Václav Červinka (1844)
Václav Červinka | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Wenzel Theophil Čzervinka |
Jinak zvaný | „G. F. Renatus“ |
Narození | 29. prosince 1844 Praha-Staré Město Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. listopadu 1929 (ve věku 84 let) Chotěboř Československo |
Povolání | správce |
Manžel(ka) | Marie Červinková-Riegrová |
Rodiče | Václav Červinka, Alžběta Červinková-Vojáčková |
Příbuzní | Otakar Červinka bratr Miloš Červinka bratr Jaroslav Červinka Marie Červinková-Riegrová švagrová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Červinka v Geburts Buch Wenzel Theophil Čzervinka (29. prosince 1844 Praha-Staré Město[1] – 11. listopadu 1929 Chotěboř) byl český hudební skladatel a spisovatel.[2]
Životopis
Zdroje uvádějí chybné místo narození Ostředek. Narodil se v rodině JUDr. Václava Červinky (1807–1870), právníka, velkostatkáře a českého vlastence a Alžběty Marie Červinkové-Vojáčkové (1819–1901). Měl bratry: Wladimira Raphaela Wenceslause (1842) vojenského lékaře, Otakara (1846–1915) básníka, Jaroslava (1848–1933) generála, Miloše Drahotína Václava (1850–1850), Miloše Drahotína Mariu (1852) básníka a sestru Marii Matildu Věnceslavu Elisabetu (1855), která se vdala za Bohuslava Riegra, právníka. Václav se 28. 9. 1874 oženil se sestrou Bohuslava, Marií Riegrovou, spisovatelkou.
Vystudoval pražské Akademické gymnázium (1855–1859), pražskou Německou techniku (1861–1863) a Vyšší státní učiliště v Mosonmagyróváru (1863–1865). Působil jako hospodářský správce u hraběte Františka Harracha v Nechanicích a v Sadové, u knížete Rudolfa Thurn-Taxise v Cetnu, Skalsku a Kropáčově Vrutici a nakonec jako ředitel velkostatku Maleč a Modletín u Františka Ladislava Riegra.[3]
Zastával řadu funkcí, např. byl jednatelem Hospodářského spolku v Chotěboři, porotcem u soudu v Kutné Hoře, delegátem Zemědělské rady, delegátem Ústřední hospodářské společnosti, zkušebním komisařem kandidátů učitelství, organizátorem místních voleb a komunálním politikem.[3]
Pro náročné zaměstnání se nemohl plně věnovat svým koníčkům psaní a hudbě. Používal pseudonym Q. F. Renatus. Publikoval mj. vzpomínkové črty a autobiografické prózy. S manželkou Marií zkomponoval cyklus Slovanských zpěvů, cyklus Blaník, jednoaktovou komickou operu Dal si hádat a řadu drobnějších skladeb.[3]
Dílo
Spisy
- Márinka: povídka – Praha: Jan Otto, 1883
- Jarní bouře: román – 1888[2]
- Naším očistcem: román – Praha: Šimáček, nevytištěn[2]
- Památník na oslavu stých narozenin Františka Palackého – Praha: 1898
- Život dle mé obrazotvornosti – Praha: Hejda a Tuček, 1906
- U kolébky Sokola – Praha: Šolc a Šimáček, 1920
- Od dětství do kmetství: některé vzpomínky, zážitky a úvahy – Praha: Českoslovanská obec sokolská,1923
- Otevřený list Národní radě československé v příčině pozemkové opravy – Praha: Červinka, 1923
- Jde-li na nás potopa?[2]
- Otázka zemědělského programu[2]
- K zemědělské tísni[2]
- Pamětní kniha Malče: rukopis[3]
Články
- Z roku 1866: in Lumír,
- Vzpomínky na dr. F. L. Riegra: in Osvěta 35, 1905
- Český velkostatek jindy a nyní: in Osvěta 37, 1907
- Z jarního rašení národního života v letech 1855–1865: in Osvěta 42, 1912
Hudebniny
- Hercegovský pochod – 1875 [konfiskován]
- Ohlas z Balkánu: pochod – Praha: Starý, 1875? — Zürich: 1876
- Naši furianti. Předehra a Entreakty – Horní Moštěnice: L. R. Pazdírek,1890?
- Slovanské zpěvy – Havlíčkův Brod: Bayer
- Blaník
- Dal si hádat, opera, 1882, premiéra 9. února 1892 v Chrudimi
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika narozených, sv. František, 1838-1845, snímek 249. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová Tribuna, 1923. 160 s. S. 22–23.
- ↑ a b c d VOJÁČEK, Milan. Červinka, Václav [online]. Biografický slovník [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
Literatura
- Vojáček Milan: Velkostatek Maleč v riegrovské éře. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2006. Disertační práce. Dostupné online
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Červinka
- Václav Červinka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- MyHeritage: JUDr. Václav Červinka
- Křticý kniha: Alžběta Marya Vojačzek
- Geburts Buch: Wladimir Raphael Wenceslaus Čerwinka
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
portrét Václava Červinky