last Supper With Onions.tif
Autor: Arne Groh, Licence: CC-BY-SA-3.0
The Last Supper With Onions
Jean Coteau Tribute.jpg
Autor: Martin Kámen, Licence: CC BY-SA 3.0

Martin Kámen

Jean Coteau Tribute
Karlheinz Stockhausen par Claude Truong-Ngoc 1980.jpg
(c) Claude Truong-Ngoc, CC BY-SA 3.0
Karlheinz Stockhausen en surimpression de la partition d'une de ses composition, Strasbourg, 1980. Karlheinz Stockhausen né le 22 août 1928 à Mödrath, Allemagne, et mort le 5 décembre 2007 à Kürten, Allemagne est un compositeur allemand. Son travail se construit autour de la musique électroacoustique, de la spatialisation du son et, les dernières années, de longs cycles de création qui aboutissent à des œuvres monumentales.
Pohribny Jan 2009-konkatedrala-spirala-2bi.jpg
Autor: Jan Pohribný, Licence: CC BY 3.0 cz
Jan Pohribný, fotografické dílo
Nikola Tesla, with his equipment Wellcome M0014782.jpg
Famous photograph of Serbian-American inventor Nikola Tesla in his laboratory in Colorado Springs around 1899, supposedly sitting reading next to his giant "magnifying transmitter" high voltage generator while the machine produced huge bolts of electricity. The photo was a promotional stunt by photographer Dickenson V. Alley; a double exposure. First the machine's huge sparks were photographed in the darkened room, then the photographic plate was exposed again with the machine off and Tesla sitting in the chair. In his Colorado Springs Notes Tesla admitted that the photo is false:
"Of course, the discharge was playing when the experimenter was photographed, as might be imagined!"

Tesla's biographers Carl Willis and Mark Seifer confirm this.

During 1899-1900 Tesla built this laboratory and researched wireless transmission of electric power there. The Magnifying Transmitter, one of the largest Tesla coils ever built, with input power of 300 kW could produce potentials of around 12 million volts at a frequency of about 150 kHz, creating 130 ft. (41 m) "lightning bolts". The arcs in the image are 22 feet long. When he first turned it on, the machine blew out the Colorado Springs power company's generator. These long arcs were not a feature of the normal operation of the coil because they wasted energy; for these photos Tesla forced the machine to produce arcs by switching the power rapidly on and off.
Thomas Eakins Man Pole-Vaulting.jpg
Historie skákání, ca 1885, chronofotografie, vysokorychlostní fotografie. Eakins vynalezl fotoaparát, který na jeden rotující disk dokázal zachytit několik fotografií po sobě.
Rendezvous Docking Simulator - GPN-2000-001278.jpg
Multiple exposure of Rendezvous Docking Simulator. The Gemini spacecraft was supported in a gimbal system by an overhead crane and gantry arrangement which provided 6 degrees of freedom - roll, pitch, yaw, and translation in any direction - all controllable by the astronaut in the spacecraft. The controls fed into a computer which in turn provided an input to the servos driving the spacecraft so that it responded to control motions in a manner which accurately simulated the Gemini spacecraft.