Václav Ševčík (grafik)

Václav Ševčík, akad. mal.
Narození	27. března 1932 (91 let) Prostějov Československo Československo
Povolání	fotograf, grafik, učitel a typograf
Rodiče	Václav Ševčík Františka Ševčíková
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Ševčík (* 27. března 1932 Prostějov) je český propagační grafik a fotograf, známý zejména z oblasti knižní grafiky a politického plakátu.

Životopis

Narodil se v rodině fotografů Václava (1900–1971) a Františky (1903–1987) Ševčíkových, kteří v Prostějově vybudovali a provozovali velký fotoateliér, dodnes fungující a nesoucí jejich jméno. Otec Václav byl uznávaným fotografem a v řadě přednášek seznamoval své kolegy se svými teoretickými poznatky i praktickými zkušenostmi při používání umělého osvětlení v portrétní fotografii. Ve svém ateliéru zavedl nový, moderní způsob osvětlení využívající kombinace pohyblivých závěsných lamp a pojízdného stropního systému světel. Podílel se také na vzniku prostějovského fotografického učiliště.

Václav Ševčík mladší se, stejně jako jeho sourozenci Vratislav (1925–2011) a Vanda (1926–2016), vyučil fotografem, již od mládí ale projevoval i výrazné výtvarné nadání. Po roce studia na Pedagogické fakultě v Olomouci (1952–1953) se dostal do Prahy na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, a to do Speciálního ateliéru užité grafiky, který vedl František Muzika. Po ukončení studií (1953–1958) zde ještě rok spolupracoval s profesorem Muzikou na jeho známé knize Krásné písmo, která jeho umělecké směřování silně ovlivnila. Písmo se stalo vedle fotografie dalším charakteristickým prvkem Ševčíkových grafických prací. Po studiích zakotvil natrvalo v Praze, ale nadále udržoval úzké kontakty s rodinou a rodným městem.

Kromě odborných podnětů a úkolů formovala Ševčíkův život silně též rodinná sokolská tradice (celá rodina byla aktivními sokoly) a aktivní zájem o společenské dění. Toto zaměření přivedlo Václava Ševčíka k tvorbě angažovaných plakátů a v 70. letech do kruhů českého politického disentu. I když Ševčík sám Chartu 77 nepodepsal, podílel se na vydávání a šíření samizdatů a ve svém domě na Hanspaulce pořádal bytové přednášky, výstavy a divadelní představení. K jejich aktivním účastníkům patřili např. Petr Pithart, Jiří Dienstbier, Vlasta Chramostová i Václav Havel. Intenzitu těchto setkání na čas omezil zásah Státní bezpečnosti 11. března 1985.^[1] Toho dne se u Ševčíků sešlo bezmála padesát osob, mezi jinými i mnoho známých disidentů, u příležitosti promítání dokumentárních filmů z roku 1968. Většina osob byla zadržena, někteří z účastníků byli následně propuštěni ze zaměstnání a sám Ševčík přišel na několik let o řadu pracovních příležitostí. Bytová setkání k různým politickým a kulturním tématům přesto pokračovala až do roku 2003; přednášel zde např. bohemista Alexandr Stich, literární vědec Jaroslav Med, filozof Ivan M. Havel, kunsthistorik Jiří Fajt a další.^[2]

Od roku 1965 žije Václav Ševčík se Zuzanou Novákovou (nyní Ševčíkovou, sňatek 1978), dcerou estetika Mirko Nováka a vnučkou Maxe Švabinského. Vychoval syna Martina Kunu (* 1954, archeolog).^[3]

Zaměstnání

Takřka po celý život pracoval Václav Ševčík jako samostatný grafik živící se úpravou časopisů (v době normalizace např. Kovoexport, po roce 1989 např. Junák), úpravou knih a tvorbou plakátů. V letech 1993–1998 učil na Výtvarné škole Václava Hollara propagační grafiku. V roce 1994 začala jeho intenzivní spolupráce s Národní galerií v Praze, pro kterou během následujících patnácti let navrhl řadu plakátů k výstavám (např. Magister Theodoricus) a upravil četné katalogy a publikace. Pro výstavu Gotika v západních Čechách vytvořil v roce 1995 např. jeden z prvních velkoplošných kulturních plakátů v Česku.^[4]

Dílo

Z raného období Ševčíkova díla vyniká řada jeho studentských kreseb, zejména krajin z českého prostředí. Během studia zpracoval technikou dřevorytu ilustrace k Ezopovým Bajkám o lišce a v rámci diplomové práce graficky ztvárnil barokní latinskou báseň Bakchus v Čechách od P. D. Bartoloniho da Empoli z roku 1717. Na přelomu 50. a 60. let Václav Ševčík navázal užší spolupráci se svými spolužáky (Věra Faltová, Eva Průšková, Zdeněk Chotěnovský) v oblasti politického plakátu. Práce na dobově podmíněných tématech (zejména s protiválečnou tematikou) přivedla skupinu záhy ke společenské kritice a v roce 1962 k založení tvůrčí skupiny Plakát (nazývané někdy též Politický plakát; kromě zmíněných se jejím členem stal ještě Eduard Hájek).[i] V námětech plakátů této skupiny se začalo poukazovat na různé nešvary, fráze, pokrytectví a vypočítavost objevující se v administrativně a politicky řízené společnosti (např. Ševčíkovy plakáty Fráze!, Za kolik?, Melephon aj.). V roce 1964 měla skupina svou první výstavu v Československu a po ní následovalo několik výstav v zahraničí, kde tvorba skupiny zaznamenala značný ohlas.^[5]

