Václav Šlosar-Doubravský

Václav Šlosar-Doubravský
Narození12. října 1873
Újezd u Hořovic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. listopadu 1953 (ve věku 80 let)
Chrudim
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Významná dílaZ lásky k svým,
Zdeněk Chrášťanský,
Vyděděnci,
Z dob slávy a štěstí,
Stíny duší,
Pro klid duše,
Ze svatohorského údolí,
O cizí čest,
Pošumavským rájem
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Šlosar-Doubravský (12. října 1873 Újezd u Hořovic17. listopadu 1953 Chrudim), byl český spisovatel a překladatel.

Život

Václav Šlosar se narodil 12.10.1873 v Újezdě u Hořovic. V nedalekém Kařezu se vyučil strojním zámečníkem. Cerhovický farář Dominik Brázda velmi dobře poznal jeho skutečné nadání, podporoval jeho čtenářskou vášeň a velice tak ovlivnil jeho další život. Až ve věku 19 roků byl přijat do sekundy gymnázia v Praze – Žitné ulici, kde byl žákem spisovatele Aloise Jiráska. Po maturitě studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studií se stal profesorem českého jazyka a francouzštiny. Působil na reálce v Telči (1905-1906), v Příbrami (1906-1919), v Bratislavě (1919-1920). V letech 1920-1932 byl ředitelem učitelského ústavu ve Spišské Nové Vsi. V roce 1932 se vrátil do Čech jako ředitel koedukačního učitelského ústavu v Chrudimi. V roce 1936 odešel do výslužby a stal se v letech 1936-1939 ředitelem soukromého učitelského ústavu v Chrudimi.  Ve své době byl velice znám i uznáván široké učitelské veřejnosti svými pedagogickými i didaktickými publikacemi a byl velice dobře přijímán i na Slovensku. Překládal také z francouzštiny a srbochorvatštiny, polštiny a slovenštiny. Zemřel v Chrudimi 17.11.1953.

Dílo

Děj většiny jeho povídek a románů je zasazen na Hořovicko, Berounsko, Příbramsko a Zbirožsko. Náměty čerpal z historie, nejčastěji z období třicetileté války. Rodný Újezd a jeho tragické osudy v době pobělohorské je věrně a čtivě zachycen v románu Z lásky k svým, který psal v době svých vysokoškolských studiích v roce 1904. Povídka Zdeněk Chrášťanský, z roku 1899 pojednává o osudu majitelů hradu Týřov u Berounky. V historické povídce Vyděděnci (1900) líčí pohnuté osudy rodiny sedláka v Drahoňově Újezdě za třicetileté války.

Tuto povídku zdramatizoval Antonín Svoboda Pošumavský. Do doby Karla IV. je zasazen román Z dob slávy a štěstí (1901). Děj se odehrává na tvrzi Doubravka nedaleko Újezda a v sousední, dnes již neexistující vsi Doubravice (asi severozápadně od Újezda v místě hotelu Bouchalka). Po této zaniklé tvrzi převzal spisovatel umělecké jméno Doubravský. V roce 1906 vychází trojice povídek : Stíny duší. Do okolí Příbramě je zasazena povídka z doby napoleonských válek Pro klid duše (1913) a legenda Ze svatohorského údolí (1915).  Z pracovního pobytu ve Vídni vytěžil román O cizí čest (1921). Žánrově odlišný je humoristický román Pošumavským rájem (1922). Autor ho později sám označuje za první trampský román. Šlosarovy historické romány a povídky tiskla Cyrilometodějská tiskárna, nakladatelství V.Kotrby, a to ve sbírce zábavné četby pro český lid – Ludmila. Jde v pravém slova smyslu o lidovou četbu, v níž stojí V.Šlosar-Doubravský (zejména v hodnocení husitství a pobělohorské doby tzv.Temna) na opačném ideovém pólu než jeho učitel Alois Jirásek.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“