Společenská angažovanost vedla Václava Ševčíka v srpnu 1968 k tvorbě protiokupačních plakátů, z nichž ale většina nebyla vytištěna. Výjimku činily čtyři plakáty, které v nočních směnách tajně vytiskly zaměstnanci Polygrafie a Obchodní tiskárny Kolín ve svých dvou pražských budovách, v té době již obsazených sovětskými vojáky (plakáty Krvavá slza I-II, Za svobodu! a 50 let Československa). Zásahem vedení tiskáren byla tato spolupráce brzy ukončena, ale některé další návrhy odeslal Ševčík do zahraničí, kde se objevily např. v knize německého historika Otfrida Pustejovského.^[6] Druhá domácí výstava (Angažovaný plakát), jejíž vernisáž se uskutečnila 19. dubna 1969, měla velkou návštěvnost a značný ohlas doma i v zahraničí; po zásahu politických orgánů však musela být předčasně uzavřena a členové skupiny se ocitli na černé listině. Během normalizace vytvářel Václav Ševčík další politické plakáty, které ovšem už neměly naději na zveřejnění. Známým se stal – po dlouhé době teprve tiskem vydaný – plakát Svobodné volby v roce 1990.^[7]

Kromě politických plakátů vytvořil Václav Ševčík i desítky dalších kulturních a divadelních plakátů a programů, obálek knih a jejich grafických úprav (např. Van Eyck od Jarmily Vackové).[iii] Po celý život se příležitostně věnoval i drobné knižní a příležitostné grafice. Vytvořil loga některým institucím (NFA = Národní filmový archiv) či událostem (Všesokolskému sletu 1994), některé propagační materiály pro senátorskou kampaň Petra Pitharta, exlibris mnoha členů rodiny a přátel a mnoho každoročně rozesílaných novoročenek zaměřených vždy k aktuálním tématům.^[8]

Na památku nakladatele Václava Poláčka, jehož dům v ulici Na Babě odkoupil, převzal Ševčík značku Oficina Babensis a během několika desetiletí pod ní vlastním nákladem vydal řadu brožur i menších knih, převážně vzpomínek členů širší rodiny i vlastních, jakož i několik obsáhlejších svazků pramenů (např. popisný katalog díla Rudolfa Vejrycha, korespondenci Karla Vejrycha apod.). Za publikaci svých fotografií Konec války v Prostějově 1945 získal v roce 2005 Cenu města Prostějova.^[9]

Výstavy

Skupina Plakát

• 1964: Praha (výstavní síň Československého spisovatele)
• 1965: Západní Berlín (Haus am Lützowplatz)
• 1965: Stuttgart (Landesgewerbeamt)
• 1965: Amsterdam (Stedelijk Museum)
• 1965: Heidelberg (Heidelberger Gutenberg Druckerei)
• 1966: New York (Grey Advertising)
• 1969: Praha (Angažovaný plakát, výstavní síň Československého spisovatele)
• 2009: Brno (Moravská galerie v Brně, ambit Místodržitelského paláce, 5. 3. – 7. 6. 2009)

Samostatné výstavy a účasti na výstavách 1962–2009

• 1962–2009: Viz Seznam výstav V. Ševčíka^[10]
• 2012: Václav Ševčík. Plakáty, knižní grafika, ilustrace, kresby, akvarely, exlibris a novoročenky. Regionální muzeum a galerie Jičín. Zámek, 25. 2. – 8. 4. 2012.

• 
  Grafik Václav Ševčík, ateliérový portrét. 70. léta.
• 
  V. Ševčík, Jiří z Poděbrad a jeho doba (plakát k výstavě v Národním muzeu, 1959)
• 
  V. Ševčík, Práce (plakát, 60. léta)
• 
  V. Ševčík, Slza (Krvavá slza) II (plakát, 1968)
• 
  V. Ševčík, In Memoriam Jana Palacha (plakát, 1969)
• 
  V. Ševčík, Charta 77 (plakát, 80. léta)
• 
  V. Ševčík, divadelní program (B. Brecht, 70. léta)
• 
  V. Ševčík, divadelní program (A. Arbuzov, 70. léta)
• 
  Václav Ševčík před svým plakátem Gotika v západních Čechách, 1995

Odkazy

Reference

Literatura

• Baleka, J. 1969: Angažovaný plakát. Druhá výstava tvůrčí skupiny Plakát – Výstavní síň Čs. Spisovatele. Praha: Svaz československých výtvarných umělců.
• Průšková, E. - Ševčík, V. (eds.) 2002: Tvůrčí skupina Plakát 1962 – 1964 – 1969 – 1990. Praha: Oficina Babensis.
• Ševčík, V. (ed.) 2012: Na Babě 12. Vzpomínky na 11. březen 1985 a večery předchozí i následné. Praha: Oficina Babensis.
• Tabery, K. 2009: Grafik Václav Ševčík. Na základě rozhovorů a vzpomínek svého strýce. Prostějov: Město Prostějov. ISBN 978-80-254-4531-0.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Ševčík na Wikimedia Commons
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Skupina Plakát: https://artalkweb.wordpress.com/2009/02/27/tz-skupina-plakat/
• Křížová, K. a tým ZŠ nám. Curieových: Václav Ševčík - bratr Sokol a grafik: https://www.sutori.com/en/story/vaclav-sevcik-bratr-sokol-a-grafik--tBgHVqZKyc5saL5GDk48SxHQ